středa 25. března 2020

Nechtěla jsem, ale musím


U minulého příspěvku se vyskytlo nějaké těšení na mamablog, což je přesně to, co dělat nechci, protože o zřejmých faktech podaných s různou mírou nudnosti píše kdekdo. Těhotenství za časů koronaviru vám ovšem v ledasčem změní perspektivu.

Prej užívej si to, dokuď můžeš. Choď do kaváren, kde nejsou dětský koutky. Cestuj. Druhej trimestr si budeš užívat, přestane ti být blbě (ne že by mi ten první kromě večerních nevolností, které mi pomohly překonat počáteční absťák, protože jsem aspoň neměla chuť na víno, a poobědového spánku na podlaze v zamčené zasedačce v práci, bylo nějak blbě) a budeš moct dělat skoro všechno. Jo, třeba mít už druhý týden home office, sterilizovat v domácím autoklávu roušky a cvičit podle youtube. No a konečně si taky trochu zapřemínat:

Takže, jak, když zavřeli gyndu, zjistit, jestli to bude holka nebo kluk? Pokud platí, že holky berou matce krásu a kluci intelekt, bude to holka, která za mnou v osmnácti přijde s „Mami, víš, musím ti něco říct“ a místo o peníze na hašiš požádá o prachy na změnu pohlaví. Minulý týden jsem musela požádat Baličku cigaret, jestli by mi nepřipomněla, jak se převádí minuty na hodiny (formulovala jsem to teda „jak se to dělá, když chci z minut udělat desetinný číslo?“), protože jsem si prostě nemohla vzpomenout. Ani na to, co mám zadat do googlu, který se mi na rozdíl od Baličky nikdy nesměje. Ještě před karanténou jsem se pustila do kolegy, jak si jako můžeme dovolit mít u nové řady produktů horší parametry než u staré. Jal se mě nejistě přesvědčovat, že ale plus třicet je fakt víc než minus padesát. To jsem uhrála na to, že jsem si nevšimla toho minuska.

Na puse mi vyskočil lišejník. Na lišejník neplatí nic jiného než vazelína na pusu (jenže musí to být Lip Therapy, protože v lékárně vám sice to samé namíchají za poloviční cénu, ale už jste někdy lékárenský kelímek s tajuplným štítkem zkoušeli vyložit na stůl v hospodě?) a ignorace. Kombinace home officu, Balůa a oblých předmětů se neslučuje, takže jsem svou Lip Therapy neviděla od pátku. Posledními zbytky odlakovače jsem si odlakovala nehty a spatřila jejich nový vroubkovaný design, který bych chtěla zamalovat, jenže dívat se na oloupaný lak na nehty je ještě horší než dívat se na tohle. Jenže do drogérií máte chodit jen pro nezbytnosti. Vazelínu jsem dočasně nahradila jelením lojem, který jsem v Albertu decentně zastrčila mezi brambory. Ale je tam i tohle a blbě se tím maže brada:


Žádnej zázrak to ale není. Nevíte, jestli ta placenta musí být moje a jestli ji musím sežrat, nebo jak to jako funguje?
Naštěstí mi dnes došel toaletní papír (při čemž jsem si uvědomila, kolik člověk ušetří za kafe a hajzlpapír, když chodí do práce), takže v drogerii budu moct s maxipackem v náručí předstírat, že ten odlakovač jsem si se současnou výší svého IQ spletla s dezinfekcí a jé, tady u pokladny si vezmu ještě vazelínu, když už tu jsem.
 Neříkejte mi nic o povrchnosti a prioritách – tím, že si přestanu lakovat nehty, to začíná, a tím, že příště už nepůjdu ani pro ten toaletní papír, taková karanténa končí. 

