středa 27. května 2020

Trikolóra na květen 2020


Zas ob měsíc.

Otevírací a provozní doba pro pracující: Těšila jsem se, až znovu zprovozní plavecký bazén. Naštěstí jenom málem, protože: „Areál krytého bazénu je pro veřejnost ve všední dny otevřen mezi 9:00 až 14:00.“ Tak to dík. Poslední dobou mám pocit, že jsem v tomhle městě poslední pracující člověk. S velkou slávou znovuobnovené farmářské trhy se konají v pátek od jedné do pěti. Vzedmula se ve mně vlna spravedlivého rozhořčení, že se tam dostanou lidi, na které já v tu dobu vydělávám.

E-shopy, které nejsou schopné rozlišit fakturační a dodací adresu: Beru zpět, že těhotenský oblečení je hnusný. Některé třeba musím mít. (Ono se to teda netýká jenom těhotenskýho oblečení. Vršky si pořizuju normální, jenom o jedno až dvě čísla větší, a bude mi chybět přijít do sekáče a koupit si čtyři z pěti vyzkoušených kousků, protože mi to najednou není velký nebo v tom nevypadám, jako že jsem si to půjčila od mámy.) Tak fajn, u dodací adresy nemají kolonku pro firmu, asi se předpokládá, že ve chvíli, kdy objednáváte těhotenský oblečení, už přece nepracujete. Tak to píšu do poznámky. Za dva dny mi přijde od přepravky smska, že mi mezi 8:00 a 17:00 budou doručovat balík. Do firmy, která dle uvedené adresy sídlí u mě doma. Píšu do e-shopu, že zadali blbou adresu a jestli s tím můžou něco udělat. Prý jestli mi to nemůže převzít někdo ze sousedů. Aspoň nabízí, že pokud se jim balík vrátí, pošlou to znova na svoje náklady, protože hádají správně, že za kilo za dopravu se pro to na druhý konec města na výdejní místo dopravce fakt nepotáhnu. Beztak by výdejní doba byla určitě od osmi do pěti.   

_____ a ___ :  Můj práh tolerance na lidi byl i v době, kdy jsem ještě měla pravidelnou menstruaci, asi takhle vysoko od tohoto řádku: _____  Teď je asi někde tady: ­­___ a bohužel se to vztahuje i na příbuzné, jak jsem zjistila. Já vím, že bych měla být vděčná, že se zajímají, že mi nikdo nic nevyčítá, že je vůbec mám… Ale mě tak příšerně vysírají ty rozněžněné obličeje a dotazy na miminko. „A co dělá miminko?“ Jako fakt nevim. Čte si v děloze Kanta a poslouchá u toho Bacha? „Máš říct, že kope a že vystrkuje zadek,“ poučila mě Balička cigaret, „to lidi zajímá.“ Aha. Fakt, že Suchej únor tráví dost času v poloze s vystrčenou prdelí na celý svět, mi dává naději, že si o tom myslí to samé co já a nezlobí se na mě. A ano, právě jsem se o svém nenarozeném miminku vyjádřila, že má prdel. Začátek třetího trimestru a mně se do aktivní slovní zásoby pořád nedostala všechna ta miminkabříšku a nastávající maminky. Navzdory tomu, že mám naprosto skvělý plod, co mě prozatím ušetřil skoro všech těhotenských nešvarů. Kromě toho, že mě nejvíc ze všech lidí dráždí moje matka a můj děda. Nedokážu vysvětlit, proč zrovna oni dva. Ok. Řekněme, že u matky bych měla takový skromný tip. Shrňme to tak, že osoba, které jsem se nesvěřila ani s první menstruací, protože by z toho udělala skvělou, překroucenou historku pro široké okolí (něco ve stylu, jak jsem za ní běžela, že umírám), na oznámení o Sucháčovi zareaguje prohlášením, že čekala „kdy to mamince konečně řeknu“. Momentálně to cítím tak, že kdyby to šlo, tak po jeho maturitě. Děda si to nezaslouží. Je nadšený a těší se na první pravnouče, jenže mě irituje jeho přesvědčení, že jediná věc, o který se chci bavit, je těhotenství, a to ideálně se svou matkou. A nějak jsem ještě nerozdýchala, že jeho reakce na Sucháčovo pohlaví byla: „Tak to je dobrá zpráva.“ Ne, do prdele, dobrá zpráva je to, že nemá srdeční vadu nebo rozštěp, ne to, že má penis.    
Ustojím, když se mě táta ještě v sedmém měsíci ptá, jestli nebliju, přestože mu od pátého říkám, že blít ještě v téhle fázi je fakt smůla a že mě to hlavně úplně minulo, proč celkem stoicky zvládám kolegyni, která mě začala oslovovat „mami“ (dotaz „Jak se máš?“ furt ne) nebo proč mi nevadí s jinou kolegyní řešit jména, ale proč se mi navaluje při představě společného oběda za jejich neustálých rozněžnělých výrazů, pokusů sáhnout mi na břicho nebo péčí, co speciálního bych si dala k jídlu s přesvědčením, že požádám o knedlíky s mákem (když přitom Sucháčovu potřebu plně saturuju, když mu dodám přibližně tři kila brambor v různé úpravě týdně), protože moje matka se neptá, ona předpokládá, takže už druhý víkend strávím v Salónu republiky inkognito.
Prostě to nějak není můj svět. Můj svět je naše chlapská kancelář, kde moje břicho vzali na vědomí tím, že když jim k obědu nechutná polívka, jsem první, komu ji nabídnou, zdravotní sestra, která řekne „poslední měření glykemické křivky“, ne „připraví se maminky z dětské čekárny“, a kamarád, co mě potká při nákupu v Bille a pozdraví mě se slovy: „S Moly, ty seš naprcaná!“ – „Jo, jak bělice,“ odpovím s úlevou.

