Should I Stay or Should I go?

Samozřejmě, že prozatím stay, to já jenom tak, abyste viděli, že jsem na tom kurzu fakt byla.


Tohle byla první písnička, jejíž překlad po mně byl chtěn naší profesorkou, kterou zde budeme nazývat Hroudice, neb výměnou jednoho písmenka získáte hojně užívanou skutečnou zkomoleninu jejího jména. A písnička se mi nepřestala vtírat do zvokovodů doteď.

Jak už jsem říkala, tak neděle byla nejzajímavějším dnem. Většině z vás zřejmě došlo, že naše tři lektorky zůstaly naživu. Ba co víc, Michelle nám pogratulovala a přiznala se, že když se nás kanadští hráči pokoušeli umlátit ty naše hokejkami, předstírala, že není Kanaďanka, Rhena dokonce prohlásila, že nám vítězství přála (ještě aby ne, když Kanaďani vůbec nevyvíjeli žádnou effort, aby vyhráli), jenom Runa radši mlčela. Anebo jí to bylo u prdele.
V neděli jsem si přála být v Hradci, mávat vlajkou a slavit. A tak nějak celkově si užít tu "kolektivní atmosféru". To mi sice dopřáno nebylo, nicméně jsem si alespoň užila kolektivní znechucení nad slečnou Faltýnovou, přítelkyní Martina Ručínského. Během zápasu proti USA, kdy ji kamera začala tak často zabírat, jsme se s tátou shodli, jakou "máme" hezkou fanynku. Při zápase se Švédskem jsem se konečně dozvěděla, o koho jde, a začala mě mírně iritovat její gestikulace. V neděli proti Kanadě už mě neiritovala její gestikulace, ale srala mě celá Faltýnová. Být v tu chvíli s ní v hledišti a muset pozorovat ta její velice upřímně působící gesta, tak jí mlátím hlavou o zem tak dlouho, dokuď se nepřestane cukat. To by byl záběr!

V pondělí večer v televizi vystřídali fešné hokejisty fešná Nicole Kidman a (dle mého názoru) už méně fešný Jude Law. Ano, správně Návrat do Cold Mountain. Kdyby u toho nebyly anglické titulky, tak vím tak z poloviny, o co tam jde. Ale i když to teda vím, tak bych řekla, že v celém filmu stála za to jenom Renée Zellweger. Aspoň že nám dvě hodiny nudy vynahradili na konci erotickou scénou:)

V úterý se začal projevovat kofeinový deficit (u snídaně všude samej čaj a po kafi ani stopa). Jelikož potřebuju minimálně jedno kafe denně, aby byl můj tlak aspoň o něco vyšší než tlak mrtvoly, přestával mi fungovat mozek. Naštěstí jsem nebyla jediná, a když jsme na hodině Hroudice nebyli, vlastně nebyly, protože v the best skupině jsou jen girls:), schopny položit otázku v přítomném čase, přistál před námi žlutý hrneček životadárné tekutiny, takže nejenom, že jsem po zbytek dne byla schopná chodit rovně, ale dokonce jsem i dokázala pokládat otázky ve všech časech!
Ovšem po úterním večeru už jsme kafe očekávat nemohli. Noční duty měla zrovna Michelle, která si s sebou musela vzít Rhenu, jelikož má strach z medvědů (člověk by řekl, že když jim to v Kanadě běžně běhá po zahradě, tak se nebudou bát méďů v Čechách:) ). Ovšem nevím, jak moc si pomohla zrovna Rhenou, která se tváří vyděšeně, i když se zrovna nemluví o medvědech. Při našem prvním kontaktu jsem ji vyděsila i já, když jsem přišla na její hodinu s žádostí o podpisy na "poučení o bezpečnosti". Tvářila se natolik zděšeně, že jsem až do příští přestávky přemýšlela, kde jsem v těch dvou větách udělala tak neomluvitelnou chybu, než mi bylo řečeno, že Rhena se takhle tváří pořád.
Onen večer jsme v míře střídaly víno s fernetem a zrovna jsme se chystaly končit, když se ozvalo zaklepání. Jak pět debilů jsme sborovně řekli "dále", aniž bychom si uvědomili nebezpečí fernetu stojícího na stole. Doteď mi není jasné, kde se vzala ta donebevolající blbost nechat stát na stole flašku ferneta! Nicméně fernet už tam nestál dlouho, neboť se ocitl v pracičce Michelle. Ještě než jsme stačily doříct "Třeba to Hroudici neřeknou", už stála ve dveřích. Pokudivu s úsměvem. (Ale tak jako já bych se taky usmívala, kdybych právě dostala zadarmo půl flašky ferneta.) Česky nám mile domlouvala, že si musíme dávat pozor a že skutečně nejde, abychom nechávaly flašky na veřejnosti. Pak se velice vážně obrátila na Michelle a oznámila jí, že jsme promised, že už to neuděláme. "So no fernet?" podívala se ná nás Michelle káravě. "There's no fernet left", odpověděla jsem (já cynik). Ale tak fernet jsme jí slíbit mohly, o víně a vodce řeč nebyla.