Další skvělé rady pro těhotenství za časů koronaviru se dočtete na internetu. Například: „Je čas vyrazit na nákupy nového pohodlného spodního prádla a těhotenského oblečení!“ Určitě budu něco tak drahýho a hnusnýho kupovat na blind přes net, abych se pak mohla jít nakazit na poštu, až to půjdu vracet. Naštěstí, když měříte zhruba metr a půl, uděláte těhotenský kalhoty prakticky z každých legín včetně cyklistických kalhot, a než odsuď vylezu, bude venku už tak teplo, že budu moct nosit šaty bez punčoch, a vzhledem k tomu, že v práci jsem stihla o Suchém únoru říct jenom nadřízeným, tak zároveň ostatním kolegům s kamennou tváří oznámit, že to bylo nouzové opatření.

Věřím, že po zmínce o těhotenství a internetu hoříte zvědavostí dozvědět se, jestli jsem to už udělala. Jestli už jsem byla na emiminu. Jasně, že jo. Nejvíc času jsem tam strávila, když jsem hledala, co obnáší úklid po výměně oken (kterou mi na minulou středu zrušili, protože jsem nemohla čestně prohlásit, že nejsem nakažená koronavirem), protože „xx (libovolně doplňte) už rozebírají maminky na webu emimino.cz“. Pokud ale hledáte něco o těhotenství, dá se tam v průměru vydržet 38 sekund. Musím ovšem uznat, že mi jednou emimino zachránilo prdel:

Ségra: „Ale nezávidim ti to žehlení těch miminkovskejch oblečků.“
Já: „Co?!“
Ségra: „To musíš všechno žehlit. Kvůli bakteriím.“



Tak dlouho jsem googlila, až jsem našla tu správnou odpověď na emiminu: „Ahoj holky. Já oblečení pro dítě nežehlím a ani nemám doma žehličku. Jsem zastánce imunity.“

Takže pokud máte normální rodinu, která vám každý den nevolá, aby se zeptala, co je nového a jestli už se u vás rabuje (pouze děda při každém telefonátu navrhuje, abych kontaktovala help linku pro seniory a někdo mi chodil nakupovat. Mimochodem, právě aktivní důchodce měl na oznámení naprosto nejlepší reakce: „No ty seš ale šikovná!“), a kamarádky, které vám neudílejí dobře míněné nevyžádané rady (jenom jednou jsem si vyslechla: „Ty chodíš do bazénu? Kamarádka kamarádky…“ (Chodim, při poslední návštěvě jsem si dokonce dobila kredit na příštího půl roku, naštěstí je to přenosný, tak to třeba jednou využije Suchej únor) nebo vás nezásobují proroctvími typu „počkej, až…“ (píšu to sem proto, že se vsadím, že někdo z vás to určitě chtěl napsat už o odstavce s lakováním nehtů), tak poslední zbývající otravná věc jsou reklamy. Prostě si tak normálně sjíždíte facebook a chcete vidět roušky z Číny, fotky koťátek nebo že vztah vašeho ex nepřežil karanténu a půlku času trávíte odstraňováním tohohle:

Trochu předčasně, ne?




Aby ze sebe nastávající maminky udělaly infantilní krávy

Stačí, že od Silvestra si pořizuju fotky alkoholu, který jsem nevypila

Jestli mi někdo věnuje dupačky s podobně duchaplným nápisem, tak dle stupně laktační psychózy ho buď skopnu ze schodů nebo to schovám do krabice s kočičím stelivem k růžovému tričku s duhou a nápisem "Little princess"

Na druhou stranu ale zaválel Český rozhlas:




Mimochodem, když jsem šla hlouběji do útrob facebooku a pokládala další otázky kromě obligátního „Proč se mi to zobrazuje?“ (nejčastější odpověď: „Protože jste žena ve věku 20–50 let žijící v České republice“), zjistila jsem, že FB má svou představu o vašich zájmech (print screen po proškrtání):




Že FB a jiné sociální sítě vědí, vím taky. Ale jako moc podrobně čte naše konverzace, že pozná, která z nás je těhotná, když Baličce se zobrazují reklamy pořád stejné?!


33 komentářů:

  1. Prozradím ti sladké tajemství - nemusíš žehlit a nemusíš ani absolvovat vožení mimina kočárkem, pokud máš balkon a můžeš kočár postavit tam.

