Tajemný furlong

Ve jménu pokroku.

Návrat Bobří bandy

Vracíme úder.

Hombre de serpientes

Kdo čeká, že konečně napíšu, jak jsem se svým zodpovědným přístupem k nabídkám typu „pojedeme spolu sami dva na lodi – ukážu ti želvu“ v zemi, kde se doporučuje cestovat ve skupině minimálně tří osob, konečně byla prodána do mexického bordelu, tak ho zklamu.

Ježek v zadku

Skandální nadpis.

U někoho v batohu

V minulém příspěvku si ve čtenářské anketě, kterou jsem nevyhlásila, psice přála něco na téma Já, muži a sport. Ne každý můj sportovní výkon je úzce spojen s mužem, se kterým jsem si někdy přála mít děti. Dokonce ne každý můj sportovní výkon je spojen s pokusem eliminovat možnost, že bych ty děti někdy mohla mít s kýmkoliv. Udělejme si však malou exkurzi do mé sportovní historie.

Výkřik ze tmy

U předposledního příspěvku se Sejra zaradoval nad frekvencí příspěvků. Sorry, Sejra.

Puerto Escondido

Takže do Puerta Escondida jsem se taky vydala „on my own.“ Nemůžu říct, že by to mělo jenom nevýhody. Pro Jelenu bylo každé město „a bit boring“, Veracruz navíc taky „dirty“, klima je „too hot“ nebo „humid“, takže moc nevím, na co konkrétně čekala, že tady narazí.

Oaxaca

Na cestě z Veracruzu do Oaxaky mi dovolte malý návrat k velkému tématu mexických záchodů.

Návrat z korporace

Bez molů.