Jen se smažte!

Dnes typicky strychninový příspěvek aneb proč mám z tropických veder škodolibou radost.



Od května. Od května jsem poslouchala patetické slinty o blížícím se létu. Z internetu, z televize, v rádií, odevšad se na mě valilo nadšené povykování o tom, jak se lidé i v tílku budou potit, jak se jako sardinky do plechovky naskládají na přeplněné pláže a koupaliště a půjdou si do zasinicovaných vod ulovit nějakou pěknou infekci, jak se s vidinou zdravé hnědé barvy nechají provrtávat svíťákem, za což jim jejich kůže už teď píše děkovné dopisy.
Od května.
Vrcholem byla trapná demonstrace za odchod zimy. Zimy, která mi prodloužením svého pobytu o pár týdnů zpříjemnila život. Doufám, že bude následovat příkladu našich politiků a nějakými demonstracemi se nenechá odradit a zuby nehty se bude v křesle držet i příští rok.

Ačkoliv je moje ideální venkovní teplota zhruba 5°C, nad 15°C už pro mě začíná teplo a nad 20°C už vedro, nesehnala jsem si zásobu granátů a nenaházela je do oken otravných moderátorů, co mi každou půl hodinu zvěstovali, že 21. června začíná léto (Na tomto místě bych ráda vzpomenula jedno nejmenované české rádio Impuls, které rodiče poslouchají v autě, protože tam hrají česky – jak rádio neopomene každou čtvrt hodinu zdůraznit a pak pustit Haničku s Helenkou – a hlavně se ta hrůza dá chytnout snad všude! Když z rádia zrovna nepěje Helča s Karlem, v upoutávkách moderátoři machrují, jak mají nejčerstvější informace, které vám ve zprávách zopakují každou půl hodinu, takže když jedete hodinu a půl na chatu, třikrát se dozvíte, že sněmovna ještě pořád nemá předsedu a třikrát si poslechnete pětiminuový rozhovor s lacrossovým hráčem. Tohle rádio má moderátory snad s nejvlezlejšími hlasy, proto když se občas stane, že se probudím s dobrou náladu, tak abych s ní neprudila normální lidi, naladím rádio Impuls, deset minut ho poslouchám a jsem zase v pohodě. Tihle moderátoři otravovali s těšením se na léto snad nejvíc, takže když jsem včera zaslechla jednoho z nich povzdechnout si, že dnes nás opět čekají tropické teploty, rozčílila jsem se skoro stejně, jako když jsem viděla fotky evropských muslimů (muslimských Evropanů?) s transparenty "Očekávej své 11. září, Evropo!")

Inu, přátelé, vyrukovali jste s okázalými projevy nadšení z nadcházejícího léta a teď ho tady máte se vším všudy, takže laskavě nepruďte se stížnostmi, že je vám horko. Zvykejte si a smažte se, ze srdce vám to přeji (hlavně nejhlastitějším moderátorům... smím tiše doufat, že ve studiích nemají klimatizaci?). Tato výzva samozřejmě neplatí pro staré lidi, lidi se srdečním onemocněním, lidi podobného založení jako já, nebo prostě pro lidi, kteří mají léto rádi, ale nepotřebují to hlasitě demonstrovat – obzvlášť před někým, pro koho je 18°C vysoká teplota – neb já také nikoho nenutím, aby se se mnou radoval z podzimního deště a v minus deseti se mnou šel na procházku. A taky si nestěžuju, když jsou ucpané komunikace, protože silničáře už zase překvapilo, že v prosinci sněží, a nefňukám, když ještě v dubnu musím ráno z auta odstraňovat námrazu.

Co se mě osobně týče, tak den teplotního rekordu jsem strávila hraním šachů se Sockou v chládku čajovny. (Skončilo to remízou, protože se nám nějak podařilo vyházet si skoro všechny figurky. Ale kdybych Socku neupozornila, že už pět minut po začátku hry mohla přijít o dámu, koně a střelce a že mi nemůže dávat šach tahem, ve kterém dámu postaví vedle mého krále, tak bych vyhrála.)
A včera jsem se chladila v Josefově. Čechy ta pevnost sice nikdy neubránila, ale aspoň je teď může ochladit. 13°C. A jednu chvíli se nám pářilo od huby. Akorát když jsme odcházeli, jinak vtipný průvodce poznamenal, že si můžeme zakoupit i brožuru o josefovské pevnosti, která bude mít co říct všem, neboť v ní jsou i obrázky, a přitom se významně zadíval na mě. To jsem teda nepochopila...

Jinak letošní léto snáším lépe než obvykle. Ale možná se jenom stávám víc letargickou. Za chvíli si neodeženu ani ty mouchy z obličeje sama.
Ale taky se daří mým kaktusům. Asi před půl rokem jsem si koupila jeden takový infantilní – sedí v keramickém vláčku a má na sobě přilepaná taková ta koulející si očička. Včera jsem ho zalila a před chvílí jsem si všimla, že mu na hlavně vyrostly takový malý bodlinky, vypadá to jak vlásky.
Ale jinak mě to vedro taky sere.