neděle 9. srpna 2020

Introvert v zemi za zrcadlem

Panna nebo Lev?

Preventivní opatření, abychom se vyhnuli diskuzi v komentářích. Zaprvé, hlavně, aby byl Sucháč zdravej, jasně, je jedno, jestli bude Lev nebo Panna. Termínově vychází na Pannu, no, ale jako Lev už bude taky dopečenej a moji porodní váhu překonal přede dvěma týdny. Zadruhé, samozřejmě s Chlapcem nevěříme na astrologii! Ale…

Zabrousili jsme na téma, jestli bychom preferovali spíš Pannu nebo Lva a jak už to má Chlapec ve zvyku, nezůstal u rešerše jenom u toho a poslal mi odkaz, ze kterého vyplynulo, že všechny jeho bývalé partnerky se k němu astrologicky hodily víc než já. Já nic takového říct nemůžu, protože všichni mí podstatní bývalí partneři byli taky Váhy, takže v podstatě nevím, co to znamená mít normální vztah. Naprosto přesně to totiž definuje toto:

Váha nejprve Raka okouzlí svým taktem, klidem, chladnou diplomacií, citem pro estetiku a krásné věci, ale již brzy Raka také vytočí svojí nerozhodností, tendencí neřešit problémy. Ty velmi fikaně bude přehazovat na Raka!

Čím se tedy budeme deptat pravděpodobně tak dlouho, dokud jeden z nás nezemře, při čemž je stále otázka, zda přirozenou nebo násilnou smrtí?

Její nálada se změní průměrně čtyřikrát do měsíce s každou měsíční fází včetně malých výkyvů dvakrát denně – podle přílivu a odlivu. Do jisté míry je předvídatelná jistým nepředvídatelným způsobem. Může vás tím fascinovat, ale zároveň tak neuvěřitelně rozčilovat, že máte chuť ji praštit.

Myslím, že čtyřikrát do měsíce a dvakrát denně je velmi optimistický odhad, který lze libovolně měnit jako statistiky nakažených koronavirem. Nicméně pořád žiju v domnění, že musí být přece naprosto jasné, čím mě nasral. Tak prej ne.

Jakmile se chytíte do sítí jeho šarmu, nebude lehké se z nich vymotat. Dostat se z pasti na medvěda je proti tomu hračka. Když zkusíte utéct, přesvědčí vás, abyste zůstala, tak logickými a inteligentními argumenty, že proti nim nic nezmůžete, leda byste absolvovala právnickou fakultu na Harvardu. Kromě nepřekonatelné argumentace k vám také bude tak něžný a milý, že zapomenete na rozpory v jeho povaze, které vás předtím tak rozčílily.

Někdy si říkám, že v pasti na medvěda bych měla aspoň šanci, že do několika hodin vykrvácím, v horším případě do několika dní zemřu na sepsi. U Chlapce myslím, že není šance, že už mě nikdy tak nenasere, abych mu nebalila věci, při čemž on se za minutu dvanáct vrátí s okouzlujícím úsměvem a oznámením, že už se na nezlobí a už mi to odpustil. Jeho sbaleným taškám říkáme evakuační zavazadlo a už jsme uvažovali o tom, jestli by ho neměl mít preventivně na chodbě.

Rozhodnout se k něčemu stojí typického muže Váhy stejné úsilí jako zkrotit divokého bizona, a i když dospěje k rozhodnutí, pokud tuší, že udělal chybu, může je bez výstrahy změnit.

Bizona? Jenom bizona? Chlapec je v podstatě chodící reklama na Home credit. Po každém rozhodnutí od výběru toaletního papíru po otázku společného života se všichni zúčastnění cítí jako po boji se vzteklým T-Rexem, co právě zjistil, že s těmi krátkými ručičkami nikdy nebude moct masturbovat. A sotva popadnu dech, jdeme kupovat jar.

Chlapec se mnou údajně musel korigovat své estetické standardy ohledně vzhledu domácnosti.

Pokud se zelené závěsy nehodí k fialovému koberci, může trucovat celá léta a nikdy se nedozvíte proč.