    Ale současně trochu zchladím ten antiťuťumaminčí žár - víš, ony ty hormony jsou mrchy, a i když teď jasně a zřetelně vidíš, jak je to kvokání na palicu, tak pro dobu od porodu do cca dvou let dítka doporučuju polepit ledničku, kuchyňský dřez, koupelnu, postel i počítač dostatečně velkými výstražnými cedulkami "Nejsem infantilní kráva!!" Případně cedulkám každou neděli trochu měnit umístění, aby se neokoukaly.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nemám. Ale ráda chodim.
      Na mimino ti infantilní vzor navlíknu i bez hormonů, ale sorry, do šatníku dospělý ženský tohle prostě nepatří. Pokud si to obleče, byla pravděpodobně infantilní už předtím, byť kráva je asi silný slovo. Ale v dnešní době infantilizace jsem na to fakt vysazená.

      Vymazat
  2. Neměla jsem na mysli zrovna tohle konkrétní. Spíš celkově, že se člověk tu a tam přistihne, jak mluví, jak se tváří, jakýma věcma a myšlenkama se furt dokola zabývá...
    I když teda těhotenské milníkové kartičky asi předpokládají i celkově jinou startovací pozici předtěhotenskou. :-))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Doprčic, proč se mi to zas rovná kamsi jinam, když klikám na "odpovědět" hned pod tvým komentářem... :-(

      Vymazat
    2. No, ale o tom jsem tak úplně nepsala, aspoň myslím, protože to spadá do té kategorie mamablogovské nudy, kterou nikoho zatěžovat nechci.

      Vymazat
    3. Už jdu už jdu... :-)
      (Dneska večer dvě komunikace, obě šlápnutí mimo, dobrý úspěch. :-))

      Vymazat
  3. Žehlička se mi rozbila ještě v těhotenství a novou jsem od té doby nepotřebovala. eM košile nenosí a u zbytku věcí je to otázka triku jak pověsit na sušák. Jinak z pozitiv koronadoby bych vypíchla home office, protože ti gravidně starší kolegyně nebudou do práce tahat krabice s bodýčkama a roztomilýma věcičkama na focení (kraviny, který nikdo nikdy nenosil), takže to ve finále tvoří naskládaný ve skříni dojem, že čekáš paterčata. Pamatuji se, že jsem takhle zdědila dvě krabice prematurate oblečků, do kterých se statný Žmur nevešel ani týden po narození.
    Jo a jestli se ptáš na ten bordel po výměně oken...občas jsem narazila na nenáviděnou hromádku bílýho prachu na divných místech (polička ve skříni) ještě pár měsíců po akci.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je zajímavé, že příští příspěvek, který mám v plánu, tak zahrnuje žehličku! Asi znamení.

      Co se týče kolegyň, tak mám celkem bezpečné pracovní prostředí, protože mám dohromady tři, z nichž jedna nemá děti vůbec, další je má v pubertě a ta jedna má sice růžovou holčičku, ale taky rozum, takže ji případným odmítnutím neurazím.
      Jinak se snažím na dětské oblečení zatím moc nedívat, protože z nákupů těch několika kousků pro kamarádky zatím nemám pocit, že něco tak malého dokáže přežít moje pokusy navléknout tomu všechny končetiny do jednoho kusu oblečení.

      Ten bordel po výměně oken jsem si hledala hlavně kvůli tomu, abych věděla, jestli si mám půjčovat průmyslový vysavač. Asi si to umím trochu představit i na základě toho, že jsem v srpnu malovala a je úplně jedno, kolikrát jsem od tý doby vytírala podlahu.

      Vymazat
    2. Tento komentář byl odstraněn autorem.

