středa 18. ledna 2023

Příde

Přišel a zatím neodešel.

V červnu jsme měli pravidelný firemní večírek, pro nás a sesterskou firmu – máme stejného majitele a my jsme ta mladší a chudší sestra, přesto můžeme na společných večírcích sníst stejně jídla a vypít stejně piva, což přesně jsem na tom večírku dělala. Letní večírek se odehrává na rampě za firmou a přibližně v době první stížnosti na rušení nočního klidu jsem se zvedala k odchodu, když se šéf zeptal kolegy z větší a bohatší firmy, jestli, až to tady rozežene policie, půjdou ještě plenit a znásilňovat do centra. Na což jsem údajně zareagovala tím, že jsem jim sdělila svou adresu. Tvrdí kolega.

Který splňuje pravidlo čtyř let. Pravděpodobně jsme si potykali na vánočním večírku v roce 2019, ze kterého má vzpomínku, jak ze sklípku v jednu ráno odcházím zasněženou cestou opačným směrem, než je hotel, a ptá se mých kolegů, jestli by mě někdo neměl doprovodit, a ti mu odpovídají, že se o sebe postarám. Po vánočním večírku jsem stále nevěděla, jak se jmenuje. Nevěděla jsem to vlastně ani po tom červnovém, dokud mi před půlnocí nenapsal na messengeru, že zapomněl tu adresu, a já jsem měla tolik soudnosti, že jsem odpověděla až ráno, střízlivá.

Pak bylo jedno rychlé pivo v parku.

Pak jedno asi pětihodinové pivo, které jsme klasifikovali jako rande.

Pak před třetím rande jedna zpráva, že mi musí říct, že je vlastně tak trochu zadanej a jestli bych nebyla ochotná chvilku počkat, než to vyřeší, třeba, než si najde byt.

Vlastně jsem to tak trochu tušila, protože něco z kraje večírku si pamatuju, třeba jak do něj šéf rýpe, jestli má fotku, jak se k němu tulí moje blonďatá kolegyně, poslat domů, že by se tím možná dost věcí vyřešilo, a jak mě to v tu chvíli vůbec nezajímalo.

Been there, done that, řekla jsem si a jemu jsem řekla, že ochoty vyškrábu tak maximálně ještě na šnyta ("No počkej, to je ale v tvým případě tak patnáct minut," sdělil mi) a na základě předchozích zkušeností jsem očekávala, že po uplynutí lhůty přijde výmluva, proč to nešlo, ale že bychom se spolu mohli aspoň vyspat. Trvalo to sedm hodin a odstěhoval se s igelitkou do auta. Abych to teda uvedla na pravou míru, tak do obytnýho a zaparkoval si ho v práci. Zas jako že by kvůli mně chlap spal na zadním sedadle jedničkový Fabie, tak na to si nevěřim.

Nepovažuju to za zářez na pažbě, ale ani za kaňku na svědomí, protože když někdo stráví 260 dní v roce služebně v Maďarsku, i když by nemusel, asi se mu moc nechce být doma. Navíc, kdyby byl v osmatřiceti svobodnej a nerozvedenej, tak to schytám za to, že je určitě divnej. Bývalá přítelkyně si téměř ihned nastěhovala na uvolněné místo svého šéfa, kterému už předtím žehlila trika, takže bych řekla, že je to win-win-win, a tím bych to uzavřela.

To bylo v době, kdy byl Suchej únor na víc než týden u babičky. Před jeho návratem jsem se decentně zeptala, jestli si uvědomuje, že tady teď už nebudu sama. „Kdyby mi to vadilo, tak bych s tebou na ty tři rande asi nechodil.“

No to víš, že jo, pomyslela jsem si a dávala mu tak čtrnáct dní, kdy vydržet šlapat po duplu a sprchovat se s kachničkou je to nejmenší, a seznámila ho se Sucháčem. Když ho Sucháč viděl potřetí, přestal se ptát, kdo to je (teda on se pak ptal ještě tak dva měsíce, protože viděl, že se tomu směju, pak přišel s jiným vtípkem), začal mu říkat „Příde“ a objevil několik jeho využití, např.: nosič na ramenou, nosič v krosně, znalec podrobnějších komponent autíček, než je zpětné zrcátko, kreslič letadel, kuchař toustů s hodně, ale fakt hodně kečupem, opravovač matky:

„Mámo, co to je?“
„Motor.“

„Motorová tryska.“

 

V srpnu jsem tak dva týdny sondovala, kdy má podepisovat tu smlouvu na byt a pak se ho zeptala, jestli se nechce nastěhovat ke mně. Samozřejmě se to neobešlo bez konzultace s několika lidmi (ahoj, galahade), jestli to náhodou nebude naposled, co ho uvidím, nicméně po těch letech platonického kroužení kolem Bruců, Rušičů, Restaurátorů a Hostujících profesorů a pocitu, že dotaz na posunutí se někam, je nátlak, pro jednou konzultace vedly k tomu, že jsem se zvládla zachovat přiměřeně svému věku. Zeptal se, jestli bychom se nejdřív neměli zeptat Sucháče, Sucháč na to řekl „jo, mlíko, kde je?“ a Příde si ke mně během září nastěhoval věci. Teda… některý věci. Ještě že je z tý větší firmy a má tam dost místa.

