čtvrtek 18. února 2010

Determinace, ambice, predispozice, voe!

Když už tu nemůžu mít Mercadonu, vraťte mi aspoň Carrefour!


Jo, myslím, že to bylo v pátek odpoledne, před plesem, kdy se mi na Skypu ozval Restaurátor. Jak jsem se měla ve Španělsku a tak. Vynechala jsem ty nepodstatné detaily jako třeba jak jsem chtěla do něčeho praštit, když jsem přistála v Madridu a první, co jsem viděla, byl plakát "Cup of America, por supuesto en Valencia!", pak, když jsem čekala na kufr, a vedle jezdila zavazadla z místa odletu "Valencia" a na nádraží vedle autobusu do Granady stál autobus do Valencie, takže z toho vyšlo, že jsem se vlastně měla skvěle a bylo dvacet stupňů, zatímco ve Valencii šest.
Ovšem po této zdvořilostní frázi jsem tedy zjistila, proč že mi to vlastně píše:
"Měl jsem strašnej víkend..." ("Fin de semana orrible" – ne, Ital vám tam to "h" prostě nenapíše.)
"Co se stalo?"
"Brancu (pes) srazilo auto."
To jsem se ještě nesmála. Chudák pejsek. I když mi prokousnul nos a jednou jsem se chtěla zeptat, jestli teda bude spát v posteli a já si náhodou nemám jít lehnout na jeho pelech.
"Seděl jsem dole v baru a Branca utek otevřenejma dveřma... a srazilo ho auto. Ale on se lekl a běžel dál. Celej den jsem ho hledal, ale nemoh jsem ho najít. Tak jsem rozvěsil plakáty, že hledám psa. A druhej den mi zavolala jedna seňora, že ho našla!"
"Chudák."
"Tak já už jdu, musím vyvenčit Brancu, kňučí."
To už jsem se smála nahlas.
Baličce cigaret se aspoň chlapi ozývaj, aby jí vyprávěli o jiných ženských. Mně se ozývají, aby mi vyprávěli o psech.
A otec mi volá, aby se zeptal, jestli nevím, kde je černá nit.

Mezitím jsem se rozhodla, že teda budu aspoň kariéristka. A že začnu tím, že stát a Evropskou unii oberu o co nejvíc stipendií, takže budu studovat deset let a školu vylezu, až moje spolužačky porodí své druhé dítě. Ta Organizace z posledního odstavce mi na můj mail odpověděla za dvacet dva minut. Tenhle týden jsem měla poslat návrh pracovní smlouvy. Místo toho pošlu mail, že to jaksi nevyjde. Z nabízených možností, proč se to může posrat, vyhrála "další věc, se kterou momentálně vůbec nepočítám." V úterý jsem šla do Kanceláře pro zahraniční záležitosti, abych se zeptala, jaký je další postup, když jsem si našla zaměstnavatele. Mluvila jsem přibližně patnáct sekund, než mě pí magistra přerušila, že pro mě má asi ne zrovna pozitivní zprávu. Protože dle nové směrnice Evropské komise, která platí od 30.6. 2010, vedle orgánů EU a českých ambasád se pracovní stáže nadále nesmí konat ani v Těch Organizacích. Mám dojem, že naposledy jsem se musela tak přemáhat, abych se nerozbrečela před cizím člověkem, když jsem vyhrála Darwinovu cenu pro studenty na zkoušce z anglický morfy.

