Dětské pojistky, maminky a doporučený dopis

Chtěla bych tady zavést rubriku na takové nahodilé plácání o palčivých, ale příliš krátkých problémech. Takové ty věci, které vás urputně trápí, narážíte na ně neustále, nedokážete se s nimi vyrovnat, ale navzdory všemu je toho na příspěvek na blog příliš málo. Takové věci obvykle chodí po třech.

Takže pro dnešek:

Dětské pojistky na úklidových prostředcích: Mě to fakt vytáčí. Pokud je ta dětská pojistka koncipovaná tak, že se má zatlačit směrem dolů a otočit, je to v pořádku, protože na to mám dostatek síly. Ale podobně jako v případě šovinistického sprchového koutu, tu druhou verzi, kdy musíte víčko zmáčknout prsty k sobě a zároveň otáčet, musel vymyslet chlap. Chlap s prackou, které se vejde do dlaně prso velikosti E, protože já fakt jen s obtížemi vyvinu palcem a ukazováčkem dostatečnou sílu například na otevření Freddyho na ucpaný odpad. Každopádně vysvětlete mi – když jsem byla malá, nepamatuju si nic jako dětské pojistky na chemikáliích. Znamená to, že mí vrstevníci houfně umírali s poleptaným jícnem, anebo jsme jenom nebyli tak blbí, abychom pili Savo?

Oslovení „maminky“ v prodejních skupinách: Normální člověk věci obvykle třídí před stěhováním, já jsem začala po. Některé kousky skoro nenošeného oblečení mi bylo líto poslat dál zadarmo, takže jsem se ho pokusila prodat na facebooku. Ne nadarmo mě Gedžitka varovala, že v těchto skupinách si okamžitě musím vypnout, aby se mi zobrazovaly nové příspěvky. Pokud se tento nešvar drží uvnitř hranic mimibazaru, je to asi v pořádku. Jenže snad v každé skupině od normálního bazaru všeho možného, přes dopravní situaci v kraji, po skupinu pro překladatele a tlumočníky se občas vyskytne dotaz: „Maminky, nevíte…? „Maminky, nenabízíte…?“ (Obvykle je to tedy bez čárky za oslovením.) Já bych třeba i věděla nebo nabízela, ale nejsem maminka. Navíc při představě, že bych měla jednat s osobou, která kohokoliv jiného kromě své vlastní matky oslovuje „maminka“, jsem oblečení radši spálila na dvorku za domem.

Fakt, že Česká pošta má na doručení doporučeného dopisu pět dní: Výjimečně jsem na doručení dopisu poměrně spěchala, protože na plné moci, který obsahoval, závisely další objednané úkony. Ve čtvrtek dopoledne táta dopis na poště v Salónu republiky podal. Předpokládal, že v pátek, nejpozději v pondělí, ho budu mít ve Městě, kde zavraždili posledního Přemyslovce. Když ještě v úterý dopoledne nedorazil, vysledovala jsem ho. Byl stále na pobočce v Salónu, kde nám sdělili, že pošta má na doručení doporučeného dopis pět pracovních dní, a pokud jsme potřebovali, aby dopis v roce 2019 vzdálenost 140 km z jednoho krajského města do druhého dorazil expresně a nikoliv koňským povozem, měli jsme si objednat EMS službu za 120,-. Asi nemusím dodávat, kolik by stálo ty papíry dát do krabičky a poslat Geisem nebo přes zásilkovnu. 

No a můžete této rubrice vymyslet nějaký duchaplný štítek.