sobota 8. června 2013

Tajemný světlík



Vyskytly se tu nějaké požadavky, abych dala najevo, že jsem naživu. Inu, jsem. Akorát mám ještě skoro-dvě práce a zkouškový.
Nicméně abych plynule navázala - tak, přestěhovala jsem se. Všichni přežili. Jen já jsem kvůli úporné bolesti lýtka, která neustávala ani týden po stěhování, při kterém jsem si cca patnáckrát dala se zátěží čtvrté patro, googlila, jak se projevuje natržený sval. Měla bych se sebou něco dělat, přátelé. Každopádně mohu ohlásit, že do čtvrtého patra už vyjdu bez zadýchání.

Bytem jsem si sice bezpochyby tak o pět tříd polepšila - například po celou dobu sprchování teče teplá voda, nestřídá se ledová a žhavá, v kuchyni voda teče plynulým proudem, takže si pomalu odvykám, že když potřebuji napustit plný hrnec vody, naplánuju si na tu dobu také cestu na záchod, sprchu a napsání diplomky, záchod, na který si plánuji cestu, když napouštím v kuchyni vodu, normálně splachuje (poté, co jsem dva dny po stěhování volala instalatéra, už ani neteče) a nikdo mi nemočí přede dveře, ale... tak nějak to pořád není úplně ono. Například stále citelně postrádám normální dveře do pokoje. Netušila jsem, že tři týdny po stěhování je stále nebudu mít! Dvě firmy už jsem odepsala s tím, že s dodací lhůtou pět až šest týdnů si do těch dveří můžou skřípnout ruku, a najala si hodinového manžela, který mi dveře doveza a namontuje. Až je budu mít koupené. V Hornbachu by dveře i zárubeň měli na skladě, kdybych ovšem nepotřebovala devadesátky. Proto Hostující profesor, který má o přítomnost normálních dveří také velký zájem, přišel s tím, že by nebylo zase tak těžké otvor na dveře zúžit ytongem, o kterémžto materiálu jsem slyšela poprvé v životě a chtěla jsem to psát jako "itong." Tak to třeba vyjde už příští týden.

Nemám zde sice Močiče a nikdo mě v sobotu ráno nebudí Rytmusem, zato máme v baráku čtyři psy. A jediný normální (=tichý) je Piškot. (Jinak jsem potkala zřejmě sousedova bratra. Za ušima měl třešně. U dveří na něj čekal jiný chlapec. Otevřel mi dveře.)

Další potíž mi tak trochu činí světlík, do kterého vedou okénka z koupelny a ze záchodu. Nikdy jsem s něčím podobným nežila a Balička cigaret z toho byla z nějakého důvodu nadšená. Ještě před nastěhováním, když už jsem se dostala dovnitř, jsem do světlíku nahlédla a o svých ne úplně libých pocitech jsem informovala Baličku. "Tím se dřív vykrádaly byty," sdělila mi.
Při stěhování jsem se se svými pocity svěřila otci. "Tím se dřív vykrádaly byty," sdělil mi.
Racionálně jsem usoudila, že do čtvrtého patra by snad stějně nikdo nelez a že dneska už jsou zloději moc tlustí. Trvám si však na tom, že z toho světlíku něco smrdí. Něco, co vždy zamoří koupelnu, takže okno do světlíku nechávám otevřené jenom na dobu nezbytně nutnou pro to, aby Balička neremcala, že je zamlžené zdrcadlo. Nevím, co je to za zápach. Možná, jako kdyby tam něco hnilo. Nemůže to být ten zloděj?

A teď už jen pozitivně! Tak třeba v u sebe v pokoji mám venkovní sušák na prádlo. První den mi na něm povlečení uschnulo během dvou hodin. Vzhledem k počasí jsem ho za celou dobu použila již dvakrát. Kvůli nedostatku času jsem si musela nechat ujít i období, kdy bych chodila s hadrem v ruce a otírala každé smítko. Mezitím už mě minulo. Naopak zjišťuji, kolik věcí už je na seznamu "to uděláme, až si trochu odpočineme po stěhování." Například odstraníme z trouby sekanou, kterou tam zanechali bývalí nájemníci.
Nebo najdeme kontejnery. Popelnici na smíšený odpad jsem asi po týdnu našly. Při nejmenším se domníváme, že je naše. Po několika dnech se u ní objevily i kontejnery na tříděný odpad. Které vzápětí zmizely. Popelnici na plasty jsem objevila ve dvoře jiného domu. Takže možná to vlastně naše popelnice nejsou. Plasty a papír přežiju, ale o flašky od vína už začínám zakopávat.

Tak. Očekávejte mě zase někdy v červenci. Když ne tady, tak jinde.