Poté, co mě politovala Balička cigaret a Gedžitka, jsem začala analyzovat, co mě na tom sere nejvíc. Teda vedle toho, že kdyby se někdo ze zahraničních záležitostí obtěžoval tuhle směrnici zveřejnit dřív (ne, fakt, si nemyslim, že se to dozvěděli tenhle týden), nemusela jsem teď následkem šesti dnů, kdy jsem s tím prostě počítala, být tak zklamaná.
Pí magistra mi navrhla, ať se zkusím informovat o pracovních možnostech na své katedře, kde koordinátor pro tyhle věci tvrdí, že nic takového neexistuje, a doplnila to takovým lítostivým pohledem, co asi tak může holka z filologie sehnat za pracovní stáž. Já bych někomu nakopala prdel.
Co si jako v Evropský komisi myslej, že na fildě děláme? Ne že by se to týkalo pouze Evropské komise. Chtělo by to nějaký sociologický výzkum mezi studenty filologie, jaké procento z nich na dotaz: "A co z tebe vlastně bude, až tu školu doděláš?" odpovídá fyzickou likvidací tazatele. Opravdu pouze zlomek z nás skončí jako akademik potácející se chodbami filozofické fakulty (protože nemůže najít svoji pracovnu) i v zimě v sandálních, protože si neumí zavázat tkaničky. Že si můžete příbalový leták u léků přečíst česky, že jste si Harryho Pottera mohli přečíst česky a že vaše děti někdo naučí anglicky, to vám připadá málo praktický?
Většina z nás se nebude věnovat morfologii, syntaxi nebo španělský renesanční literatuře. To je jenom prostředek k tomu, abychom mohli dělat pořádně tu práci, která k něčemu je. Protože těžko můžu třeba udělat dobrej překlad, když si budu myslet, že modální sloveso "will" je jenom budoucí čas a když nepoznám v moderní literatuře odkaz na pikareskní román. Ale na pracovní stipendium nedostanu. Na rozdíl třeba od apleka, což je jazyk x pro aplikovanou ekonomii, který nemá ani navazující magisterský studium, a ne že bych se chtěla někoho dotknout, ale přijde mi, že jsou to prostě sekretářky, co uměj anglicky, ale maj v názvu tu ekonomii, takže už můžou někam do firmy jít přerovnávat papíry. Já ne, leda že by na nich byla analýza Dona Quijota.

Měla jsem hezky naplánováno, že v zimáku napíšu ve Španělsku bakalářku, v letňáku si dodělám na anglistice poslední souborku z literatury a půjdu na státnice. Moje bakalářka bez výzkumu ve Španělsku vyhraje soutež o katederní shit roku (ne že by taková soutěž existovala, ale Darwinova cena se taky neudělovala, dokud jsem tak neskutečným způsobem nevylítla z tý morfy, a docent Spinning si od minulého roku tyhle případy určitě zapisuje a pak baví zbytek katedry na schůzích) a hlavně nevím, z čeho přesně ji teda napíšu (jestli se mě chcete zeptat, co jsem dělala celý semestr v Madridu, tak... přemýšlela jsem, jestli by nešlo změnit téma).

Ještě horší je ale zřejmě představa, že budu další rok hnít v Čechách. Určitě bych vám mohla dát seznam věcí, které mi chyběly, když jsem byla ve Španělsku. Ale ten seznam toho, co mi chybí v Čechách, by byl delší. (A nejmenším z nich by byla absence Mercadony v Čechách. Kdyby aspoň Carrefour nevzdal pokus naučit Čechy kupovat kvalitu. Hlavně, že tady máme santusácký Lidly. Naposledy jsem nebyla daleka hysterického záchvatu, když jsem chtěla lilek, cuketu, brokolici a žampiony a v Tescu z toho měli jenom žampiony.)

Jasně, že jsem teď spokojená. Ale já nejsem ten správný typ pro životní filozofii "enjoy the moment." Já potřebuju plán, na který se můžu spolíhat, něco, na co se můžu těšit. Což jaksi teď nemám, tudíž propadám frustraci nad nedostatkem svých ambicí, popřípadě neschopností je naplnit, páč pro to zřejmě nemám predispozice, a hlavně ani nemám nic, na co bych je zaměřila! A samozřejmě to je proto, že se proti mě všichni spikli!
Tak si asi udělám teď v zří státnice ze španělštiny (protože jsme poslední ročník, co si je ještě může rozdělit a může dělat státnice, i když nemá bakalářku), v zimáku tu bakalářku napíšu a jako zdroj uvedu asi internet, udělám si státnice z angličtiny, ztratím status studenta, přihlásím se na pracák a půl roku, než půjdu na magistra, mi budou dávat podporu, když mi nechtěli dát pracovní stipendium. Jak se vám to jako daňovým poplatníkům líbí?
Jestli vám připadá, že fňukám a že jsem ukřivděná, tak já fňukám a jsem ukřivděná.

A nahoře právě začali hrát na bubny. Zřejmě se některý z mých minulých pošahaných spolubydlících stal mým budoucím pošahaným sousedem.

29 komentářů:



  1. Me se abciciozni lidi moc libi.Ja kopu chlapa do zadku,at si udela MBA,takze studuj Koprivo studuj :)).
    Neni dulezite,jestli najdes uplatneni kazda lopata je dneska manager :))).
    A nebud smutna :* :)

    OdpovědětVymazat


  2. Copak, to já ani nemám strach, že bych se neuplatnila, až tu školu vylezu. Konkrétní problém je ten, že vyšší místa můj obor vidí jako ryze teoretický, a když ho chci pomocí pracovní stáže převíst do praxe už během studia, tak nemůžu, protože... je moc teoretický:o) Je to jak u blbejch na dvorečku.
    A jinak wefka by ti přece řekl, že managerka už dávno jsem!:D

    OdpovědětVymazat


  3. Na pracáku ti toho moc nedaj, pokud jsi nebyla zaměstnaná v normálním pracovním poměru. Jako OSVČ ti budou platit maximálně zdravotní a sociálku. Zrovna to taky řeším.

    OdpovědětVymazat


  4. Já bych se šla zeptat našich snědých spoluobčanů, jak se ždímá pracák, a mohla bych si tak do CV napsat další praxi;o)))

    OdpovědětVymazat


  5. Tak já bych každého člověka, který položí otázku "Co z tebe bude, až doděláš tu školu?" nejraději svlíkla z kůže, obrátila ji, znovu ho do ní nasoukala a pak ji velkou rezavou jehlou zase zašila.
    Ale filologie je asi vážně blbý obor:o) Já navíc poslední dobou občas upadnu do deprese, jestli s tou němčinou vůbec budu moct někdy něco dělat. Ale zase mě utěšuje, že germanistů je čím dál tím míň, takže jednou budu ještě vzácná a všichni se o mě poperou!

    OdpovědětVymazat


  6. Filologie není blbej obor:o) Ze začátku jsem si taky myslela, že pro to, co chci dělat, mi je lingvistka k ničemu. Jenže ono se v tom fakt musíš chvíli hrabat, abys viděla všechny ty souvislosti.
    Ještě se mi líbí, že někoho, kdo studuje překladatelství, se nikdo neptá, co bude dělat. Přitom u nás na anglistice mají překladatelé úplně stejné předměty jako filologové plus mají navíc překladatelské semináře teorii překlady, což jsou předměty, na který se s trochou štěstí dostanu taky. Třeba letos mám rovnou překlad titulků a beletrie, a kdybych byla ochotná vstávat v pondělí na osmou, tak mám i tu teorii překladu;o)

    OdpovědětVymazat


  7. Takhle, je spíš blbý na vysvětlení;o) Jinak je to skvělý obor:D Jedna kamarádka studuje překladatelství v Ostravě a tam právě mají úplně jiné věci než my na filologii:) třeba fonetiku mají béčkovou, což mě překvapilo, protože i ta správná výslovnost k tomu všemu prostě patří (zvlášť, když už jsem se to naučila, že;o)).

    OdpovědětVymazat
  8. Brečíte hezky,

    ale nevim, jestli jste v tomhle směru na tý fildě něco extra... Když jsem svýho času někomu řekl, že studuju strojárnu, obor konstrukce letadel, pravidelně následoval dotaz "A to pak jako budeš mechanik?" A to i vzdor skutečnosti, že ten můj obor měl odpověď na podobný otázky celkem srozumitelně umístěnou ve svém názvu...

    OdpovědětVymazat
  9. Cheo

    nevím, jestli je MBA ten pravý titul. U nás se to překládá jako "mladý, blbý, arogantní."
    Po gymplu jsem se přihlásila na filologii v kombinaci francouzštiny s portugalštinou. Biflovala jsem portugalské reálie, když 3 týdny před přijímačkami změnili portugalštinu na rumunštinu. Na přijímačky jsem šla jenom ze setrvačnosti, protože rumunštinu fakt nemusím. Pochopitelně mě nevzali. O rok později mě vzali na VŠE. Pro život, uplatnění a peníze je to rozhodně praktičtější. Ale všem filologům držím palce, aby nikdy nelitovali, že se do toho pustili.

    OdpovědětVymazat


  10. galahade, a cos teda studoval?:o)
    Že si filologií s filosofií zaměňují normální lidi, mi zas tak nevadí, jak když to začnou zaměňovat ti, co mi sedí na stipendiu;o)

    Vivien, sorry, ale to je taky to, o čem jsem mluvila, protože to zní jako "všem filologům držím palce, aby nikdy nelitovali, že se do toho pustili a že nešli na VŠE jako já":o) Doufám, že se tady teď nazačneme předhánět, čí že obor je ten nejlepšejší.

