pátek 14. září 2007

Jsme v prdeli a potřebovaly bychom se dostat domů

Tak to máte daleko.

"To už stěhujete peřiny? Tak to je vážný," pověděla mi Socka na icq v předvečer dne, když jsme se Sanchou a Kačátkou měly autem Kačátčina otce převézt do města, kde zavraždili posledního Přemyslovce, věci, které by vlakem táhnout nešly. Respektive šly, ale bylo by to vtipné. Velmi. Ne pro nás. Jako ovšem nebyly ani věci, které se děly posléze.

Kačátka vzala stěhování velmi zodpovědně – kam se mé nádobí, narychlo vyhrabané po letech ze sklepa hrabe na její fíkus! Nutno ale také podotknout, že Sanchin a Kačátčin Žlutý pokoj teď s fikusem, knihami a fotkami vskutku vypadá obyvatelně až útulně (ale to sdělá ta žlutá!), což se o mém Modrém, který svou estetickou stránku změnil pouze tím, že tam teď má mnou povlečenou postel a ve skříni mu visí můj župan, říct nedá. Chce to kaktus. Či jinou pokojovou rostlinu. O kterou by se mohla starat spolubydlící, protože mně velmi rychle umírají i ty kaktusy. (Ačkoliv nedávno mi jeden vykvetl! Nicméně teď se tváří, že to asi bylo poprvé a naposledy.)

Povlíkla jsem tedy svou postel, do skříně pověsila svůj župan, pak jsem chvíli pozorovala holky, kterak si do poliček rovnají slovníky a knížky a na stůl fotky v rámečku, a poté jsem se usadila ke stolu a začala hrát hada. (Splnil se mi sen, který jsem měla asi od sedmé třídy. Mít Nokii s hadem. Když jsem v deváté třídě jako odměnu za přijímačky dostala Nokii, byl to pravděpodobně jediný typ, který hada neměl. Po víc jak čtyř letech, kdy stále sloužila, pouze s výjimkami, kdy odmítla reagovat na stisk klávesy s dvojkou, a když se vypla, tak občas nešla delší dobu zapnout, sestra s otcem prodlužovali smlouvy, sestra si koupila telefon s věcmi jako mp3 atd., já jsem na dotaz, zda-li nepotřebuju nový telefon, v předtuše nejhoršího (totiž skonu věrné Nokie) požádala o nejlevnější Nokii. Stála korunu a přítomnost hada jsem ani neočekávala. Na hry jsem vlastně najela jen náhodou. A byl tam! Dokonce třikrát – klasický, moderní a tažení. Tažení už jsem dohrála do konce a můj rekord je 1668. Zpočátku jem hrála hada po probuzení, před spaním a někdy taky, když jsem se uprostřed noci probudila.)

