Trikolóra na červen 2020

Jo, už teď.

Fotbal: Ten sport sám o sobě by mě tolik nesral, jako mě serou ty věci okolo. Několikrát do roka zjistím, jak mě fotbal omezuje. Objedu čtvrt města, než se dostanu domů, protože několik ulic je zavřených kvůli fotbalovým fanouškům, co jdou z nádraží na stadion. Čtyři hodiny nejezdí tramvaje, protože ulici obsadili těžkooděnci doprovázející klubové fanoušky na zápas a z něj. Když jsem ještě na výšce jezdila vlakem domů, jela jsem někdy o den později, abych ve vlaku nepotkala fanoušky Baníku mířící do Prahy. Pak jim začali vypravovat speciální vlaky. Minulý rok mě takhle zápas Baníku, navíc ani ne proti Sigmě, uvěznil v hospodě. Je fakt, že to mohlo být horší, mohla jsem zůstat třeba v práci. A tuhle srandu platíme z daní. Je to spor mezi tátou a jeho kamarády z hospody, co tvrdí, že na filharmonii taky platíme. Akorát když má koncert filharmonie, nikdo na ulici neřve „Smetana, pyčo!“ a nad hlavou mi nelítá policejní vrtulník.

Včera to Sigma dojebala. Měla jsem rezervovaný cvičení, a když jsem přijela ke sportcentru vedle fotbalového stadionu, před závorou u vjezdu na parkoviště, na kterém má rezervovaná místa pro klienty i sportcentrum, byla páska a cedule „vjezd jen s povolením klubu.“ Sigma mi dluží sto dvacet korun. Hřeje mě aspoň vědomí, že s Libercem prohrála. Asi jim nevyšla taktika, o které mluvili v rádiu a kterou by vymyslel i můj kocour: „Dát prvního góla a udržet to.“

Před narozením Suchého února odstraním z bytu všechny kulaté předměty, aby ho ani nenapadlo, že bude fotbalista.

Fotbal 2: Takže jo, když nejdete na cvičení, logicky se rozhodnete jít si místo toho koupit domů zmrzlinu. A nekoupíte, protože parkoviště je obsazený, zřejmě auty fotbalových fanoušků, a na posledních dvou volných místech na kolmé parkování stojí podélně policejní auto, zřejmě, aby mohlo včas zasáhnout, kdyby se servali fanoušci. 

Brambory: Takže fajn, jedu si aspoň nakoupit do Lidlu. A dvě kila brambor stojí osmdesát korun?! Tvl, to si jako mám udělat kaši z avokáda?!