 

Řekněme, že během následujících měsíců Příde můj život vylepšil o normálně studenou vodu v kuchyni, takže už ji na pití nemusím chodit napouštět do koupelny, vyměněnou sprchovou baterii, ručně vyrobený botník, obroušený a nalakovaný práh v chodbě, obroušený spodek dveří do ložnice, takže jdou normálně zavřít, připevněnou roletu na střešní okno a pocit, že nemusím vydržet všechno (třeba když mě Sucháč nakazí žaludeční virózou, ze který se sám vylíže za pár hodin a já s ní ležím dva dny).

Já jsem jeho život obohatila o tu žaludeční virózu, žlutou rýmu ze školky a svoji blbou náladu, že tu žlutou rýmu ze školky mám co čtrnáct dní taky.

Někdy nevycházím z údivu, že tam pořád ještě je.  

 

Před Sucháčovými narozeninami pronikly první drby do kanceláří, protože kolegové jsou sice u Přídeho zvyklí na hodně věcí, ale plastový traktor s valníkem už byl podezřelý. Takže dost dobře nechápu, že šéf se to dozvěděl až v říjnu, když šel za Přídeho nadřízeným s tím, že Přídemu určitě nebude vadit jet do Maďarska na tři týdny v kuse, a bylo mu sděleno, že asi bude, když má teď ten novej vztah.

„Jakej novej vztah?“

„No, s Ženou z Hanácké kancl.“
„Prosim?“

Pozval si na kobereček moji šéfovou, aby jí vynadal, že je poslední, kdo to ví, aby zjistil, že poslední není. Následně mě to stálo krabici zákusků a chlebíčků, aby se mnou zase začali mluvit. „Od července?! Táhnete to spolu od července?!“ – „No, tak já jsem myslela, že nedá víc než dva týdny. A pak už to bylo čím dál tím blbější oznamovat.“

Až zpětně mi došlo, že jsem se vlastně měla urazit, že mám jít koupit chlebíčky na oslavu, že jsem si našla chlapa.

 

Co má jedny džíny a píše „aby jsme“.

29 komentářů:

  1. Ahoj, Ženo :-)
    Je fajn, že se daří.
    Ale chlebíčky by mě urazily.
    ...já bych požadoval flašku...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vyvázla jsem ještě dobře, Příde musí koupit sud. Ale uhádal to na štěně, že prej jsem malá.

      Vymazat
    2. Jo takhle... A skupiny konzumentů tvých chlebíčků a jeho sudu se překrývají?
      Kdyby jo, tak jsou chlebíčky v nejlepším pořádku. :-D
      A jen pro zajímavost - tobě ty chlebíčky taky vyměřili nějak podle velikosti Přídeho?

      Vymazat
    3. To bych se nedoplatila.

      Vymazat
    4. Jasný! ...takže každej jeden, šéfová (možná) dva a stačilo... :-D

      Vymazat
    5. A nebo řadoví zaměstanci chlebíček, šéfová bagetu. Od Masterchefa.

      Vymazat
    6. Aby pak ale kolegové nefrfňali, že je Žena odbyla... :-D
      Chlebíček mohl zůstat jeden navíc, ale bagetka z boulevardu - to je jiná... ;-)

      Vymazat
    7. Dostala jsem chuť... Nejbližší Boulevard třicet kiláků. Jdu si koupit rozmrazenou do Tesca.

      Vymazat
    8. Tak si k tomu rovnou vem i pivo, ať nejdeš dvakrát, kdyby ti náhodou nějakou chuť vyrobila i ta zmínka o sudu. ;-)

      Vymazat
    9. Sauvignon z domácích zásob. Na zdraví Ženy s moly (a s velkým a malým mužem). :-))

      Vymazat
    10. A na ty si s tebou připiju.
      ...jestli ti nebude vadit, když to bude rumem teda, protože víno sám nevypiju...

      Vymazat
    11. A rum jo? :-)) - Tak - výš číš.

      Vymazat
    12. Jsem dost chlap na to, abych si přiznal, že víno zkrátka neumim pít. :-)
      Tak ...jak říkáš.

