Námět k diskuzi pro čtvrtou vlnu feminismu

Sprchový útlak heterosexuálního bílého muže

V některých ohledech jsem velký konzervativec. Kromě názoru, že zapínání a vypínání termostatu a regulace vytápění na kotli je mužská práce, jsem nejrigidnější, co se týče vztahu k tomu, jak má vypadat odtok sprchového koutu nebo vany, respektive jak má vypadat celá koupelna. Odtok sprchového koutu nebo vany má být jednoduchý, kulatý a má se do něj vejít klasické sítko na zachytávání vlasů, ochlupení a dalšího bordelu.

Kterákoliv další designová pičinka přidaná k tomuto základu, je součástí komplotu šovinistického bílého heterosexuálního muže, který přišel na to, že v době dámejídlo.cz nás už jenom těžko udrží zavřené v kuchyni, a proto se nás pomocí vystajlovaných koupelnových studií snaží zavřít do sprchového koutu.

Tento útlak má zdánlivě naprosto nevinnou podobu. Řeknete si, co je nebezpečného na takovémto odtokovém zařízení nebo na takovém moderním sprchovém koutu?

Prostředek útlaku 1

Prostředek útlaku 2

Tak já vám to povím.

Když jsem ještě bydlela v Salónu republiky a potřebovala jsem jednou za čas vybrat bordel z odtoku sprchového koutu, protože stupeň ucpání už hraničil s rizikem, že při mytí vlasů vytopím sousedy, musela jsem pod záminkou nedělního oběda k sobě vylákat otce a požádat ho, aby mi vyndal část sifonu, který potřeboval vyčistit, protože když jsem do něj strčila dva prsty, neměla jsem dost síly na to, abych ho vytáhla nahoru, a tři prsty už se mi do odtoku nevešly. Potom mi otec slíbil, že mi na to vyrobí z drátu hák, abych mohla být zas o něco emancipovanější a nezávislejší. Jako chápete to – zaplatíte si za designový sprcháč, který pak udržujete kusem drátu ze své bývalé králíkárny.

Salón republiky a Město, kde zavraždili posledního Přemyslovce mají jednu (fakt jenom jednu) věc společnou: tvrdou vodu. Takže v celém sprchovém koutě se vám roztahuje vodní kámen, který využije chvilky vaší nepozornosti, když omylem místo gelu na intimní místa použijete peeling proti ucpaným pórům, a poporoste o centimetr, a za ta léta boje už začal být rezistentní na ocet i Pulirapid. Na usazeninách z vodního kamene se posléze začne usazovat taková ta růžová slizká vrstva, jejíž původ a složení znát nechci. Dokud tato forma života dlí v rozích sprchového koutu a dalších místech snadno dostupných houbičkou, je to poměrně snadná bitva. Jenže Hitler taky začínal s blitzkriegem a jak dopad. Protože jakmile máte sprchový kout s „dvoukřídlými“ posuvnými dveřmi, jste prostě v hajzlu. Jako chtěla bych teď najít dost asertivity na to, abych zvolila jiný slovník, ale nemůžu jinak než říct, že ty zkurvené žlaby, kterými jezdí ty posrané skleněné posuvné dveře, na kterých je vidět každá pitomá zaschlá kapka vody, vymyslel nějaký kokot, co v životě nemusel uklízet koupelnu! 

Úklid moderního sprchového koutu ve 21. století vypadá tedy tak, že při rozevřených dveřích nejdříve plastovým šťourátkem do uší vyberete směs vodního kamene, růžového slizu a nabaleného bordelu z první přístupné části žlabu, poté se se šťourátky do uší do sprchového koutu zavřete a vyberete směs vodního kamene, růžového slizu a nabaleného bordelu z nově přístupné části žlabu. Pak vám zbyde takové místečko, kde se jednotlivá křídla dveří překrývají se stěnami sprchového koutu a ve kterém se kromě vodního kamene, růžového slizu a bordelu hromadí také rozlomená šťourátka do uší, protože jsem do prdele ještě nepřišla na způsob, jak se tam pořádně dostat.

V této fázi úklidu už by měly být dostatečně namočené vypadané vlasy, které se zamotávají do spodní části odklopného víka odpadu, který tvoří osmicípá mřížka, takže by vám jejich vymotávání a vystřihávání mělo zabrat méně času, kdybyste to zkoušeli nasucho. Na závěr vyjmete plastový zachytávač, vymyjete z něj pár vlasů obalených v mýdle, gelu na intimní místa a peelingu na černé tečky, smutně se podíváte na ty ostatní, které si plují v bazénku pod ním a které sice vidíte, ale nedosáhnete na ně, zamáváte jim a přiklopíte je designovými kousky plastu a nerezu.

A já se ptám:

Zaprvé: Ve které fázi evoluční regrese tato společnost přišla na to, že tento postup je lepší než dát do odpadu sítko, které se při dosažení neakceptovatelného množství odpadu z povrchu lidského těla vyjme, vyčistí a dá zpátky, a že je lepší v místě s podmínkami vhodnými pro usazování různého bordelu, popřípadě plísní, aplikovat místo hladkých povrchů a ploch co nejvíce zakřivení a schovek pro rybenky?

Zadruhé: Kde sakra byly všechny feministky, když jsem touto činností trávila nedělní večer, místo abych se učila podélně parkovat, správně chválit muže nebo si číst návod na termostat?!

Zatřetí: Co budeme dělat, až Evropská unie zakáže plastová šťourátka do uší?