čtvrtek 21. června 2007

BEZZ

Bezzpečná jízda?

Teď byste se měli začít bát.

Po roce a půl, co jsem komisařovi předvedla svou famózní orientaci v rodném městě, po roce, co se mě lidé pravidelně ptají, proč mám na autě pořád to Zetko, a po roce, co se mi před školou začali smát, že mám na autě pořád to Zetko, jsem se rozhodla ho sundat. Nebylo to poprvé, co mě to napadlo. Jenže když mě to v červnu minulého roku napadlo naposledy, zhruba o pět minut později jsem pozadu sjížděla z choceňského krpálu, protože jsem musela zastavit před traktorem a ten plně naložený kufr byl prostě opravdu plně naložený a Buquoy* prakticky ignoroval mé zoufalé podupávání po brzdě.

Za Zetko jsem se až na výjimečné situace nestyděla. Brala jsem to jako varování ostatním řidičům, aby se ode mě drželi dál, tudíž kdyby se něco stalo, byla by to přece jejich chyba!

Ovšem, když už se mě i otec ptal, jestli ho nechci sundat (možná proto, že mu s ním bylo trapně, když si Buquoye půjčoval), vzdala jsem se myšlenky, že ho tam nechám minimálně příštích deset let, vzala nožík a šla ho oloupat. Jelikož s loupáním nebyl problém a Zetko jsem uloupla celé, dokonce i se zbytkem lepidla, nalepila jsem si ho aspoň dovnitř.
Mám totiž dojem, že Zetko do jisté míry fungovalo jako talisman, protože za těch pět tisíc kilometrů s ním jsem pouze:
- jela několik kilometrů se škrabátkem na námrazu na střeše a neztratila ho
- málem zabila půlku rodiny, když jsem čekala u kruhového objezdu a otec na mě křičel: "Jeď, jeď, to stihneš!" – skoro jsem to nestihla
- málem Buquoye zabila na školním výletě svou jízdou ze srázu
- na chatě uvízla ve štěrku, protože – ačkoliv jsem věděla, že když se otáčím, musím couvat vedle kupy písku – z nějakého důvodu jsem couvala na ni... no, a před ní byla hromada štěrku, takže jsem šla vzbudit nejdřív Sanchu a poté Tolstolobika (bylo osm ráno a já jim chtěla dojet pro čerstvé rohlíčky!), abychom Buquoye pomocí hrábí, lopat, motyček a vlastních rukou vyprostili (pro rohlíky jsem pak dojela)
- asi pět minut jela dvacetikilometrovou rychlostí v protisměru, protože jsem chtěla předjet traktor, jenže do cesty se mi připletl debilní kopec a v autě jsem shodou okolností vezla Sanchu, Socku, Adlétu, Tosltolobika, basu piv, dalších asi deset litrů alkoholu a jeden sáček těstovin

Tudíž jsem zvědavá, co teď bez Zetka.



*Karel Bonaventura Buquoy. Ale musíte to číst "Bukvoj" jako profesor Slina! Zkráceně Buki. A co, vy nedáváte autům jména?

27 komentářů:



  1. No, v tom kopci za traktorem by bylo nejšikovnější asi použít ruční brzdu ;)

    OdpovědětVymazat


  2. ježišmarjá....ještěže sem si tu autoškolu vo rok odložila.

    OdpovědětVymazat


  3. já bych na to auto neměla nervy.

    a taky to čtu Bukvoj a přijde mi to velmi legrační.

    OdpovědětVymazat


  4. asi si to zedko taky budu muset pořídit:) a nalepit si ho na čelo, v nejlepším případě

    OdpovědětVymazat


  5. Ještě, že řidičák budu dělat až po matuře. Uff, už teď se bojím, kolik lidí zabiju.
    A já bych si auto pojmenovala, nějaké ovšem mít:) ale kámoška má Herbiho;) taky pěkné:)

    OdpovědětVymazat


  6. Mně auto odmítá rodina půjčit :-(
    A navrhuju novou nálepku, jednou jsem viděla "Nelep se mi na prdel, nejsem tvoje stará", co ty na to?

    OdpovědětVymazat


  7. ness : to měl jeden chlápek na autě co předjel mámu na plný...tak za ním pak provokativně jela nalepená jak klíště :)

    OdpovědětVymazat
  8. Já autům jména nedávám...

    ...já věcem vůbec jména nedávám. Jedinou vyjímkou je Matilda a tý si vlastně stejně dala jméno ty...

    OdpovědětVymazat
  9. Galahade, styď se!

    Taková hrubka! :-P

    OdpovědětVymazat


  10. Ness: myslíš, že mě ho někdo půjčí?;) až si tedy udělám ten řidičák.

    Galahade, to já taky ne. Výjimkou je náš počítač, který jsme se ségrou pojmenovaly proto, ať na něho můžeme hezky mluvit a prosit ho, když se zasekne. No, a když se to nepovede, tak do něho hezky postaru kopneme:D

    OdpovědětVymazat


  11. Ness...dej pokooooj:-P

    Veve - já hezky postaru kopu už od začátku, takže jména netřeba;-)

    OdpovědětVymazat


  12. Galahad - no, my si se ségrou řekly, že kdybysme na něho byly milé, tak by i on byl milý na nás. Holt jsme se spletly no:D takže zatímco já nadávám, ségra mě okřikuje a snaží se s ním vyjednávat:D

    OdpovědětVymazat
  13. Veve,

    vyjedn�v�n� nem� smysl;-)

    OdpovědětVymazat


  14. autům jména nedávám, ale mám pojmenovaný všechno dokola včetně postele (Levi´s, ehm) :)

    OdpovědětVymazat
  15. Galahade,

    já to vím, vysvětli to mojí sestře:D a nebo ji odstraň, prokážeš mi laskavost:D

    OdpovědětVymazat
  16. Veve...

    ...mělo by to vypadat jako nehoda...?

    OdpovědětVymazat


  17. (upadla mi na nůž... celkem dvanáctkrát...)

    OdpovědětVymazat
  18. Ness...

    ...neprozrazuj svá výrobní tajemství. Průmyslová špionáž je svinstvo a konkurenční boj vládne i mezi nájemnými vrahy;-)
    Ale jinak je to samozřejmě tvoje věc...

    OdpovědětVymazat


  19. Hlavně že ty prozrazuješ způsob likvidace těl tak nenápadně :-P

    OdpovědětVymazat


  20. Galahade, pokud nechceš, aby tě zavřeli tak ano:D

    Ness: asi tak nějak:D

    OdpovědětVymazat
  21. Ness...

    ...já neřekl nic konkrétního:-P Ale to je asi fuck... Nehody mě stejně nebaví:-/

    OdpovědětVymazat


  22. Já měla na tou likvidací na mysli jisté mlecí zařízení ;-)

    OdpovědětVymazat
  23. Ness...

    ...to je jenom dekorace, ne výrobní prostředek...

    OdpovědětVymazat


  24. No jen aby... A když už jsme u toho, mohla bych si tě taky objednat, až u VeVe skončíš?

    OdpovědětVymazat
  25. Ness...

    ...v tom ti nikdo nemůže zabránit;-) Kolik jich je?

    OdpovědětVymazat
  26. Galahade,

    jen jedna, ale patří k CPN

    OdpovědětVymazat
  27. Aaaaha...

    ...jak vysoko stoj�?

    OdpovědětVymazat