Na druhou stranu mám díky němu ve svých třiatřiceti letech poprvé v životě dva stejné noční stolky a dokonce k nim mám i identickou komodu a ladící šatní skříň. A… jo, kožešinkové předložky na každé straně postele, kterým láskyplně říkám leskymo a s kočkou a psem jim dávám životnost tak dva měsíce. Obývák se začíná podobat obýváku dospělého člověka, máme konferenční stolek ve stejném dekoru jako knihovnu. Když jsem Chlapci poslala odkaz na mikrovlnku, otázal se, na základě jakých kritérií jsem ji vybírala. „Je černá a má displej?“ – „Miláčku a proč do červeno-bílé kuchyně kupujeme černou mikrovlnku?“

Já jsem na oplátku korigovala některé své představy v ekonomicko-obchodní oblasti:

Osoby ženského pohlaví narozené v Raku nemusí být nutně skrblíci, ale mají ve zvyku všechno šetřit. Dalo by se říct, že je to jakési vnitřní nutkání. Zřídka vyhodí kusy provázku, knoflíky, sklenice, plechovky, manžety nebo staré střihy na šaty. Jednou v nepředvídatelné budoucnosti může potřebovat vypálené pojistky, které schovává v šuplíku spolu s rozbitými vánočními ozdobami. Neptejte se jí, jak využije dvě stě punčoch a rukavic, které už dávno nejdou do páru. Určitě je použije!

Minulý týden jsme vyklízeli komoru, aby v ní Chlapec mohl udělat poličky. Naprosto mě šokoval jeho názor, že bychom měli vyhodit odkapávač na nádobí, který sice už trochu zrezivěl, ale použitelný rozhodně ještě je. Co kdyby se nám zase rozbila myčka a museli jsme mýt nádobí v ruce? Možná jsem to udělala u více položek na vyhození, protože když nám ten den přišla autosedačka a Chlapec vyndal z krabice kus polystyrenu, zeptal se, jestli ho nemá nechat, kdybychom tady náhodou chtěli někdy něco zaizolovat.

Kromě identických nočních stolků jsem se minulý měsíc poprvé v životě stala majitelkou sady kuchyňského nádobí. Což nevnímám jako důvod, proč vyhodit to staré, které sbírám od začátku vysoké školy. Dohodli jsme se na kompromisu, že to staré odvezeme na chalupu. V duchu si ovšem myslím, že se bude hodit, až se bude Suchý únor učit jíst z dospělého nádobí. Přece si nenechám rozbíjet to nové z Ikey. Třicet devět za kus. Navíc mi to říká někdo, kdo vlastní čtyři auta, z nichž pojízdné je jedno, a do jednoho z nich už na opravách narval jeho pořizovací cenu, ale má ho pořád, protože je cool a hezké.

Ještě poslední astrologická rada. Jste-li zamilovaná do muže ve znamení Vah a jste si jistá, že je to to pravé, jděte rovnou k věci a nabídněte mu cokoliv včetně sňatku. Uleví se mu, že jste převzala iniciativu. Ale dejte si pozor na jeho škodolibý rys, kdy vás nechá rozhodnout, a když to nevyjde, neváhá zdůraznit, že „tys to rozhodla. Ne já.“ Ujistěte se, že víte, co děláte, nebo vám to bude pořád připomínat. Existuje jediný způsob, jak mu to vrátit. Odpovězte: „Ano, já jsem to rozhodla. Kdybych to nechala na tobě, oba bychom si pořád ještě vyznávali lásku v dešti pod pouliční lampou a oba bychom si uhnali zápal plic.“

Nicméně jsem si naprosto jistá, že to jednou dostanu naservírované na zrezivělém odkapávači. Přestože všechny Chlapcovy ženy se k němu hodily víc než já a stejně skončil se mnou. A kdyby neskončil, tak já bych si stejně zase vybrala Váhy, kterým bych pravidelně balila evakuační zavazadlo. Možná existují věci, kterým nemá cenu se vzpouzet.

U Suchého února je otázka položena víceméně tak, že u Lva je pravděpodobnější, že se narodí jako extrovert, u Panny jako introvert.

Já jsem jako introvert vyrůstala v rodině obklopená extroverty. Snahy o socializaci probíhaly především v duchu, že mě naši prostě odmalička brali na grilovačky u kamarádů a do hospody, takže dodnes v nich dokážu tři hodiny sedět a mlčet a pak usnout.

Existuje jenom hrstka lidí, se kterými jsme ochotná trávit čas ve dvou, protože nemám ráda, když by mělo břímě konverzace ležet jenom na mě. To se vztahuje i na kamarády – já se s nimi ráda vidím ve třech až čtyřech lidech, abych kdykoliv mohla začít mlčet, ale málokdy a s málokým se chci vídat sama.

Nejsem nijak tichý nebo málomluvný člověk, ale pokud jsem ve společnosti, kde mě nepustí ke slovu, nemám potřebu nikoho překřikovat, takže se pak dozvím, jestli jsem měla špatnou náladu nebo jestli jsem se tam nudila.