    OdpovědětVymazat


  11. Ts, frustrací z nedostatku ambicí trpím já. Ty máš takovejch ambicí, až to hezký není ;o)
    A studovat cokoli je užitečný, když se do toho člověk pořádně ponoří.

    OdpovědětVymazat


  12. já teda nevim, ale mezi filologií a překladatelstvím vidím aspoň na svojí fildě docela rozdíl. jasně, je tam řada věcí podobná, ale ty lingvistiky jsou vesměs kontrastivní a ta práce s jazykem vypadá úplně jinak (to srovnání mám)...asi se to liší fildu od fildy, no... plus teda tlumočení, ale to už je trochu jinej příběh.

    OdpovědětVymazat


  13. U nás to dost záleží na přístupu jednotlivých profesorů. Ale na tu lingvistickou část stejně máme vyučující stejné... Co vím, tak překladatelé s náma určitě mají syntax a morfu, stejně jako u Veve myslím nemají fonetiku a taky jsem je snad neviděla na literaturách (ty zas má povinné apleko, což dost dobře nechápu).
    V podstatě, když STAG přeje, může si filolog vystudovat úplně stejný předměty jako překladatelé:o) A když nechce, nemusí za dobu bakaláře oficiálně přeližit jedinou větu.
    To je teda k anglistice, zase na španělštině máme tlumočení i povinně a součástí komplexní zkoušky ve třeťáku je překlad, ačkoliv jako předmět nikde v rozvrhu nefiguruje:o)

    OdpovědětVymazat


  14. zvláštní. u nás teda platí, že studovat zároveň filologii a překladatelství se stejným jazykem je nuda k ukousání, ale nepřekrejvá se prakticky nic. každopádně tím netvrdím, že filolog ve výsledku nemůže překládat, jen k tomu není kopán tak šíleně systematicky a technicky, musí si tu cestu hledat :) a fonetiku jsme měli tak zajímavou, že ji teď studuju jako samostatnej obor :)

    OdpovědětVymazat


  15. Fakt? Poslala bys mi fotku? Já bych ji ukazovala všem spolužákům?:D My máme na fonetiku skvělýho chlapa, co je do toho zapalánej a část toho nadšení přenáší i na nás. Ale příprava na jeden seminář je někdy i několik hodin. (Ale zas nikdo, kdo už absolvoval všechny semináře, nemá pocit, že by z fonetiky mohl u státnic vylítnout).

    Jedna věc, ve kterých katedra anglistiky na svých stránkách nekecala, je, že filologové mají základ stejný, ale sami se můžeme "profilovat" v literatuře, lingvistice nebo překladu. Akorát že holt překladatlé, co to mají jako oficiální obor (a ti stejně taky nemají navazující magisterské), mají čas na pět překladateláků týdně, protože nemusí za semestr přečíst těch čtyřicet knížek, když nemají literaturu:o)

    OdpovědětVymazat
  16. pseudointelektuálka19. 2. 2010 16:51:00



    já vím, že už jsem s tebou ohledně toho jídla tady plakala, ale:
    http://www.facebook.com...31?ref=mf

    a:

    http://instinkt.tyden.cz...549.html

    OdpovědětVymazat


  17. [10] Jak a z čeho se stavěj letadla.
    Ale nestudoval jsem nic. Kdybych studoval, visí mi na zdi diplom.

    OdpovědětVymazat


  18. Myslím, že problém absolventů humanitních škol je, že je jich prostě moc. Jasně, jistý množství filologů a překladatelů je potřeba - ale množství absolventů těchhle škol hrozně stoupá. Teď jsem někde četla, že za posledních 10 let stoupl počet absolventů VŠ o x %, ale absolventů techniky prakticky nepřibylo ...
    Galahad: Konstrukce letadel je super obor, děláš to nebo jsi skončil u něčeho jinýho?

