Trikolóra na leden 2020

Všímáte si toho pozitivního posunu, že už si zapamatuju jen tři věci za měsíc, co mě nasraly, ne za týden?

Snaha výrobců obalových materiálů usnadnit mi život: Všimla jsem si toho už před deseti lety, když jsem žila ve Španělsku, kam se to dostalo dřív. Jmenovalo se to „abre fácil“ (snadno otevřete) a znamenalo to například, jak dostat díky plastové odtrhávací pojistce pod víčkem borůvkového džusu ten džus až na strop. Dneska je to standard i v Čechách. Teď mi to udělali s alberťáckými Basic olivami, sáček za deset korun. Dřív se musel jeho vršek odstřihnout nůžkami nebo uříznou nožem. Teď je na odtrhávací otevírání. Je fakt, že na rozdíl od španělských džusů je vlastně statistika, kdy se vršek podaří odtrhnout jinak, než že se urve už v půlce a zbytek stejně musíte ustřihnout, v celém jednom případě ze tří celkem dobrá. Víc mě štve, že sáček na obě dvě strany zúžili, takže zatímco dřív se čajová lžička do pytlíku vešla tak tak, teď to znamená mít vodu z oliv při jejich dolování všude po lince. Jako já vím, že jsem asi deformovaná z práce, ale oni fakt nemusí dělat něco jako studii použitelnosti?

Šantovka: Kontroverzní nákupák, který třetina lidí nenávidí, třetina lidí miluje a třetině lidí je jedno. Když ho někdy v roce 2013 slavnostně otvírali, moje kolegyně Zdenička si kvůli tomu vzala dovolenou, jak kdyby to byl první obchoďák na Moravě. Je fakt, že byla ze Slovenska. Mluvila takovou rádoby roztomilou směsicí češtiny a slovenštiny (a to, i když mluvila anglicky), která přiměje muže, aby ji šli zachránit, když se jí zlomí tuha v pentilce, ovšem když její žvatlání posloucháte osm hodin za zády, máte tendenci oběsit se na korbáčiku.   

Já patřím ke třetí třetině. Do okamžiku, kdy v Šantovce potřebuju něco koupit, to se plynule přesouvám do druhé třetiny. Obvykle se naseru už při vstupu, kdy si na jednom křídle venkovních automaticky otevíraných dveří přečtu cedulku „Dveře mimo provoz, použijte vedlejší“. Použiju vedlejší a na jednom křídle vnitřních automaticky otevíraných dveří si přečtu cedulku „Dveře mimo provoz, použijte vedlejší“. Dveře s cedulkou jsou zrcadlově proti sobě. Do Šantovky jdu cca jednou za měsíc. Moje poslední dvě návštěvy už tam rozhodně byly.

Celkem už jsem si zvykla, že Šantovka je koncipovaná tak, abyste při hledání eskalátorů museli obejít všechny obchody v patře, protože si asi fakt ještě někdo myslí, že když si půjdu do drogerie pro tampony a třikrát projdu kolem iStoru, odnesu si místo nich Apple Watch. Ovšem minule jsem hledala lékárnu. Našla jsem si ji předem na internetu na plánku, abych si náhodou místo krému na kvasinky neodnesla avokádový toast nebo kabelku. Došla jsem k vyklizené lékárně s cedulkou „Lékárna přestěhována k hlavnímu vchodu“. Jak mám sakra vědět, který z dvaceti vchodů do Šantovky je hlavní? Ten od parkoviště? Ten od tramvaje? Ten z mostku s nefunkčními dveřmi? Nekecám, že jsem tu lékárnu hledala deset minut. Deset minut, zatímco se za mnou lidi otáčeli, protože jsem celou dobu vydržela vést nahlas vzteklý monolog o tom, jak bych toho architekta pověsila za koule do dveří mimo provoz a z této pozice ho bez plánku nechala najít aspoň tři obchody. Nové umístění lékárny bylo asi padesát metrů vzdušnou čarou od původního.

Minulý týden jsem byla v Šantovce v kině. Poté jsem si tam chtěla dojít na záchod. Dámské záchody jsem našla zatarasené smetákem. Usoudila jsem, že než tam najdu další, budu dřív doma.

Když někdo do receptu strká něco, co tam nepatří: Třeba papriku. S kamarádem Bivojem máme stejnou schopnost vycítit i stopové množství papriky. Já tedy na rozdíl od něj sním papriku v syrovém stavu, zatímco on ji odhazuje i z oblohy. Chápu, že jsou jídla, kam paprika objektivně vzato patří. Proto když by mi nabídli před popravou paprikové lusky, požádám o její dřívější provedení. V tomto případě by se jednalo o jídlo, ze kterého můžu sníst jenom rýži – než se jí dotkne omáčka – protože papriky se nezbavíte. Nejde prostě z jídla vybrat, paprikou načichne všechno. Nádobí, kterého se dotkla tepelně zpracovaná paprika, lze pouze vyhodit nebo musí minimálně projít autoklávem.

Objednala jsem si k obědu musaku. Přinesla jsem si něco se dvěma kousky lilku a spoustou zelené a červené papriky.

Ze sladkého existují jisté věci, o kterých také myslím, že by nemusely. Jedná se například o ovoce v perníku a piškotové dorty, dále mi taky nic neříká kombinace čokolády a chilli. Kolegyně slavila narozeniny a do práce přinesla perník s jablky a oříšky. Jeden kousek jsem snědla a potom mi na stole se slovy, ať si přidám, přistály další dva. Odpoledne jsem si chtěla spravit chuť v kavárně, kde jsem Baliččce cigaret předávala dálniční známku a svou obědovou musaku. Poslední kousek karamelového dortu s arašídy byl rezervovaný. V nabídce byl piškotový dort s malinami a čokoládový chilli dort.