Pak jsem vařila polívku (divím se, že mě bez obav o svůj život pustily k plynovému sporáku. Ale nakonec je možná při vaření nezabiju. Jenom jsem zjistila, proč se to má zapalovat sirkou a ne zapalovačem) a poté jsme se vydaly zkoumat, kde budeme trávit většinu času. Totiž prozkoumat hospody.
Kousek od bytu jsme potkaly non-stop a samoobsluhu, která nese jméno bývalého profesora na biologii. V centru jsme potkaly spoustu hospod a nakonec zakotvily v té, která nás upoutala již během přijímaček, protože vypadá jako naše lepší Pošta, ale má ještě lepší ceny, a taky se jmenuje jako náš bývalý chemikář.
Z Pošty se zamířilo hledat hospodu s plátnem kvůli fotbalu (pro tuto příležitost jsem do tašky přibalila Mistra a Markétku). Cestou jsem konečně na vlastní oči spatřila tu kašnu se želvičkou! Jak málo stačí ke Kopřivině radosti. A představte si, že jedna želvička byla ve vodičce a druhá na suchu a lezli po né želvátka a na tu jsem si mohla sednout a vyfotit se! (Další plastika želvy je k radosti nejmenších obdivovatelů díla umístěná na sousedním prostranství vedle nádrže.) Ehm. A o kousek dál se rozprostírá monumentální sloup.
Vůbec mají v Olomouci kvalitně a kvantitativně uspokojivé kašny. To jenom my v Hradci za milion postavíme nerezovou kašnu, která vypadá jako bazén, takže se do ní cikání chodí v léě koupat, a která do roka zrezivěla.
Jelikož žádnou volnou hospodu s plátnem jsem nenašly, vrátily jsme se k televizi k Bývalému chemikáři. Holky sledovaly fotbal, já si četla a občas se otázala, zda tam už zase dva hráči metr od sebe proběhli a jeden z nich se už zase zhroutil k zemi, kde válel sudy a držel se za koleno, načež ho dotáhli za čáru, kde se zvedl a běžel zpátky do hry.
Cesta zpět probíhala v pořádku. Až do okamžiku, kdy jsme vstoupily na sídliště. Představte si změť asi třiceti paneláků, změť proto, že architekt je umístil zřejmě podle plánu "kde se ráno po kalbě probudím, tam postavím barák", aby sídliště nepůsobilo tak depresivě, jsou tyto socialistické skvosty nově namalovány veselými barvičkami, převládá kombinace oranžová+červená, fialová+šedá, zelená+jiná zelená, modrá+modrá jako toaletní papír. A teď v tom před půlnocí hledejte ten správný. Ten jediný a správný červeno-oranžový. Trvalo nám to asi půl hodiny. Mám dojem, že některá místa jsme prošly aspoň třikrát. Náš barák ale prostě někdo ukrad! Kolem půlnoci jsme narazily na tabuli s mapou. Na tomto místě si přeji, aby bylo zaznamenáno, že já jsem říkala, že ta mapa je nějaká divná a šla bych přesně na opačnou stranu, než nám radí. Vydaly jsme se ale tam, kam nám řekla. A za chvíli nejenom, že nikde nebyl náš červeno-oranžový panelák, on nikde nebyl ani žádný jiný panelák. Vrátily jsme se zpátky k tabuli a při této příležitosti se znovu pokochaly adi třetinou setmělého sídliště. Sancha uvažovala, že si zavoláme taxíka a necháme se těch asi tři sta nepřekonatelných metrů dovézt. Poté, že aspoň zavoláme na informace s prosbou, že jsme v prdeli a potřebujeme se dostat domů.
Od mapy jsme na druhý pokus vykročily opačným směrem, který jsem navrhovala už předtím. A jistěže tam byl! Na stejném místě, jako když jsme odcházely!
Za denního světla jsem mapu, která se nacházela sto metrů od našeho bytu stejně jako ulice, kterou jsem asi pětkrát prošly, znova navštívily, abychom se jí pomstily. Ale... některým věcem prostě nedokážete ublížit, ani když strašně chcete. Například mapám, které jsou obráceně.


19 komentářů:

  1. Hehe...

    kamarád jednou postavil plynovej vařič na kamna, ve kterejch se topilo. Přišli jsme na to, až když jsme si k večeři chtěli uvařit polívku. Pořád vidim před sebou Kytaristu, jak tam sedí na lavici, kouká na ty kamna a nahlas přemejšlí: "Na čem von chce tu polívku vlastně dělat...? Topí v kamnech, ale na plotýnce má ten vařič...TY VOLE LEOŠI POCEM A SUNDEJ TO!!!!"

    OdpovědětVymazat


  2. co je to "tažení" ? jsem měl nokii s hadem, ale byl tam jen ten obyčejný.

    a mapy obráceně jsou svině. v klaipėdě byla přesně taková

    OdpovědětVymazat
  3. co se kašen týče

    tak my v brně na buzerplacu (jinak taktéž hlavní brněnské náměstí) máme kašnu s verši od skácela, o kterou se dá spolehlivě přizabít, stála tak asi 10x víc, než co měla a počítám, že zrezaví coby dup...

    OdpovědětVymazat


  4. galahad: Mohla bych zkusit spíš nad jednou plotýnkou rozdělat ohýnek... Hmm... Ale kde vezmu třísky na zátop?

    matejcik: A já odkud k nám tenhle zvyk přišel.
    Tažení - to máš hady v několika různých prostředích, třeba v bytě, v krabici nebo v mlýně a v každém kole musíš sesbírat všechno, co tam je, a pak postupuješ do dalších. Body se liší podle toho, jak rychle stihneš chytit blikající a pípající červenou/modrou kouli, která je za móc bodů.

    AdaMM: Tak my vám tam ještě pošel cikány, ať se myjou taky jinde než v naší nerezový.