Středa, den třetí, všobecně považovaný za kritický. Plánován byl výlet, ale kvůli nepřetržitému chcaní oblohy byl přesunut na čtvrtek, a tak jsme první hodinu a půl strávili pod velením stopadesáticentimetrové Arménské hrozby alias Aršakurni či krátce Arši. Aršakurňa trvala na společnosti prudce zábavného pana Murphyho — Grammar in Use, a tak jsem opět díky nedostatku kofeinu v krvi usínala. Ovšem ze spánku mě neustále rušilo "Polcelánová, nešpěte... Polcelánová, co jsem vám žekla?"
Večer jsem pochopila, proč se třetímu dni říká kritický. Když zástup Kanaďanů + Arménská hrozba zalezl do bungalovu Hroudice, pravděpodobně zlikvidovat našeho ferneta, osm z deseti pokojů začalo chlastat. A to tak, že o půl jedenácté spolužák objímal záchodovou mísu (ten měl fakt radši zůstat u hulení...) a to zrovna ve chvíli, kdy v jeho pokoji stála Hroudice. Opilá Hroudice, nesmím zapomenout podotknout. A to opilá víc než my všichni (kromě blijícího spolužáka) dohromady. A jak je nám známo již z minulých akcí, opilá Hroudice se stává zároveň hysterickou Hroudicí. A tu nejparádnější hysterickou scénu předvedla hádejte, kde... "Holky, jak si tohle představujete?! Takhle mě ještě v životě nikdo nezklamal! (A jako dcera podmíněně vyloučená z našeho ústavu, synáček zlitej na školním zájezdu v Anglii, je co?!) To je rána pěstí do obličeje! To se nedokážete bavit bez chlastu?! (Ano, ta pravá promluvila) Dva večery za sebou se nechat nachytat s chlastem!" Šup a láhev Modrého Portugalu byla pryč. Zajímalo by mě, jestli si Hroudice spočítala, kolik výstupů by si ušetřila, kdyby jako všichni normální lidé před vstupem do cizího pokoje zaklepala. Sosání v míře, která nenaruší chod kurzu bylo povoleno, jenom chlast nesměl být viděn. To jako očekávala, že po každém napití budeme uklízet flašky do tašek? Stačilo zaklepat a všechno by probíhalo tak, jak chtěla...

Druhý den jsme očekávali další scénu k snídani, ale kde nic, tu nic... Hroudice si nejspíš uvědomila, jak byla trapná, takže o včerejšku nepadlo ani slovo. A šlo se na výlet, který předchozí večer mezi dvěma hysterickými scénami zrušila. Ovšem, já nepochybuji o tom, že ten výlet byl za trest... Jo, to bylo keců, že "naši hyperlínou profesorku nikdo nedostane na "turistiku" delší než 5 km"... Osm kilometrů do kopce, tam v hospodě instantní polívka, zatímco Hroudice si s Michelle a Runou dávaly svařáka, a pak osm kilometrů z kopce. Ladies and gentlemen, moje dolní část těla je zcela paralyzována. Netušila jsem, kde všude se nacházejí svaly. Jsem prostě zámora (=další z čistě choceňsko-mýtských výrazů, který mi byl přeložen jako chcípák). Ale ještě jsem nedopadla tak jako moje drahá přítelkyně Socka, která, když se v noci vracela ze záchoda, zjistila, že díky namoženým svalům na zadku není schopná vylízt na horní postel, a tak musela zbytek noci spát na dolní.
Večer jsme strávili u táboráku zpěvem... hm, "zpěvem" kanadské písničky o pleskajících čerstvých vnitřnostech a zapomenuté lžíci.
Pokud bylo účelem toho odporného výletu potrestat nás a zároveň unavit, tak musím říct, že obojí se podařilo. Kolikrát jsem si za ten den řekla, že bych teď radši byla s panem Murphym a Aršakurňou. Večer už sosala jen Socka a to velice decentně a velice opatrně — ležela v posteli s flaškou schovanou pod peřinou.