      Vymazat
  4. Zatím buď v klidu, změnu pohlaví u nás platí zdravotní pojišťovna :)
    Žehlení je ztráta času, ale doporučuju pořídit sušičku, to je skvělá věc.
    Mimochodem diskuze na emiminu se hodí, když začneš v jakémkoli směru propadat při péči o dítě panice, tak stejnou situaci tam už určitě někdo řešil ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to je skvělá zpráva!:o)
      Na sušičku jsem se chystala dělat průzkum, jestli lze dítě přežit i bez ní, protože to bude druhá věc, ke které mi táta - až se přestane soustředit na koronavirus - řekne, že ji potřebuju (hned po autu s větším kufrem). Mívali jsme ji doma a přestala jsem ji pak používat, protože mi objektivně zmenšovala věci. Ale možná jsem s ní jenom blbě zacházela a taky už technologie pokročily.

      Myslím, že diskuze na emiminu tu paniku můžou spíš maximalizovat:o) Můj favorit je "Snědla jsem v polivce čtyři játrové knedlíčky, může se něco stát?" a někde tam určitě je i "prošla jsem kolem pultu se sýry, kde byl hermelín, nemůžu mít listeriózu?" Na jednu stranu to chápu, ale mám jiný druh paniky, tak doufám, že mi k tomu bude stačit emimino z dětných kamarádek sdílejících stejné panické a jiné poruchy.

      Vymazat

    2. Jak nádherné bylo mít děti v době, kdy jediná diskuzní fóra byla přes Outlook Express a provozovali je samí chlapi...

      Krásně jsem si tu mateřskou užívala a neřešila nic krom obav, jestli budu mít z čeho uvařit. :-)

      P.S. Já už nevím, jak se štady trefit pod správné vblákno, ještě jeden omyl a vzdám komentování asi úplně.... :-(

      Vymazat
    3. Jako jo, lze to přežít bez sušičky, ale se sušičkou je to mnohem pohodlnější. A nemusíš mít tolik náhradního oblečení, což se výhledově hodí obzvlášť s dítětem, které si venku rádo sedá do bláta :o)
      Tak kamarádky jsou nejlepší, ale při kojení takhle kolem třetí ráno je člověk rád i za emimino ;o)

      Vymazat
    4. Vidíš, noční paniku jsem v potaz nevzala. Budu muset zapátrat i v jiných časových pásmech:o)

      Vymazat
    5. Dítě bez sušičky přežít lze. Ale se sušičkou se nebudeš muset omezovat na přežívání.

      Vymazat
    6. Když já furt nevím. Radši bych Sucháčovi šetřila na cyklovozík, což je asi tak dvakrát dražší než sušička, a člověk nemůže mít všechno:o)

      Vymazat
    7. Sice se poslední dobou s komentáři netrefuju a sušičku jsem nikdy neměla, ale tady si dovolím - jestli nemáš lodžii nebo aspoň balkon nebo vedlejší prostorné sušící prostory typu půda, tak bych tu sušičku viděla jako hodně opodstatněnou.

      A postřeh z tahání cyklovozíku se psem (boxerka) - je to docela dřina.

      Vymazat
    8. Jasně, že je to dřina. Ale jako větší dřina mi přijde sedět na prdeli, než se naučí jezdit na kole a budem si moct dát dva kiláky parkem;o)

      Jako nevím, mám velký obývák a volný pokoj, který ještě chvíli nebude Sucháč potřebovat, a ve vyzkoušených ročních období, což je léto, podzim a zima, mi tady oblečení uschne nejpozději do jednoho dne, většinou spíš ale, že v podvečer pověsím, ráno vezmu na sebe.
      Vzhledem k tomu, že svoje oblečení bych stejně nesušila, tak mi lepší důvod přijde, že sušička umí dobře vytahat zvířecí chlupy;o)

      Vymazat
    9. Tahání zvířecích chlupů považuju za potřebný až u prokázanýho alergika.
      Taks mě přesvědčila. (Což není zas tak těžký, mě přesvědčí kdekedo s rozumně znějícími argumenty.)

      Vymazat
    10. A ta dřina se teda ještě odvíjí od toho, co máš za cyklovozík - proto jsem psala, že cenově to jsou dvě sušičky. A třeba někdo mi říkal, že se mu jezdilo líp s vozíkem než pak se sedačkou.