Chlapec si postěžoval na svého souseda, t.č. na neschopence. Že na něj vždycky číhá u plotu a chce si povídat. O věcech, které Chlapce nezajímají. Snažila jsem se na příkladu souseda Chlapci ilustrovat, že jako jeho vyčerpá jednou za čas konkrétní rozhovor s jedním člověkem, nás introverty obdobně vyčerpává většina rozhovorů. Protože pro nás existuje omezený počet lidí, se kterými chceme vést rozhovor, a omezené množství témat, o kterých s nimi ten rozhovor chceme vést. Všechno ostatní je odliv energie. Třeba small talk. Nebo mateřský small talk.

Chlapec je extrovert a patří mezi lidi, se kterými chci vést rozhovor. Když ho vést nechci, vystačí si sám. V podstatě dokáže vést hodinový monolog, do kterého nemusím zasahovat, předloží si argumenty, které si myslí, že bych předložila já, a někdy mi na závěr ještě sdělí, že mám pravdu a přesvědčila jsem ho.

Jeho extrovertní povaha se jako benefit projevuje nejvíc teď, kdy přestávám mít chuť bavit se prakticky s kýmkoliv. Perfektně se zhostil úkolu samečka, jenž má chránit březí samičku. Což v tomto případě představuje, že můžeme sedět u oběda s mojí extrovertní matkou a extrovertním aktivním důchodcem, Chlapec obstará veškerou konverzaci, já se najím a za celou dobu u toho pronesu tři věty.  

U Aktivního důchodce mu dokonce včera prošlo něco, s čím já bych v životě neproklouzla, totiž u tématu čínské ekonomiky zmínit pojem vnitřní svobody. Sice byl u dědy zřetelný zvýšený svalový tonus, ale přece jenom už zřejmě po takovém životním období, které trvalo přibližně od jeho dvaceti do sedmdesáti let, kdy se s ním nechtělo moc lidí bavit, pochopil, že pokud si chce mít s kým povídat, nesmí každého oponenta v diskuzi hned odrovnat.

Ale zpět k Suchému únoru. Nejdřív jsem byla rozhodnutá udržet ho do Panny. Trochu škodolibě jsem si říkala, že jakožto pedantské znamení trochu kopne Chlapci do báboviček jeho nedochvilnosti, kdy „přijdu v pět“ znamená mezi 17:00 a 17:00 o tři dny později. Jenže zároveň si budou chrochtat ve své organizovanosti a uklízet po mně věci, které „nemají své určené místo“, což já nazývám „schovávat mi věci“, takže společně se Sucháčovými hračkami mi zmizí i pas, o kterém já ale naprosto přesně vím, že je ve druhém pracovním stole pod ubrousky na leštění brýlí a peněženkou s cizí měnou. V kombinaci s Chlapcovou rozhodovací flexibilitou a mou chaotičností by taky Suchý únor mohl jako Panna dost trpět.

Přes všechny nevýhody raného dětství extrovertního dítěte s introvertní matkou, nakonec hlasuju pro Lva. Po překonání období, než se Suchý únor naučí to, co ovládá jeho otec, tj. mluvit a netrvat na mojí interakci, přijde odměna. Až Chlapec umře nebo ho zabiju u regálu s WC bloky, Sucháč ho nahradí u rodinných obědů a já se v klidu najím.

Máme na to ještě dva týdny.  

8 komentářů:

  1. Do jakýho cool a hezkýho auta už narval na opravách jeho pořizovací cenu?

    OdpovědětVymazat
  2. Rover. On byl teda ojetý. Do té doby jsem nevěděla, že lze nenávidět auto:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ale proč by nešlo :-D
      ...hádám, že to pramení v podobných končinách, jako příkladně nenávist k botičkám, kabelčičkám, nebo nakupování... ;-)

      Vymazat
  3. Na znameni horoskopu jsem nikdy moc neverila, dokud se mi nenarodil Kozoroh, coz je esence konzervativniho duchodce sbalena do 4 kil porodni vahy. Dodnes si vedle nej v urcitych pripadam jako posetily teenager a Panny to maji podobne. Na druhou stranu, extrovertni lev salonu je taky vyzva. Nejlepsim resenim by bylo vydrzet do Stira:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hele a co vy vlastně máte proti Vodnářům?
      ...by mi zajímalo...:)

      Vymazat
    2. Mohly bychom si pak vyměňovat tipy na letní tábory pro děti s mentalitou 70+.

      Vymazat
  4. Hlasuju pro nejkrásnější článek blogu. :-)))
    Smála jsem se nahlas, já Blíženec, vedle v kuchyni sedící a zprávy o přemnožení elektrokol a naštvaném Muskovi čtoucí Panna, které jsem včera po dvou velkých frťanech moravské merunkovice vyrobila na krku dva nevelké, ale zřetelné cucfleky, za což by mi prý příslušelo nasekat na zadek. A též v mnohém dalším zjišťuju, že život v rozdílnostech, před kterými astrocharakteristiky nejdůrazněji varují, je úžasně krásně barevný. :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat