sobota 27. března 2010

Proč jsem pro zavedení školného

A nedočkají se ho zřejmě ani moje děti, protože Češi jsou národ levičáckých fňukalů.

Hned z kraje bych zřejmě měla učinit přelomové prohlášení, které bude znamenat zprávu týdne – pokud se Jyrka přestane na chvíli snažit – především pro čtenáře, kteří se mnou prošli mou střední školou. Mou soukromou střední školou. Protože – byť ne za všechno – dlužím zřejmě Markraběti omluvu. K čemuž jsem ovšem dospěla teprve poté, co jsem po čtyřech letech na soukromém gymplu byla postavena v tváří v tvář realitě státního školství a všudypřítomnému a neprůstřelnému argumentu: "Když se ti to nelíbí, můžeš jít jinam." Tento argument jsem za čtyři roky na Škole zázraků neslyšela, protože odpovědí by bylo: "Tak já jdu a svoje prachy si beru s sebou."
Respektive tenkrát ještě "mí rodiče jdou a svoje prachy si berou s sebou."
I Markrabě s Quasimodem samozřejmě zkoušeli, kam až můžou zajít. A mohli zajít až tam, kam jsme je zajít nechali. Rodič v ředitelně, který se ptá, na co platí školné, když... doplňte si sami, bylo prostě něco, čemu ředitelé obvykle neodolali. Jistěže se jako všude našli rodiče/studenti, kteří toho zneužívali, ale to už není o školném, ale o tom, že idioti jsou všude. Základní princip, že pokud studenti za peníze svých rodičů nedostávají odpovídající kvalitu, je to průser pro školu, platil. Samozřejmě, že i ta kvalita odpovídala ceně – a školné nebylo sto tisíc ročně, ale dvacet. Nicméně po třech letech, co se seznamuji se státní vysokou školou, nemám pocit, že bych chtěla vidět, jak to vypadá na státních gymplech.

A teď, kdyby to snad někdo nevěděl, si povíme, jak to dnes vypadá na vysoké škole, která je zadarmo (:D:D:D:D:D:D:D:D, ale to až za chvíli.)

Začněme od problému nejmenšího: tuším, že moje první přednáška na VŠ byla Teorie literatury s docentem Recorrense v učebně číslo 7. Seděla jsem úplně vzadu a najednou mi něco spadlo na hlavu. Nebolelo to, ale lekla jsem se. Byl to kus omítky. Vzhlédla jsem a uviděla mokrý flek v rohu. Flek je tam dodnes, zhruba pětkrát tak větší.
Tenhle rok na romanistice s velkou slávu představili učebnu, která je vybavena dataprojektorem a počítačem. Wow. Máme takovou jednu a pak je tu ještě jedna místnost, kde je televize s videem. Kapacita obou zmíněných učeben je asi dvacet pět lidí. Dále je pak pro celou filosofickou fakultu společná takzvaná Velká učebna, kam se vejde až sto lidí, a kde je taky počítač a dataprojektor a dokonce i normální židle. Zahraniční návštěvy se obvykle berou tam.
Začátkem každého akademického roku se u nás na fakultě něco rekonstruuje, akorát pořád není vidět co, je to jenom slyšet.

Padající omítka a předpotopní technika je u našeho "zadarmo" školství ještě ten vtipný problém.
Poznala jsem hodně vysokoškolských pedagogů, které jejich práce baví a umí to dokonce udělat tak, že pak ta práce baví i studenty (umím si představit jenom málo lidí, kteří by mě jako Nejmilovanější docent přiměli s radostí číst španělskou literaturu 19. století, protože co si budeme povídat, když vás Nejmilovanější docent neupozorní, čemu se tam dá zasmát, tak se to vesměs moc číst nedá). A pak jsem jich poznala ještě víc, co na vysoké škole učí prostě proto, aby si tam v klidu mohli dělat ten svůj výzkum a přítomnost studentů je obtěžuje a dávají nám to najevo. A já se jim zas tolik nedivím. Zaprvé proto, že si dokážu představit jejich výplatní pásku. Zadruhé proto, že když se podívám na některé své spolužáky, tak bych s takovým materiálem taky pracovat nechtěla.
Že dneska může vysokou školu vystudovat každý debil, není tajemství. Méně známý už je fakt, že mezi těmi debily jsou i lidé, kteří o daný studijní obor mají i zájem. Jak trefně poznamenala zoe, někteří jedinci se na filologii přihlásí jako do jazykovky. Nezajímá je literatura, nezajímá je lingvistika, nezajímá je historie, nezajímá je překlad, nezajímá je tlumočení a mají představu, že si ve škole budou povídat s lektory a opakovat slovíčka. Zdržují ostatní spolužáky a serou profesory. Ale když už se na tu školu dostali a je to zadarmo, tak proč nezdržovat spolužáky a nesrat profesory, dokud nebudou mít titul, že. Možná, že kdyby si za ty debilní dotazy, co kladou, a za ty otrávený ksichty, co hážou, museli platit, tak by si rozmysleli, jestli jim to za to stojí.