      Vymazat
    11. Tak já neříkám, že když by se mi z ničeho nic objevila v koupelně nainstalovaná sušička, tak jí řeknu, ať jde pryč:D Ale to se asi neobjeví, tak priority, no.

      Vymazat
    12. Jo, s tím vozíkem to může být tak, brácha a jeho přítel jsou spíš škudlilové, tak do horních pater nabídky nesáhli.

      Vymazat
    13. To je jedno z mála témat, co mám trochu nastudovaný, protože vozík pořizovala kamarádka, a ono i z hlediska bezpečnosti buď obětuju dvě sušičky nebo radši nic:o)

      Vymazat
    14. Tak pokud malej Únor v cyklovozíku vydrží, tak to priority chápu :)

      Vymazat
  5. Susicky porad srazi veci. Ale u tech mimincich je to jedno, vsechno je to tak seprany, ze se to stejne nepozna. Novy staci kupovat o velikost vetsi, jestli teda bude vubec potreba neco kupovat.
    Ja bych ji znova asi nekupovala.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Právě že u těch dětských jsem si říkala, že to je skoro jedno, jestli se o týden dřív definitivně srazí v sušičce nebo jestli z toho vyroste. Ale že svoje bych tam stejně nedávala, protože já pak už asi neporostu.

      Vymazat
    2. To je zajímavý, mně sušička nikdy nic nesrazila :-o dávám tam teda jen to, co se podle štítku sušit může, ale vždycky bez problémů, a to jsem vystřídala už asi čtyři pračkosušičky (sušičku zvlášť jsem nikdy neměla).

      Vymazat
    3. On to je takový nenápadný proces trvající třeba po dobu jednoho roku.
      A ta pračkosušička suší dobře? Když už, tak bych šla spíš do toho, ale četla jsem, že se to prádlo stejně musí dosušovat.

      Vymazat
    4. Zatím od všech, kdo ji měli a kdo mají i srovnání s klasickou sušičkou, jsem svorně a jednotně slyšela, že tu kombinovanou nedoporučují.

      Vymazat
    5. Tak já ji nesvorně a nejednotně strašně doporučuju. Nesmí se přeplnit, ano, pak to nedosuší. Ale já ji miluju, dva spotřebiče by se mi do koupelny nevešly, nic nesráží, suší dobře a navíc to má bonus, že když lze sušit celou várku, můžu rovnou pustit praní a sušení najednou (tedy návazně za sebou) a jít na párek :)

      Vymazat
    6. No to právě mi ti všichni svorní (koelgové v práci, sousedi, kamarádky) tvrdili, že nejde. Že to kombi suší dycky jen cca půlku maximální náplně pračky, takže se každá várka pračky musí dávat sušit nadvakrát, a navíc je tam nějakej jinej způsob sušení, ne tak efektivní a podstatně energeticky náročnější. Plus ještě zmiňovali nějaký problémy s filtrem a celkově i s životností. Že určitě je prý lepší koupit dvě samostatný bedny a naskládat je třeba na sebe, s pomocí propojovacího kusu.

      Přiznávám, že si to nepamatuju přesně, jen tyhle zlomky, je to už pár let, co jsem o sušičce taky uvažovala, protože synáček si chodil vedle školy přivydělávat do hotelu vařením a výpomocí v kuchyni a já jen pořád prala a prala a prala a v zimě nebylo kde sušit...

      Jenže na dvě samostatný bedny jsem tehdy neměla ani omylem, takže jsem dál sušila i tři dny ve sklepě, naštěstí, protože než jsem na ně začla mít, synáček s přivýdělkem sekl, (neslavně) dokončil školu a odešel za jiným výdělkem i za jiným bydlením a pere i suší si sám. :-)

      Vymazat
    7. Stejně než se naděju, tak si někam odejde prát a sušit sám:o)

      Vymazat
  6. A jako takhle, se samotnou sušičkou jsem několikrát operovala ve Státech a že by mě nadchla, to nenadchla.

    OdpovědětVymazat