Chcípákovy ambice

Moje cesta ke sportu

Houpačky

Znáte podcast Houpačky s podtitulem „magazín pro aktivní rodiče“? Tak o tom to nebude.

Cesta sudetským dětstvím

Jako rodačka ze Salónu republiky, jejíž rodina z otcovy strany se ze Salónu nehnula někdy od roku 1500 a rodina z matčiny strany byla v Šumperku jednogenerační náplava, protože děda pocházel z jižních Čech a babička od Prahy, načež strýc zdrhnul nejdřív do Anglie a potom ke kořenům do jižních Čech a máma po škole zůstala (těhotná) v Salónu republiky, mám se Sudety geneticky společného asi tak nic. Nabízela by se teorie o podvědomí, která mě do Města, kde zavraždili posledního Přemyslovce zavlála ke studiu, nicméně bych řekla, že v době podávání přihlášek na vysokou školu jsem se svými geografickými znalostmi neměla tušení, že Šumperk je padesát kilometrů od Olomouce.

Perly z Vinted

Sekáč pro asociály

Mikuláš ztratil plášť

A já trpělivost

Konec vrchního entomologa

Kdyby někoho zajímal můj nejmíň oblíbený měsíc v roce, tak je to duben. Březen obvykle nabídne takovou malou ochutnávku jara, kdy je o víkendu na sluníčku přes dvacet, zahazuju Sucháčovu nepadnoucí čepici, utratím patnáct stovek za jeho nový jarní boty a nechápu, proč už nejsou otevřený zahrádky a nemám přezutý auto. Pak přijde duben, venku pocitově tři stupně nad nulou, ráno pod, Sucháčovi je malá zimní bunda a dostane sopel. Přede mnou výhled na to, že duben trvá asi padesát dní, potom bude tři hodiny jaro a pak hned přes třicet ve stínu.

Jak jel Sucháč do Prahy

Trochu hejt na hlavní město a střídavou péči