Během posledního týdne jsem se k současným problémům českého vysokého školství dostala minimálně třikrát a pokaždé jsem došla ke stejnému závěru – základním problémem je zmíněná mantra "Když se ti to nelíbí, můžeš jít jinam," jejíž existenci umožňuje fakt, že oficiálně škole platíme maximálně tak novou validační známku na ISICa, škola nám zdarma poskytuje služby, takže když se nám něco nelíbí, zbývá nám snad něco jiného, než držet hubu?
Příklad č. 1:
To si musíte dostudovat sami. Věta, kterou jsem v pondělí slyšela na třech přednáškách ze čtyř. Když si musím přes polovinu věcí "dostudovat sama", tak proč rovnou nestuduju dálkově? Ok, vysoká škola je i o tom, že student je schopný část dané problematiky pochopit sám, ale princip by snad měl spočívat v tom, že se tak učíme pracovat a přemýšlet samostatně, a "nestudujeme sami," protože se půlka látky kvůli špatné organizaci nestihla probrat.
Podpříklad příkladu 1:
Britská a Americká literatura 1 a 2: v každém kurzu (1 a 2) se probere v průměru pět až deset autorů (záleží, na jakého vyučujícího narazíte, já jsem jich na britské probrala deset, Zrzka pět), takže dohromady za ty čtyři kurzy dvacet až čtyřicet autorů. Ke komplexním zkouškám (jsou dvě, jedna z britské a jedna z americké) a ke státnicím je jich potřeba znát, odhadem, okolo stovky. Tak proč je na ty kurzy povinná docházka? Mně už je jedno, jestli si "sama dostuduju" sto autorů nebo šedesát.
Samozřejmě, že se to všechno nedá stihnout ve škole, když se jedná o semestrální předmět s dotací hodina a půl týdně. Kdybychom v prváku netrávili čas s kravinami typu "Úvod do studia literatury," kde Uspávač hadů vyklepával do stolu A-B-A-B, a kdyby nám snížili počet povinně volitelných předmětů, protože ty zajímavé a přínosné jsou hned obsazené a vám pak v kreditové nouzi nezbyde nic jiného, než se zapsat na American holidays, kde budete na Halloweena vydlabávat dýně, mohly by se kurzy literatury rozdělit na 1,2,3,4 a bylo by po problému.
A můžeme jít za vedoucím literární sekce a navrhnout to? Ne, protože on to vymyslel takhle, takže lepší řešení neexistuje, a jestli se mi nelíbí, jak jsou na naší katedře vedené literární předměty, můžu jít jinam.

Příklad č. 2:
Zrzčina komplexní zkouška z americké literatury:
Poslední Mohykán v průběhu její zkoušky změnil sylabus předmětu. Podle nového sylabu, se tak na seznamu povinné četby ke zkoušce ocitlo dílo, které na tom předchozím nebylo. Zrzka si vytáhla přesně tu otázku, které se to týkalo. Takže vyletěla kvůli jedné nepřečtené knížce, kterou původně ani číst nemusela.
A může snad jít za vedoucím anglistiky a říct, že profesor Poslední Mohykán, se kterým vedoucí spolupracoval na několika výzkumech a zřejmě ho kdysi i učil, ji nespravedlivě vyhodil od zkoušky? Ne, protože jestli se jí nelíbí, že se pro jistotu musí řídit starým i novým sylabem předmětu a sylaby se tady mění v průběhu zkoušky, tak může jít jinam.

Příklad č. 3:
Pokud nejste idiot... ale vy jste.
Zrzka nenávidí Ohnivou docentku. Opakovala u ní Syntax 1. Pořád jsem se Ohnivé docentky zastávala, protože na mojí Syntaxi 1 byla poměrně normální. Zastávala jsem se ji až do pondělí. Zrzka říká, že tak, jako se chovala v pondělí na Syntaxi 2, se chovala i na celé jedničce u ní. Přísahám, že takovým způsobem, jakým z lidí dělá kretény ona, to nedokázala ani blahé paměti naše učitelka na hudebku na základce (považte, co to musí být za zvěrstvo, když mě v pondělí Ohnivá rozsekala skoro tak, jako hudebkářka v sedmý třídě, kdy mě, která když brouká Ovčáci, čtveráci, tak si lidi myslí, že to je barmská hymna, nechala zpívat duet "Ráda, ráda tě, Jeníčku, mám" s klukem, co chodil do sboru a kterýho jsem nesnášela!) To už není o tom, že rýpe, je sarkastická, nebo někoho nechá v něčem vymáchat, to už je cílené ponižování za věci, za které nemůžeme – ona moc dobře ví, že na Morfologii 2 s docentem Spinningem se ze všech okruhů ke státnicím probralo jenom sloveso, ale stejně neopomene poznamenat, že jsme idioti, když neznáme těch zbývajících devadesát procent, která se měla probrat na Morfologii 2.
Já nevím, co má Ohnivá docentka za komplex – jestli jí nechal chlap, porodila blbý děti, co taky neurčí pět důvodů, proč je Mary podmět, anebo jestli jí prostě sere, že má odrosty a my se Zrzkou ne, ale kdybychom platili školné, dostala by vyšší plat a mohla by si zaplatit odbornou pomoc a neléčit si ty komplexy na nás.
A můžu si jít stěžovat? Nemůžu, protože jestli se mi nelíbí pedagogické metody Ohnivé docentky, můžu jít jinam.

