Socka se vrátila!

A přivezla si pokousání od podivného hmyzu, krizový deník, žádné peníze a kontakt na Řeka Gutmanga, který jí a komukoliv dalšímu, koho si tam Socka bude přát, vytrvale nabízel ubytování v hotelu svých rodičů. (Pro všechny ostatní kromě Socky asi zdarma.)
Ale o dvou debilních chlapečcích, žebrající holčičce, úchylném Steveovi a páření řeckých psů vám Socka poví sama, až ji donutím začít blogovat. Ale kdyby se mi to náhodou nepodařilo, tak snad aspoň to páření řeckých psů... Když vlastně já jsem stydlivá, tak páření taky nebude. Ale prej šukali furt.


Důvodem tohoto nepříliš smysluplného odstavce bylo vyjádření euforie z návratu Socky.

Socka přislíbila znovunástup do školy na včerejšek. Ale hned první hodinu jsem zaregistrovala její nepřítomnost! Dala jsem jí půl hodiny navíc (ona si prostě někdy zapomene nařídit budík) a až pak ji obtěžovala esemeskou "Kde ses, hajzle?!"
Odpovědi se mi samozřejmě nedostalo, což jsem ovšem ani neočekávala, protože Socka stejně jako dalších dvacet osm dní v měsíci neměla kredit.
Ale ke konci druhé hodiny, klika cvakla, dvéře letí, Socka vchází do dveří! Do dveří? Není tam původně něco jiného?
Každopádně Socka byla po čtrnácti dnech mými zraky opět spatřena a to úplně stejně bílá jako před odjezdem. Na jednu stranu ji musím pochválit, jaká to je rozumná holka, že se taky schovává pod slunečníkem, ale na druhou stranu musím přiznat, že jsem sobecky doufala, že bych vedle ní jako hnědky moha uplatnit imidž ředitelky vápenky a vzbuzovat tak škodolibou lítost u bronzových růžovek. Tak snad příště.

Socka mi musela sdělit všechny podstatné informace o řeckých pejskách, Gutmangovi a patnáctiletém bratrovi, který vypadá na deset, chová se na osm a lakuje si nehty.
Já jsem jí pro změnu musela oznámit novinku, že dle růžovek neexistujeme, tak ať se podle toho zařídí. Růžovky totiž na otázku němčinářky, zdalipak máme ve třídě dobrý kolektiv, odpověděly, že se dělíme na dvě skupiny; na ně, což jsou ty, co někam chodí, a pak na nás, což jsou ti, co s nimi nikam nechodí. To víte, když nejdete někam s nimi, jako byste vůbec nebyli. My se totiž vždycky po škole a na víkendy vysublimujeme a v pondělí ráno se zase zhmotníme zpátky do původního tvaru...

Po třetí hodině mě Socka donutila opustit školní budovu, i když jsem měla předsevzetí, že tentokrát tam zůstanu na celou dobu "vyučování". Ale představa, že dalších pět hodin strávím přesouváním se ze třídy do třídy a čuměním doblba, neb vedení nejpíš usoudilo, že když platíme to školné, tak budeme v ústavu normální vyučovací dobu, i když tam už kromě zmíněného čumění doblba, popřípadě na blba (to když máme McMacka) vůbec nic neděláme a na polovinu hodin se ani nedostaví profesor, tak... no, prostě jsem do tý hospody šla.
Zamířily jsem proto se Sockou a Adlétou na oběd do mého nejoblíbenějšího restauračního zařízení, kde jsme natrefily na jednoho z nejoblíbenejších a nejdrzejších číšníku:
při placení: "Tak 130. To je hezký číslo."
"Mně se nelíbí."
"Tak si představte, kdyby vám to někdo udělal 130krát za noc."
Von toho dycky naslibuje...:)

V nejoblíbenějším podniku také padlo definitivní rozhodnutí, že na školní výlet tedy rozhodně ne. Správně to řekla Adléta — Sancha je poloviční. Prostě občas má sklony provozovat růžové věci. Sice ne přímo ty, které mi tak drásají nervy, ale znemožňují nám třítýdenní pobyt bez Socky, která je totiž skoro hérečka a v době výletu bude na mezinárodním divadelním festivalu v HK. A Ta-co-ještě-nemá... no vy víte, je zase nekonfliktní člověk, přizpůsobí se většině. To jenom já a Socka jdeme přes mrtvoly (nejčastěji ty naše.)

