"Asi někoho zabiju. A začnu u vedení,"

prohlásila na záchodě jakási prvačka.
Ti prváci jsou letos podivně bez iluzí. To já až do pololetí věřila, že... ehm, čemu jsem to věřila?

Já vůbec nejsem naštvaná. Ani trochu. Vůbec. Fakt.
Proč bych měla?

Vždyť jsme jenom dostali zkušební rozvrh, kde bylo pět seminářů ze sedmi napsaných na úterý osmou a devátou hodinu. Byli jsme tři, kterým se nic s ničím nekřížilo.
Profesor Slina se změnou termínu souhlasil bez problémů. Takže zbývaly jen tři jazykové semináře a jeden matematický. Vzhledem k tomu, že nikdo nemá kombinaci seminářů jazyk+jazyk, ale hodně lidí má kombinaci jazyk+matematika, jevilo by se jako nejjednodušší přesunout seminář matematický. To by ho ovšem nesměla učit Bvanka (všimnětě si opět vady řeči, tentokrát vadného "l". To už nemůže být náhoda). Bvanka si totiž seminář prostě přesouvat nebude. Bvanka totiž měla seminář v úterý i minulý rok a je na to tak zvyklá. A Bvance to samozřejmě projde, protože Bvanka je matikářka a ředitelé fyzikáři, takže přece musí držet pospolu (a zástupkyně bmt je sice češtinářka, ale když už může rozhodovat u reparátu z fyziky, čítám ji do té chamradi také). Takže ať si termíny posunou tři jazykáři. To přece nevadí, že se tři jazyky budou muset rozházet do zbývajících dní, ačkoliv by mohly být v jeden den, že ano.
Takže proč bych se měla rozčilovat. Já vůbec nejsem naštvaná.

Nejsem naštvaná dokonce ani proto, že druhou hodinu jsme na suplování měli mít magistru Plochou, která se ale nedostavila. Dostavila se ovšem po páté hodině s tím, že vzhledem k tomu, že jsme věděli, že ji máme mít na suplování a nepřišli jsme pro ni, si máme nastudovat stranu 51 – 58 v Přehledu středoškolské fyziky (je to tlustá učebnice za tři stovky, kterou po téměř čtyřech letech studia otevřu podruhé. Poprvé to bylo v prváku, kdy jsem v ní potřebovala najít vzoreček, který tam stejně nebyl. Ale magistra Plochá stejně každý rok kontroluje, jestli tu učebnici máme.) a příští hodinu si z toho napíšeme písemku. Vůbec nejsem naštvaná. Vážně. A příště, pět minut před začátkem hodiny, dojdu pro magistru Plochou do kabinetu a za ručičku ji odvedu do třídy, kde má suplovat. Fakt nejsem naštvaná. Je přece v pořádku, když si profesor nedokáže sám ohlídat suplování. A je přece super, že si za to školné můžu studovat sama doma!

Nejsem naštvaná, jsem naprosto vyrovnaná, šťastná, spokojená a miluju svoji školu. Jen si to ještě musím vydržet vsugerovávat děvet měsíců.