26 komentářů:

  1. Nechci být za zlou sudičku, ale tohle je vršek ledovce. Jeho neprolomitelnou sílu a mohutnost lépe poznáš v porodnici (sestři, naučte maminku jak správně kojit) a s Únorem v kočárku (mně se pokoušely na Žmura sahat úplně cizí důchodkyně v parku - já mu tu čepičku trochu popotáhnu, vždyť ten chudák nic nevidí!). Strategií je víc, prdelí čelem by mohla fungovat stejně dobře jako čepice do očí proti lidem, co nechceš a jakmile oslovíš pár zdravotníků rodinným statusem, bude to na dobrý cestě. Třeba "otče" na doktora nebo "myslíte, babi?" na sestru v letech.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Možná by se tomu dalo předejít, kdybych mu v minus deseti nedala žádnou čepičku.
      Hele, s tím oslovením "otče" a "babi" už to někdo zkusil?

      Vymazat
    2. Jakmile zdravotní personál oslovil mého otce "dědo," nasral se a řval na ně "já jsem doktor H.!" Kupodivu ho většinou měli rádi, myslím :- ) A neříkali mu dědo.
      Já vždycky myslela, že nejsem pro těhotné a čerstvé matky dobrá společnice, protože mě to mateřství moc nezajímá a mimina tuplem ne! Novida.

      Vymazat
    3. Třeba se to ještě změní, ale zatím jsem pořád ve stádiu, kdy si myslím, že s dětmi to je jako s prdy – nesmrdí ti jen ty vlastní��
      Ne že by mě děti ostatních nezajímaly, ale pořád jsem radši, když se dětné kamarádky urvou bez nich. Respektive já mám třeba ráda úplně malý mimina, jsou roztomilý a většinou i hezky voní, ale v té fázi v rozmezí rok a půl až tři mě třeba vyloženě nebaví, když s nimi někam jdeme, protože tři sta metrů ujdeme za půl hodiny a pořád musíme řešit, jestli si nestrkají kamínky do nosu nebo nepadají z klouzačky. Předpokládám (doufám), že ze Sucháče krmícího se kamením budu unešená, protože vývoj!

      Oslovování ve zdravotnictví je kapitola sama pro sebe. Nevím, jestli je horší oslovení „maminko“ nebo „dědo“ a „babi“.

      Vymazat
    4. V rozmezí půl až tři roky mě nebavily ani vlastní :D

      Vymazat
  2. Ja to jeste nezkusila, ale jsi muj tajny favorit - doufam, ze na rodinne statusy cizich lidi budes mit koule:)
    Ja jsem zase do svych vlastnich deti mela fobii z mimin. Myslela jsem si o nich, ze jsou neco jako krehke larvy, kterym zapomenes podlozit hlavu a zlomi se jim vaz. A k tomu vypadaji jako neco mezi mimozemstanem a dedou.

    OdpovědětVymazat
  3. Právě jsem v tom minulém komentáři chtěla poznamenat, že nevím, jestli bych na to měla koule:D Ale tak v tomhle případě se pokusím důvěru ve mně vloženou nezklamat.