      Vymazat
    13. Na zdraví!
      Mám jen nealko čaj, ale dnes si dojdu do obchodu a pak připiju na zdar Ženy!

      Vymazat
  2. Ježíš, to je krásný...! Takovej poklad! Jak z Bakalářů. Nebo z Prima Love. Ale patří ti to, víš? ;-) Gratuluju i bez chlebíčků a štěněte. (Že já na sebe nabaluju samý chlapy pro domácí práce nepoužitelný... A teď už tuplem, v mojí domácnosti, když pendluju mezi svojí a jeho.)

    OdpovědětVymazat
  3. Eee... To sem já, akorátže z firemního PC. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A to jsem tam ani nenapsala, že dává nadobí DO myčky a ne NA myčku!
      Jinak se mi hrozně líbí, jak tady vždycky bývá přes víkend a večer mrtvo a komentáře přijdou s pracovní dobou :D

      Vymazat
    2. ...se mi dlouho načítaj sestavy... O:-)

      Vymazat
    3. Zkontroluju Feedbro na novým noťasu doma, proč mi to nenahlásil. Holt firemní několik let starej už je vyladěnejší. :-)

      Vymazat
  4. Od července?!
    To by chtělo hodit nějaké chlebíčky a zákusky i sem na blog, když jsme se to dozvěděli ještě později :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Still better love story than Twilight!
    Moc ti to přeju Ženo! :))
    Jen teda pozor, moje známá si takhle z pracovní party ze sklípku přivedla známost, za rok s ním měla dítě, a úplně to nevyšlo… takže čtyřletý horizont asi není od věci :)
    Suze

    OdpovědětVymazat
  6. Jo! Tahle urazka stoji vic nez za sunkac na salate! Jste davno po zkusebce, takze uz ho nic negativne neprekvapi (dokud Suchac neprijde do puberty).

    OdpovědětVymazat
  7. nominek: Dobře, na co se ještě vztahuje oznamovací povinnost?:)

    Suze: To je taková trochu noční můra, protože jedno sama ještě dám, se dvěma bych si to už šla hodit.

    Anonymní: No nevim. Ještě neměl zelenou rýmu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Za pul roku jeste nemel zelenou rymu? Tak to si muzes gratulovat k vic vecem, holka:) (snad konecne prihlasena neanonym Psice)

      Vymazat
    2. Normálně chytil jenom jednu blitko-sračku ze tří a to navíc bylo těsně potom, co jsme na chalupě sežrali špekáčky, po kterých jsem vedle chlastacího stromu zavedla i blicí strom, a on se tři dny živil suchými rohlíky a Endiaronem.

      Vymazat
    3. Úžasně imunitně vytříbený potomek! Mně přišlo, že Žmur měl zelenou rýmu asi 3 roky v kuse a neustále mluvil jak s kolíčkem na nose. Možná vrozená vada dutin, možná mateřská amnézie...

      Vymazat
    4. Mně přijde, že je na hromadě furt (co nastoupil do školky, tak od září do dubna tak co dva týdny), nicméně co měl předminulý rok na podzim po dvoutýdenní docházce šestitýdenní rýmu a kašel, na které vyfasoval svoje první antibiotika a moje nervy se někam odporoučely a od té doby jsem je neviděla, tak naštěstí mívá víceméně jen virózy. Sice se z něj u toho stává studnice hlenu, nicméně průhlednýho, max. žlutýho. Plus sem tam nějaký ty rotaviry, ze kterých se díky očkování vylíže během několika hodin, já to od něj chytnu a je mi blbě tři dny. Ale co tak poslouchám historky o zápalech plic a laryngitidách, tak si asi můžu gratulovat a klepu to na dřevo.
      Já jsem jinej případ. Na kolektiv bych měla být zvyklá, ale evidentně ne na Sucháčův, takže z frekvence nemocí jednou za dva roky jsem na frekvenci dvakrát do měsíce. Příde si to dal jako Sucháč, tj. chytnul první virózu a od tý doby se drží. Mně tvrdí, že to je slivovicí.

      Vymazat
  8. Prislo mi netaktni ptat se jak to zvladate sama se Suchacem (viroza je presne ten pripad), ale ted je mi jeste trapnejsi zeptat se kde vlastne delate ze mate takovyhle bonusy!
    Mam z toho radost, jak kdybych s nekym chodila ja!
    IK

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ono se to prostě zvládout musí. Ale ty nejhorší věci fakt nastaly, až když jsem měla Přídeho, a před Vánocema, když mi tři dny teplota nešla pod 38, jsem ho prostě nacpala jeho otci (ke kterému jel s mírným kašlem a rýmou a vrátil se mi taky s teplotou :D). A čím je starší, tím to jde jednodušeji, protože existuje youtube:)

      A ano, večírky umíme;)

      Vymazat