A přec jsem nezůstala na ocet!

Abyste věděli, mám novýho chlapa! Na výšku měří skoro metr čtyřicet, na šířku má přes metr šedesát, váží něco přes tunu, narodil se v roce 1997, je modrozelenej, křestním jménem je Hyundai a příjmením Accent...

Tak kdo mi půjčí auto?

30. 6. 2005 – 2. 12. 2005

Co se dá koupit za deset metrů v protisměru

Postavte mě na silnici a nechte mě postupně přejet vozidly skupiny A, podskupiny A1, AM, B, podskupiny B1, skupiny B + E, C, C + E, podskupiny C1, C1 + E, skupiny D, D + E, podskupiny D1, D1 + E a skupiny T, abych si zapamatovala, co se mi stane s autem, když budu jezdit v protisměru!

Když nevíte co by...

... najdete to na **** (někteří už vědí, co se za hvězdičkami skrývá, jiní si to domyslí během čtení, popřípadě zabrousí mezi starší příspěvky)
Informace budou poněkud staršího data, neb jsem zjistila, že jsem nějak časově vytížená. (Nevíte, co jsem dělala celou sextu, že jsem za celý školní rok otevřela sešit všehovšudy dvakrát a napsat na poslední chvíli několik referátů a esejů mi trvalo dva dny?)

VyŠkolení

Nová reality show v podání studentů **** (to víte, teď, když je můj blog sledován několika mými spolužáky, tak musím dbát na větší anonymitu)

Můj život s nohou na spojce

... a taky... ano, chtěla jsem si to nechat pro sebe, ale přiznám se.

Skandální titulek: Muž (41) se pokusil otrávit houbami svou ženu (41) a dceru (17)

Po okurkové sezóně je zase o čem psát!

Matka na zabití

Kdybych byla katolička, museli by mě svatořečit. Protože já ji v životě ještě ani nepraštila!

Prázdninové radovánky(nepřeslechněte tu ironii)

Jak jsem chtěla zabít hajzla, jak jsem vařila bramborovou kaši, jak jsem málem zmlátila sestru, jak jsem v kině viděla blbý film, jak jsem si doma chtěla pustit dobrý film, jak nemůžu číst a jiné depresivní radosti života mého zbytečného.
Předem upozorňuju, že mi není dobře, a tudíž ani tento příspěvek nebude dobrý.
Nudím se, ale zároveň nejsem schopná donutit se k nějaké činnosti. Nic mě nebaví. Což vlastně není žádná novina (nebudu používat zdrobněliny), jenom mi to v posledním týdnu vadí trochu víc než normálně.

Nadpis příspěvku - není, procházím nadpisovou krizí

Původně zde měl být příspěvek o opětovném zklamání mé důvěry a absolutní ztrátě iluzí. Příspěvek o nespolehlivosti jednoho, který mě v posledních dvou letech tolikrát zranil a nechal na holičkách pokaždé, když jsem ho nejvíc potřebovala. Ale nic z toho se nekoná. Stačilo vyměnit prodlužovačku.

Pítr neboli P.T. (čti pýtý)

Vy všichni, kdo jste normální, nebo při nejmenším lidé při pohledu na vás neutíkají, nevolají policii, nebo se nezačnou smát ještě dřív, než promluvíte, teď hezky poděkujte. Poděkujte Pítrovi. Protože on to schytal za vás.

Socka se vrátila!

A přivezla si pokousání od podivného hmyzu, krizový deník, žádné peníze a kontakt na Řeka Gutmanga, který jí a komukoliv dalšímu, koho si tam Socka bude přát, vytrvale nabízel ubytování v hotelu svých rodičů. (Pro všechny ostatní kromě Socky asi zdarma.)
Ale o dvou debilních chlapečcích, žebrající holčičce, úchylném Steveovi a páření řeckých psů vám Socka poví sama, až ji donutím začít blogovat. Ale kdyby se mi to náhodou nepodařilo, tak snad aspoň to páření řeckých psů... Když vlastně já jsem stydlivá, tak páření taky nebude. Ale prej šukali furt.

Aroma souznění

Hovno z kafe, z dýmky se linulo!
Ze Zlatého jabka nebo Golden Apple (nejsem si jistá, jestli to bylo česky nebo anglicky, až tak na mě doléhá mé jazykové vzdělání, či co...) v Dobré čajovně na Masarykově náměstí V HK. Konec reklamního bloku.

Vidíte se na obrazovce a můžete si vybrat...

... nejlepší záběr!
Ale mně nepomůže ani to.

Mirka

Prostě Mirka. Ani krycí přezdívka se jí nedá vymyslet.
Když už jsem tak úspěšně začala s popisovaním toho, co společně se mnou velzlo na tu samou školu, tak proč nepokračovat, že...

Should I Stay or Should I go?

Samozřejmě, že prozatím stay, to já jenom tak, abyste viděli, že jsem na tom kurzu fakt byla.

Povídání o Anální selce

Perexem vás ujišťuji, že i když nadpis by tomu odpovídal, tohle nebude příspěvek o sexuálních praktikách venkovanů.

Povrchní průzkum obchodů, kde nakupují "in" a "cool" dívky

A proč tedy vlastně nemůžu být "in" a "cool" dívka.

Už jste někdy byli v bordelu?

Já jsem v něm každý den. S radostí vyměním svoje zážitky za poklidný manželský život.

"Postavit ke zdi a postřílet!"

Čekala jsem na zastávce na kamarádku, která díky spolehlivosti MHD, jejíž autobusy s oblibou jezdí o několik minut dřív, ten svůj nestihla. Pár metrů ode mě stála jakási statná ženština, tak čtyřicet až čtyřicet pět let. Tipovala bych ji na úřednici, protože takhle už od pohledu nepříjemně působící lidi se vyskytují hlavně na úřadech. I ta pusa už se jí začala tvarovat do podoby zobáku od toho, jak zřejmě furt drbe. (Ale abych nebyla nespravedlivá jen k úřednicím, tak moje matka je učitelka a... ). Ale o tom jindy.

Hody, hody,

polibte mi s tímhle prdel.

Růžoví vs. Nerůžoví

V mém podání Slípky vs. Já. Všichni je známe. Směs růžové barvy a peroxidu prostupuje celou jejich osobností, smíchem počínaje a inteligencí konče.
Existují dva druhy vztahů, které k nim můžeme mít — buď je milujeme, což znamená, že jsme jednou z jejich řad, anebo jeden s nenáročným vkusem. Anebo nám lezou na nervy, což znamená, že jsme součástí té více méně normální části populace.

Byl jednou jeden maturitní ples

A já slibuju, že další, na který půjdu, bude až ten můj. Za dva roky se snad dá zapomenout na tu ostudu.

Proč?

Pět otázek a žádná odpověď

Velká kniha citátů o sexu

Po sobotním večeru, který jsem téměř celý strávila s přítelem mé kamarádky nad debatou o kulturní vyspělosti Německa před 2. světovou válkou, mi bylo řečeno, že bych měla na chvíli ignorovat vlastní knihovnu a přečíst si něco "lehčího". Výsledkem je výše zmiňovaná kniha sestavená Alanem Isaacsem. Po přečtení kapitoly "Antikoncepce" nabízím ta největší moudra:

Mirek Dušín neměl pravdu

Placka na čele nefunguje.

Ty seš ta zasraná komunistka?!

Moje prababička je pravá dáma.
Narodila se v roce 1916 uprostřed válkou zmítané Evropy... tak to by byl románový úvod a teď k věci.