Po nejoblíbenějším restauračním zařízení a stejně tak oblíbeném nápoji jsme si daly tříhodinovou pauzu a v šest vyrazily do mně dosud neznámého podniku na hepi aur, vlastně na tů hepi aurs, to znamená na decku šampaňskýho za deset korun.
Říkala jsem si, ach ano, bublinky, ráno ti upadne hlava. Ale některé své vnitřní hlasy prostě odmítám poslouchat.
Předpokládám, že se Sockou jsme zase probíraly čuňárny a pak taky politiku. No, řikám — čuňárny. A čuňárny Socka prokládala svými oblíbenými větami řečenými bez jakékoli spojitosti s tématem konverzace. Její věty jsou většinou tak trapné, že se jim nejde nesmát.

Že je Socka zpátky a v plné síle mi dokázala i dnes. Vystoupíme z autobusu: S: "Kam jdeš? Jak to že nejdeš domu?"
J:"Jdu koupit chleba."
S:"Do našeho sockova?"
J:"Hm."
S:"Tak nazdar."
Po půl minutě v obchodě:
"Nevzala sis košík!"
Socka za mnou běží s košíkem v ruce. "Já jsem si vzpomněla, že ještě musim koupit smetanu a sejra."
U chleba:
S:"Ty kupuješ krájenej chleba?"
J:"Hm."
S:"Ale vcelku je levnější!"
Ano, to mi chybělo.

Během včerejška jsem Socce slíbila, že za tu zveřejněnou třídní fotku (btw, právě ta ji možná donutí blogovat, neb mi jako oplatu přislíbila zveřejnění všech fotek, na kterých vypadám jak debil (takže asi tak devadesát procent) ) o ní musím napsat něco hezkého.

Takže, milá Socko: Máš hezký kozy.

Pokud máte dojem, že tento příspěvek je o ničem a ani jste ho nemuseli číst, tak máte pravdu, já si to myslím taky. Bylo to míněno jako demonstrace mé náklonosti k Socce.

A přístě už to bude o Pítrovi. (Ale ten nemá hezký kozy.)

.: porcelánem třískla porcelain_doll 24.06.2005, 19:28:31

Komentáře
Panenko, (galahad – Mail – WWW) Vloženo 25.06.2005, 08:34:13
ty řecký psi jsou teda něco jako králíci?
(Tasselhof – Mail – WWW) Vloženo 25.06.2005, 09:52:25
A proč jsem to vlastně četl? :-)
(Porcelain Doll) Vloženo 25.06.2005, 11:52:03
galahad: Tak úplně přesně ne. To nejzajímavější totiž není, jak často se páří, ale JAKÝM ZPŮSOBEM se páří – ne jako králící:)

Tasselhof: Protože mi důvěřuješ natolik, že předpokládáš, že na konci každého mého příspěvku bude něco, co mu zvedne úroveň:)
Panenko, (galahad – Mail – WWW) Vloženo 25.06.2005, 12:14:27
oni maji řecký psi nějakou speciální techniku, jo? Tak to by nějaký povídání chtělo, abych neumřel blbej...;o)))
Jo a – ty vážně kupuješ krájenej chleba, jo???
galahad: (Porcelain Doll) Vloženo 25.06.2005, 12:37:13
Maj:) Podle mě to museli odkoukat od lidí, jinak nechápu, jak na to přišli:)

No jo, kupuju krájenej chleba... já totiž ten normální neumím krájet:) Ale to je samozřejmě kvůli tomu, že máme tupé nože:)
:o))))) (galahad – Mail – WWW) Vloženo 25.06.2005, 14:08:47
Jasně, za všechno může nekvalitní vybavení. Rukama to bejt ani nemůže.
My máme doma na krájení chleba takovou tu cirkulárku na kliku... S tim si ten krajíc ukrojit troufnu. Na krájenym by mi vadilo, že nemam krajíc tlustej, jak chci já, alébrž jak se to líbí někomu v pekárně...
No ale ty psi mi teda začínaj zajímat...:o)))
(Porcelain Doll) Vloženo 25.06.2005, 18:37:01
No to bych taky potřebovala – a ještě víc na rohlíky a housky, protože ty už vůbec neumim rozkrojit.
Ten chleba ještě někdy jo, ale občas se mi stane, že má na jedný straně dva centimetry a na durhý nemá kůrku.
Ta tloušťka krajíce mi vyhovuje právě ta, kterou má ten krájený.