    Ono se to nevylučuje. Kolegyně si do práce z mateřské odskočila odpřednášet svoji část školení, tak jsem dostala kočár a pokyn vozit, dokud se nevzbudí. Byl to myslím leden, takže po třech hodinách venku už jsem s ní bez milosti brala všechny obrubníky, aby už otevřela oči. Nejhorší fáze ale nastala, když jsem ji měla vyndat z kočáru a zjistila jsem, že je to jako ježek v kleci, akorát na rozdíl od ježka s ní nemůžu mlátit o stěny.

    OdpovědětVymazat
  4. Hele... A jak to vlastně vzniklo s těma bělicema?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mám dojem, že tam jde o ten o pohyb: že se těhotná hýbe asi jako bělice?
      Google někdo?:D

      Vymazat
    2. Tak já se mezitim toho googlu zeptal.
      A on mi řekl nejdřív, že: https://cs.wikipedia.org/wiki/B%C3%ADl%C3%A1_ryba
      ...pak jsem zakopl o tohle: https://www.mrk.cz/diskuse.php?id=647579&page=1
      ...tuhle: https://www.odpovedi.cz/otazky/co-znamena-chodit-jako-belice jsem se pak dočetl, že by fakt mělo jít o ten pohyb. Ale vrtá mi pořád hlavou o jakej vlastně, když bělice je výraz pro několik různých druhů ryb, který se (protože jsou mezi nima i dravý) pravděpodobně nepohybujou všechny stejně... :-)

      Vymazat
    3. Malý mr...chy, co se místo pořádnýho plavání jen tak naplocho plácají celým tělem, a při každým tom plácnutí sebou se jim odráží slunce od šupin, takže vypadají jako bílý.

      Takhle jsem si to vždycky představovala, tu souvislost.

      No a když je malá placatá ryba ještě k tomu naprcaná, tak má taky viditelně zpuchřelý břicho a plácá se ještě topornějc.

      Vymazat
    4. Asi bych se přikláněla k rulisině interpretaci. Nicméně ani ty těhotný se nepohybují všechny stejně, určitě by se mezi nimi našla nějaká dravá, co se pohybuje jako štika:D

      Vymazat
    5. ...ale trvalo mi půlminutku přemejšlení, co za tři písmena rulise chybí v těch mr...chách, než mi došlo, že vlastně žádný :-D

      Vymazat
    6. To nebylo, že chybí písmena, ale odvaha to napsat. :-D

      Vymazat
  5. to je blbost, ryby prece nemuzou mit vetsi bricho, protoze prcaji externe.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ne všechny. Měls někdy v akvíriu živorodky?

      I když je pravda, že v rybníce nevím, jestli nějaký živorodky jsou, jestli to nejni jen tropická specialita.
      Ale určitě se to dá si předtsavit, jaký by to bylo, kdyby to bylo. :-))

      Vymazat
  6. Nikdy jsem nemel aqarium, takze otazka, jestli v nem byly zivorodky, je podobna starosti o sredingrovu kocku :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vodnář a neměl akvárium...

      Vymazat
    2. ...dovolím si připodotknout, že vodnářů, co neměli akvárko, je tu víc... :-D

      Vymazat
    3. Zanedbání péče ze strany rodičů. :-D

      Vymazat
    4. ...my měli místo ryb psa...

      Vymazat
    5. To jo... s naprcanou bělicí ale přesto moc nepomůže.

      Vymazat
  7. Psa sme taky meli. A kocku, mysi, krtky, hryzce, srsne, vosy, vsi a blechy. Proti tomu by mi rybicky, ktere si jen tak indiferentne plavou nebo nenapadne chcipaji, pripadaly nudne.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No právě rty živorodky jsou zajímavý, jednak proměnlivostí barev, jednakl genderovými projevy a nakonec i tím, jak jim rostou ty bříška a jak pak rodí. Bavilo mě je sledovat, ty jediný ze všech rybiček mě bavily. Až budu v důchodu na tom vozejku, tak si je zas pořídím, na koukání.

      Vymazat
  8. Nějaká vnoučata už mám a na další se velice těším. A synové i snachy v očekávání se vztekají, když se jich zeptám "tak jak se má mé vnoučátko?". Ale já se fakt těším, až budou potřebovat hlídání...
    Milan

    OdpovědětVymazat