V pátek jsme na zkoušku (já už podruhé na zkoušku a někteří ho už měli) psali certifikát. Mám dojem, že v prvním tématu writingu na téma Film, který mě donutil přemýšlet, jsem omylem překročila daný limit slov tak o stovku. Aby si ovšem někdo nemyslel, že snad něco umím, tak jsem to napravila v dopisu imaginárnímu kamarádovi v Británii, u kterého už jsem se už tak nudila, že jsem psala první fráze, které mé napadly, takže dopis odpovídá tak žákyni páté třídy. Bezprostředně po odevzdání jsem si také uvědomila, že hned v první větě jsem udělala chybu, která se mi podařila naposled v osmé třídě ZŠ.
To mám z té přemíry vzdělání.

Cesta domů nám trvala hodinu a půl, to znamená téměř dvakrát tolik než cesta tam. Autobus sebou házel tak, že jsem si chvílemi nadávala, proč jsem ten dopis nenapsala pořádně, aby tu po mně zůstalo aspoň něco hodnotného.

Můj konečný verdikt nad tím slavným superlérningem zní asi takhle: V podstatě je to jenom prostředek k tomu, aby profesoři získali spoustu chlastu zdarma. Vůbec jsem tam nemusela bejt. Místo pěti dní jsme se učili stejně jenom tři a jediné nové, co vím, je, jak se řekne louskáček na ořechy, řehtačka, lžíce na boty a šoustat. A pak vlastně ještě kanadský výraz pro obdobu růžovky — ditz.
Co bych kromě ditz ještě vyzvedla, je snad jedna hodina s Hroudicí, kdy nám pustila nahrávku z ústní části Pitmana (hm... tohle skutečně zní dvojsmyslně...), což mě utvrdilo v tom, že si na podzim vážně udělám jenom tu písemnou zkoušku.



Jinak, zná ještě někdo z vás slovo "chynďák" jako další výraz pro "prdel", anebo to používají jenom Sockovi?



A teď něco pro Socku:

Kelly Jones

Nebudu to vysvětlovat, to nemůžete pochopit. Kelly Jones se musí zažít.
Je to tady jenom proto, že si představuju, jak se Socce roztlemí ten její voloupanej ksicht...
.: porcelánem třískla porcelain_doll 20.05.2005, 21:15:20

Komentáře
KELLY JONES??? (Freeman – WWW) Vloženo 20.05.2005, 21:36:58
Ne ne ne...jen ne Kelly Jones, to uz radeji koknec!!!
(Porcelain Doll) Vloženo 20.05.2005, 21:39:21
Kelly Jones je všude kolem nás! Nezbavíš se jí!
(Ben – Mail – WWW) Vloženo 20.05.2005, 22:24:47
That's exactly what i've missed for such a long time... ;)
(Benny – WWW) Vloženo 20.05.2005, 23:48:59
grafomanie!
(hamša – WWW) Vloženo 21.05.2005, 12:11:35
omfg, mě někdo zabavit chlast, tak mu jednu lištím :)
(Socka) Vloženo 21.05.2005, 18:44:42
Vcelku jsi to vystihla...můj rypák se u čtení Tvého posledního příspěvku oprav du protáhl do ropuší mimiky....dyť víš,jak jsem hnusná,když se směju...jo a to,co říkáme doma,se píše s měkkym I.CHINĎÁK!!! Zámoro mi říkala máma taky,i když jsem z Hradce:-/ no,pravdou ale je,že mě zase až tak nepotěšily některé části příspěvku..např.:druhý výstup Hroudice,páč to si tam ještě nenapsala,jak jsem jí parodovala,kopírovala její úchylný pohyby a hlas a ona mi mezi dveřma řekla:"krásný výstup" :-(((
(oTc – Mail – WWW) Vloženo 22.05.2005, 00:08:40
fuj, to je dlouhý. to budu číst až zítra... pardon dneska dopoledne :)
(neviâthiel – Mail – WWW) Vloženo 22.05.2005, 16:31:48
Socčiny a tvoje pocity velmi dobře chápu... já se cítím podobně... v metru schody sotva vyjedu, natož abych po nich ještě šla...
Socka: (Porcelain Doll) Vloženo 22.05.2005, 16:41:56
Ty seš hnusná, i když se nesměješ:)))
Tak chinďák nejenom, že neexistuje, on dokonce odporuje všem pravidlům českého jazyka...
(Socka) Vloženo 22.05.2005, 18:33:44
Abys vděla,nesášim tě,dokud i o mě nezačneš myslet,že jem krásná, doku i m nezačneš vážit...chinďáku.