Na ty psy se zeptej Socky, až sem zabloudí:)
(pif – WWW) Vloženo 25.06.2005, 19:29:33
todle se mi libilo :)))))))))))

nejaky fota by nebyly kdyz ma teda ty hezky kozy? ;)

(skoda ze to nemuzu rict, protoze bych nasadil skvely a primo zacarovany (az se mi chce rici charismaticky) ton hlasu)
(Porcelain Doll) Vloženo 25.06.2005, 20:10:32
pif: O jejím poprsí se jako o kozách můžu vyjadřovat jenom já, dej bacha, aby si tě nenašla a nerozbila ti hubu:)))
(Socka) Vloženo 25.06.2005, 20:50:50
Zřejmě vás zaujala technika psího páření v Řecku..-popíšu. přijdou k sobě, a když zjistěj,že by si výškově a váhově odpovídali, fena se otočí zadečkem ke psu,on se postaví na zadní,šup tam, a pak si lehne na záda.Téměř 90% psů se ale potom od fen nemohou odtrhnout,takže můžete zhlédnout,jak fena za sebou táhne kňučejícího psa,který stále leží na zádech..tento celý akt trvá asi 20 minut-bez dohry(tahání) asi tak 12. udělala jsem aritmetický průměr,jelikož jsem se na to s oblibou podívala několikrát.Co na tom,že si Řekové myslí,že sem úchyl:)
Asi si ten blog opravdu založim,abych taky mohla něco napsat o Socce(panence)-my si tak řikáme nazájem:) abyste si jako nemysleli,že Socka sem jen já!
Socko, (galahad – Mail – WWW) Vloženo 26.06.2005, 08:03:39
chutě do toho ;o))) Občas je to blogování docela sranda...
(pif – WWW) Vloženo 26.06.2005, 11:45:25
jj s chuti do toho pul je hotovo.

Tak ci onak, toho ze si me najde se nebojim :))))

i kdyz az se skoro divim, ze vy dve ste kamaradky x)
:o))))) (galahad – Mail – WWW) Vloženo 26.06.2005, 12:00:38
Chutě do toho a půl je hotovo... ale kdo udělá tu druhou půlku?

No je to fousatej fór no, ale občas, když na tu otázku nedostanu uspokojivou odpověď, je s tou chutí problém...
(Porcelain Doll) Vloženo 26.06.2005, 12:05:06
Socka: Mně jsi říkala, že ten pes leží na zádech už od začátku... :(

pif: Protiklady se přitahují ;)
(pif – WWW) Vloženo 26.06.2005, 12:18:36
z toho popisovani, jak za tbeou lezla – osobne bych tam popisoval mozna meho uhlavniho nepritele a ne hlavni kamaradku x))

vsimnete si zajimaveho tvoreni slov
hlavni
uhlavni

jen pridame u, takove nezvykle to je.
vedlejsi
uvedlejsi

Snad pomuzu, kdyz uvedu vetny priklad
Projel jsem vedlejsi.
Zaparkoval jsem uvedlejsi.

Kupodivu, nejsem negramot, tudiz vim, ze je to gramaticky spatne, ale odvodil jsem slovo, a to je zaklad.

Dekuji za pozornost a v pristim dile se tesim naschledanou.
(lední brtník) Vloženo 26.06.2005, 16:48:03
to musím poradit sousedovému psovi, ať si užije
(Socka) Vloženo 27.06.2005, 12:41:05
Já se taky už asi 12 let divim,co na PD mám. jediný,co spolu máme společnýho je...a láska k chlastu.
(Porcelain Doll) Vloženo 27.06.2005, 15:02:54
Socka: Což často a rády dokazujeme, že?
Panenko, Socko, (galahad – Mail – WWW) Vloženo 27.06.2005, 17:07:24
čemu se divíte – láska je mocná čarodějnice, to přec každé malé dítě ví...;o)))
Navíc to občas funguje jako stimulant – člověk (no člověk – já) po tom občas dělá věci, na který by jinak asi neměl...
Jo...teď teda myslim chlast, ne lásku...
Jo ták... (Inka – Mail – WWW) Vloženo 27.06.2005, 17:45:33
Tak tento blog si přidávám do oblíbených, pobavil mě :o)