    OdpovědětVymazat
  5. Kopřivo, nikoho nikam posílat nemusíš,

    ta kašna vypadá hnusně sama o sobě. Možná tak z leteckého pohledu by ušla, ale kdo by asi tak lítal na Svoboďáku dva metry nad zemí (ty dva metry jsou psány cíleně - to aby přečetl ty verše).
    A dám ti radu, nos s sebou mapu, všude! V noci moc lidí, kterých by ses mohla zeptat na cestu, nenajdeš (vím z vlastní zkušenosti - jednou jsem si tu blbou mapu nevzala...)

    OdpovědětVymazat


  6. Radu "nos s sebou mapu" bych doplnila o "která není obráceně."

    OdpovědětVymazat


  7. Mimochodem, víš, že to první souvětí je děsně rasistické?!

    OdpovědětVymazat
  8. Kopřivo...

    1) Náš pokus o vaření polívky by ohýnkem klidně mohl skončit taky... Byl bych pečenej a jako takovej ještě víc k sežrání než teď ;-)
    2) Ve městě, kde zavraždili posledního Přemyslovce, nemaj parky s křovíčkama nebo co????:-O

    OdpovědětVymazat
  9. Tož teda Holomóc...

    a já myslela, že to nakonec vyhraje to město o kus vedle. ;DDD Tož hodně zdaru. ;)

    OdpovědětVymazat
  10. Kopřivo,

    začala sis - správně se má říkat Rom :-P. A já za to nemůžu, jsem ovlivněna tatínkem, který se stal silně rasistickým po jedné krádeži spáchané příslušníkem jisté národnostní menšiny.

    OdpovědětVymazat


  11. To s tim hadem mi pripomina 17-ti denni dril na bakalarskou zkousku z matiky. Na svy nokii 3410 jsem tenkrat parila hada za odmenu.. a jednu hru jsem byla schopna hrat 45 minut, fakt jsem byla tak dobra:o) Sice me pak z toho bolelo za krkem, oba lokty i zapesti, ale ty body za to staly:o)) Ja mela hada na vsech nokiich, nevedela jsem, ze existuje model, kde had neni! Ja ho mam i ted na uplne novy nokii, ale uz me to nejak nebere a hlavne tady ej moc barevnej, dela zvuky a zere tresne. Kdo to kdy videl, aby had zral tresne!

    OdpovědětVymazat
  12. Margorie...

    ...ve Finsku je to zřejmě běžný...

    OdpovědětVymazat


  13. Ještě k té brněnské kašně, nedávno se v ní chtěl někdo vykoupat a pořezal se o trysku tak, že do ní málem vykrvácel. :)

    OdpovědětVymazat
  14. drinker:

    jsi si jist, že se chtěl vykoupat? ...že tam jenom nespad někdo zlitej jak zvíře...

    OdpovědětVymazat


  15. Byla jsem ve středu skládat tamtéž cosi do svého doktorandského studia - to jsme se asi těsně minuly, co... Ale není všem dnům konec (mého studia ještě pár let rozhodně ne - schválně, která z nás to dodělá dřív ;), takže příště tě tam zkusím někam vylákat.
    Olomoucké kašny miluju a vůbec je to město, co se mi hrozně líbí.

    OdpovědětVymazat


  16. Drinker: to jako fakt? My když se před ní fotili, tak jsme uvažovali, jaké by to bylo skočit do ní a vykoupat se:D teď už to vím - krvavé:D

    Ness: a já se trapně ty slova snažila přečíst normálně:D:D

    OdpovědětVymazat


  17. Trapné je spíš to, že aby sis to přečetla, musíš obíhat kolem kašny jako magor

    OdpovědětVymazat


  18. Margorie: Jeden jedinej. Ten, co jsem měla já:o)
    Máš pravdu, zlatej obyčejnej šedivej, kde nebylo poznat, kde má hlavu a kde ocas. Ale zase tyhle blikající červený bobule za hodně bodů, které se pokaždé objeví někde jinde, a ty napjatě očekáváš, kde... to má taky něco do sebe.

    Danae: Já bych se radši nevsázela, abych neskončila ještě tenhle rok;o)
    Ale jinak mě tedy zcela bezpodmínečně musíš někam vylákat, i kdyby jenom k želvičce:o)

    OdpovědětVymazat


  19. Ness: já dokonce i tu trapnou chuť k obíhání měla. Ale na nějakém dalším srazu všem řeknu, ať na mě počkají a schválně si to oběhnu:D Takže kdybys šla někdy po Brně a viděla nějakou slečnu trapně pobíhat kolem fontány na Svoboďáku, tak to budu já:D Pokud budeš mít chuť, můžeš se i přihlásit, že to jsi ty;)

    OdpovědětVymazat