    OdpovědětVymazat


  19. Pseudointelektuálka: Znám:o)
    Já bych českým supermarketům i odpustila, že nemaj jamón serrano a chorizo, ale nepřekousnu, že ani v obyčejný šunce nemaj maso...

    galahad: Tak na jakém oboru jsi byl zapsán?;o)

    Kajda: Já jsem to asi blbě napsala - problém není uplatnění absolventů (naopak si myslím, že filologie je na fildě jeden z oborů, který má lepší možnosti uplatnění), ale fakt, že Evropská komise mi postupně vyškrtává možnosti, kam můžu jet na pracovní stáž, protože můj obor zcestně považuje za naprosro "teoretický," tudíž nemá šanci dostat pracovní studium, protože zřejmě nemá ani v čem pracovat;o)

    OdpovědětVymazat


  20. U mě zas všichni naprosto přesně věděli, že na knihovnictví se přece učíme rovnat knížky do polic:) (my stříleli za dotaz "A to se studuje na vysoký?"). Ale zas to blaho, když se mě teď někdo zeptá, cože to dělám, že si tak vesele cestuju, a pak jen kulí oči.

    OdpovědětVymazat


  21. Julie: Upřímně, taky si myslím, že knihovnictví na VŠ nepatří :-)

    OdpovědětVymazat


  22. Julie: Já jsem náhodou o knihovnictví taky uvažovala, už nevím, proč jsem si to tenkrát rozmyslela... asi něco s matikou;o) No vidíš, a mohla jsem teď cestovat, kdyby uměla počítat!

    Ještě k tomu dotazu "co se na tý vejšce učíte?" Gedžitka jeden čas pracovala v obchodě spodním prádlem a její šéfka jí říkala, že jako chápe, na co studujou doktoři a právníci, ale proč se jako studujou jazyky, když ona má učebnici pro samouky a naučila se z toho anglicky. Pak do obchodu přišly dvě Francouzky mluvící anglivky a zatímco šéfka stála jak kůl v plotě a nechytala se, tak Gedžitka je obsloužila:o)

    OdpovědětVymazat


  23. Ness, řekněme že velice složitým způsobem rovná do poliček elektronické knížky.

    Kajda, no vidíš, a přitom z toho dělám doktorát. Proč si to myslíš?

    Kopřiva, no jo, oni s matikou strašej. Dokonce ji občas i chtěj.
    Jinak ono jo je prostě několik takových nešťastných oborů, o kterých panuje přesvědčení, že tohle přece zvládne každej, protože to přece nemůže být tak složitý. Blbý je, že člověk, který si myslí, že na dobrý překlad stačí rozumět jazyku, pravděpodobně špatný překlad od dobrýho stejně nepozná. Případně jsou ještě obory, kde se přece jenom jen okecává. Ale je pravda, že část z nich si za to může sama. Když studenty nechají, aby jim okecávání a fláká procházelo na škole, tak je jasný, že dotyční studenti pak budou delat oboru ostudu.

    OdpovědětVymazat
  24. Kopřivo

    ono to je spíš tak, že v duchu maličko závidím filologům, kteří studují to, co chtěli, zatím co já jsem volila ryze prakticky. Takže od mne nějaké vynášení ekonomky nad jiné obory nehrozí:_)

    OdpovědětVymazat


  25. Julie: Ja nechci ten obor nijak shazovat, moc o tom nevim, o to vic by mi zajimalo, na cem konkretne jako doktorandka pracujes? Prijde mi, ze kdyz se na VS studuje knihovnictvi, pak by se mely taky postovni sluzby, reznictvi nebo tak nejak. Proste kdyz si predstavim nejakou vedu (jako treba fyzika nebo filologie) a vedle toho knihovnictvi, tak tam citim jakejsi rozdil ... Ale muzu se samozrejme mylit. Muzu se jen zeptat, jaky pozice v knihovne pak absolventi (predpokladam spis absolventky) zastavaj?
    Jeste jednou: nemyslim to vubec spatne

    OdpovědětVymazat


  26. Jo a rozhodne si nemyslim, ze na dobrej preklad staci umet jazyk. To urcite ne, neco o tom vim, jelikoz muz je prekladatel .. chce to mimo jine i "literarni strevo", coz se ale ve skole asi moc naucit neda ... mluvim teda ted o beletrii

    OdpovědětVymazat


  27. /19/ No řikám - Konstrukce letadel...;-)
    /18/ Je to super obor a hlásim se k němu celkem hrdě, ale nedělám v tom. Ještě jako středoškolák jsem se viděl na židli v Aeru ve Vodochodech, ale pak přišel čtvrtý ročník a s ním personální ze zmíněného podniku, která nám jako děsný terno nabízela pozice konstruktéra přípravků s nástupním platem ani ne 15000,- hrubého... Takže se dá říct, že kontrolovat nástavby na kuka vozy je sice povolání o něco méně prestižní, leč zcela jistě pespektivnější...

