Darwinova cena pro studenty

Bye bye, baby.

Mimojazyková skutečnost

Na to, že je teprve začátek roku, moc často říkám slovo kurva. A na to, že jsem tohle chtěla publikovat už 3., to říkám ještě víc moc často.

Bilanční?

Predestinaci nasrat.

Hyperkorektní kočičky

... no a pak jsem byla celá oranžová.

Jak to jen říct... (toto je čtvrtý nadpis, jenž začíná slovem jak)

Za čtyři roky blogování je to skoro na definici vyrovnané osoby. Každopádně, vidíte, kolik je hodin?

Jak to, že nemáš chlapa?

Ty máš červy?*

Šička

Tak jelikož mám práce skoro jako normálně pracující člověk (normálně minule mi poslali anglický text, ve kterém bylo tolik chyb, že jsem je chtěla červeně označit a poslat zpátky. Já osobně bych pravděpodobně takový text nedokázala napsat a chápu, že to nepíšou rodilí mluvčí, ale oni zase musí chápat, že někdo to proboha musí překládat!), ale jelikož jsem zároveň cca od sedmi hodin večer nasrána a od chvíle, kdy jsem zjistila, že za původ mé nasranosti může moje vlastní blbost, jsem nasrána ještě víc, usoudila jsem, že žádnou produktivní činnost za korunky či eura už dneska stejně nezvládnu, můžu si tedy s čistým svědomím ublognout.