18 komentářů:

  1. Kamarád z Brna žil v prvním patře světlíkového domu. Nechci zacházet do úplných detailů jako on, ale podle jeho svědectví kreativní sousedé z horních pater často zaměňovali okno do světlíku s popelníkem a v těch o poznání horších případech s odpadkovým košem na dámské hygienické potřeby. Tolik k možným konspiračním teoriím na příčinu smradu;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Prostě si budu představovat radši tu mrtvolu...

      Vymazat
    2. Mně přijde, že z těchto světlíků to smrdí vždycky a všude. Lidi jsou holt tak trošku prasátka. Navíc se tam často dostávají holubi, nemáte to taky tak? Jsou docela slyšet...

      Vymazat
    3. Slýchávám odtmatud zpívat ptáčky. Myslela jsem, že sousedi mají kanárky.

      Jsem asi opravdu naivní, odchovaná až do výšky v rodinném domě, protože mě by fakt nenapadlo, že by někdo něco vyhodil do světlíku...

      Vymazat
  2. A zkoušela si do světlíku zavolat? Třeba je ten zloděj ještě naživu a potřebuje akorát vytáhnout:-)
    Lahve od vína jsou zlá věc. Obzvláště dobré je do ní kopnout uprostřed noci v kuchyni, kdy se ta svině asi půl hodiny s příšerným rachotem kutálí po dlažbě a vzbudí úplně všechny, včetně sousedů:-(

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Aspoň by mi sousedi řekli, kde jsou ty kontejnery.

      P.S.: Dneska jsem je našla. Cestou do práce jdu odnést první várku papíru.

      Vymazat
  3. Mně do světlíku čas od času spadne dokouřené cigáro... A vykrádá se dnes již především dveřmi!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :)))
      Tak tím spíš bych to nechala zazdít, když to neposlouží ani zlodějům a akorát mi do toho někdo bude házet vajgly:)

      Vymazat
  4. Až do konce vejšky jsem odchovaná činžákem, který má světlík (okýnko ze špajzu) a výtahovou šachtu ( okýnko z koupelny a okýnko ze záchoda) a taky by mě nikdy nenapadlo tam něco házet. Až doteďka.
    Teď po přečtení článku mě to teprve napadlo a vzhledem k tomu, že jsem právě na návštěvě u rodičů, v inkriminovaném bytě se třemi zmíněnými okýnky, možná si půjdu ďourkou v mřížce okýnka něco menšího hodit.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Teprve teď začnou sousedi oceňovat tvé návštěvy u rodičů.

      Vymazat
  5. Odpovědi
    1. Nevím. Bydlí tam dva, co vypadají jakou bráchové (ten mladší nosí ty třešně), jako gayové vypadají oba a na zvonku mají ženské jméno. A v bytě Piškota.

      Vymazat
    2. Gréto, tak je příležitostně odslov, do vět hoď slovo bratr a uvidíš reakci ;-) Bos.
      Jestli nejsou teplí, tak normální asi taky nebudou, podle popisovaného ;-)

      Vymazat
  6. Světlík...? Taky máme jeden. Mezi záchodem a spíží. Abyty se tím nevykrádaly. Byty se tím vykrádají čas od času stále...

    OdpovědětVymazat
  7. Doufám, že žádný debil nepoleze tak vysoko a radši vyčóruje sousedku, co nechává před dveřmi tři dny odpadky, nebo souseda, co mu tam ustavičně vyje pes. Ty jsou níž a já jsem slušný nájemník!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mám dojem, že do světlíků se leze spíš ze střechy. Na dně je totiž, pokud vím, jen malý odtokový kanálek pro odvod dešťové vody. Tedy nižší poloha je spíše výhodou...
      Uklidnil jsem tě?

      Vymazat
  8. Světlíku jsem se bála zejména poté, co jsem byla v kině na filmu Sedm. Několikrát jsem v noci kontrolovala, že je zavřený. Nějak jsem měla pocit, že tamtudy mě přijde někdo zabít.

    Ale světlík má i svá pozitiva. Přespávala jsem u sestry a zavřela dveře v koupelně. Nevšimla jsem si, že zevnitř ještě nepřidělali kliku. Sestra na dovolené, já mobil na gauči. A to jsem měla jet ráno na dovolenou. Čekala jsem, jestli nepůjde někdo ze sousedů do koupelny, abych na něj zavolala a zachránili mě. Nakonec jsem ty dveře otevřela, asi po třech hodinách snahy. Ale jinak by byl světlík moje jediná záchrana, protože sestra měla být na dovolené dalších 14 dní. :-)

    OdpovědětVymazat
  9. Trochu mě to děsí... To by mě zajímalo, jestli to popisuješ reálně, nebo je to přibarvené. Doufám, že to tak děsné nebude :-)

    OdpovědětVymazat