    OdpovědětVymazat


  28. Kajda, já jsem zbaběle neutekla z debaty, jen jsem nezodpovědně odjela na hory.

    Částečně máš pravdu, že na knihovnictví se nedělá žádná velká věda jako třeba na fyzice nebo lingvistice. Je to prostě praktický obor stejně jako třeba práva. Samozřejmě nějakou vědu a možné výzkumy za tím máš. U nás se to může pohybovat od věcí týkajících se historických starých tisků až po výzkumy uživatelského chování pro specializované informační systémy.
    Mimochodem myslím, že kluků je na knihovnictví zhruba třetina.
    Co se pozic týče - záleží na druhu knihovny a samozřejmě také na tom, jaký stupeň VŠ dotyčný absolvoval. Já si jako příklad vezmu akademickou knihovnu, protože to je prostředí, které znám nejlépe.
    V první řadě tu máš knihovnu samotnou - tam hlavně musí někdo půjčovat ty knížky. Ve většině případů jsou to studenti, kteří si tam přivydělávají. Někdy jsou to i dostudovaní knihovníci, protože některé knihovny mají politiku, že na výpůjčáku prostě občas musí sedět všichni. Každopádně uznávám, že tahle pozice vysokoškolské vzdělání nevyžaduje.
    Pak tu máš katalogizátory - to musí být schopní knihu popsat a opatřit ji patřičnými klíčovými slovy. Chce to trochu orientace v problematice, ale žádná velká věda to není. Samozřejmě existuje hromada pravidel, které musí dotyčný znát, ale viděl bych to maximálně na bakaláře. Výjimkou jsou knihovny, kde uchovávají nějaký hodně specifický druh dokumentů, který se popisuje hodně špatně (třeba hudebniny nebo mapy).
    Samozřejmě někde nahoře máš i systémového knihovníka, který se stará o software, ve kterém jsou uloženy záznamy o knihách a přes který se knihy uživatelům půjčují. To je pozice hodně na hraně s klasickými ITaky.
    Další člověk dělá akvizici - tedy výbírá knihy, které se mají koupit. Musí komunikovat s fakultami, musí znát knižní trh, musí umět minimálně anglicky... pokud možno se taky musí trochu orientovat v oboru, pro který to dělá. A samozřejmě tu nemáme jenom knihy, ale i časopisy, které jsou navíc poslední dobou hlavně v elektronické formě.
    Tím se dostáváme k elektronickým informačním zdrojům, kde teprve začíná sranda. Máš velké množství informačních zdrojů, které můžeš studentům poskytnout. Nejrůznější databáze článků, faktů (třeba databáze chemických sloučenin), databáze bibliografické, které odkazují na další zdroje, databáze plnotextové. Knihovník musí tohle všechno nějakým vhodným způsobem poskytnout uživatelům. Uvědom si, že to nejsou jen dokumenty vystavené někde na webu, které ti najde Google. Může to být třeba nascanovaný historický rukopis nebo třeba mapa, kterou je třeba najít podle souřadnic. Potřebuješ systém, který je schopný tohle všechno nějak vhodně prohledávat, nebo k tomu alespoň uživatele dovést. Daný systém musíš vybrat, koupit, spravovat a v neposlední řadě taky propagovat, aby ti ho někdo používal.
    Samozřejmě v akademické knihovně máš i nějaké vlastní elektronické dokumenty, o které se musíš postarat (třeba diplomky) - ty musíš nějak uložit, postarat se, aby byly vyhledatelné a taky se postarat, aby se nedostaly do ruky někomu, kdo je mít nemá.
    Tohle všechno dohromady se prolíná, musíš spolupracovat s jinými knihovnami, sdílet s nimi záznamy, neustále píšeš nějaké projekty, hlídáš publikační činnost...
    Navíc tohle je jen jeden druh instituce, úplně jiné věci dělá třeba národní knihovna a ještě úplně jiné, třeba firmy monitorující tisk, kde taky knihovníci hodně pracují.

    Fajn... a teď si připadám jako vy-víte-kdo. A to by to mohlo být ještě delší:-)

    OdpovědětVymazat