A je to snad někde jinde jiné? Není.
Možná je moje představa příliš idealizovaná, když si myslím, že platím-li, někdo mě musí poslouchat, ale často vzpomínám na zkušenosti ze svého gymplu, kde šel aspoň částečně aplikovat princip platícího zákazníka.

Během posledního týdne jsem si samozřejmě i jako nedílnou součást takové diskuze vyslechla, že jsem pro zavedení školného, protože moji rodiče by si mohli dovolit ho platit. Což je bez pochyby pravda. Těžko říct, jestli by školné zaplatili bez požadavků na jeho splacení, ať už jakoukoliv formou, a bohužel to už ani nezjistím, protože tak dlouho, abych se školného dočkala, zřejmě nebudu studovat ani já. Co ale není pravda, je další nedílná součást takové diskuze, a to, že děti ze sociálně slabších rodin by si pak nemohly už vůbec dovolit studium na VŠ. Děti ze sociálně slabších rodin si studium na VŠ nemůžou dovolit už dneska. Dostáváme se k tomu, jak je tedy vysokoškolské studium "zadarmo." Vynecháme případy, kdy student bydlí u rodičů a chodí na školu ve svém městě a spočítáme si moje měsíční výdaje:
3 500 nájem
1000 doprava (pokud jezdím domů každý víkend + průkazka na MHD)
jídlo a pití 1 600 – 2000
kopírování materiálů do školy minimálně 500
na začátku semestru skripta a knížky přibližně 1000 (takže na semestr ty dvě stovky)
Připočtu k tomu výdaje na byt (čistící prostředky atd.), někdy si potřebuju koupit léky, zvýrazňovač, blok... a máme hezky zokrouhlených 7 000. K těm sedmi tisícům teprve začněte připočítávat hospodu, kosmetiku, kino, jiné knížky než ty do školy, sport...
Samozřejmě to jsou ty položky, které lze škrtnout, a základ 7 000 tisíc by taky šel snížit na nájmu a jídle (kdybych neměla samostatný pokoj a živila se rohlíky s paštikou… nebo kořínky), ale na druhou stranu jsou to výdaje studenta v Olomouci, ne v Praze nebo v Brně.

Když se veřejně vedly diskuze o školném na vysokých školách, nevzpomínám si, že by se zmínila přesná částka, která by se platila. Ale při překročení standardní doby studia se platí 18 000 na semestr. (Informace od Gedžitky, na webu školy jsem to nenašla, ale ona je docela spolehlivý zdroj). To jsou tři tisíce na měsíc. Já jsem samozřejmě ta rozmazlená dcerka z modré buržoazní rodiny, ale kdybych uvažovala, jestli mám peníze na to studium, tak 7 000 a 10 000 už mi nepřijde jako propastný rozdíl.

Znám aspoň dvě rodiny, kde si v dnešní době mohli dovolit poslat na VŠ jenom jedno dítě.
Jaké to druhé má pak možnosti? Studovat při zaměstnání, takže najít si buď takové, které mu umožní prezenční studium, anebo si zvolit kombinované (dálkové) studium, které ale nenabízejí všechny obory, takže výběr je limitován. To se vám zdá fér? Anebo si vzít půjčku. Nejsem expert, ale mám pocit, že použít dnes nabízené půjčky na placení studia se opravdu nevyplatí. Zavedení školného by si přirozeně vyžadovalo i zavedení systému, který by umožnil studium přesně takovým lidem. Buď výhodné půjčky studentům, anebo model, který se mi osobně líbí nejvíc, kdy absolvent dle aktuální výše platu splácí zpětně svoje studium. Tady se pak můžeme i bavit o tom, jaký vliv má kvalita školy, placené školy, na možnosti uplatnění. Kolik lidí vyleze z fildy s tím, že by měli nějakou praxi? (Mimochodem, nové heslo naší fakulty zní: „Filozofická fakulta – fakulta pro život.“) Připomínám svou marnou snahu dostat se na pracovní stáž, ač studuju příliš nepraktický obor. Na to, že studuju příliš nepraktický obor, si vzpomenu vždycky, když překládám příbalový leták k nějakým lékům. Tak já to příště napíšu v surrealistických verších a třeba se tím předávkujte.
A přitom ono by to šlo – francouzská sekce dokáže svým studentům najít možnosti pracovní stáže. Protože tam zřejmě je někdo, kdo to udělá i zadarmo. Na španělštině věc nepředstavitelná.
Další věcí jsou stipendia. Znám několik lidí včetně mě, kteří by, kdyby nebyli líní, mohli mít prospěchové stipendium. Ale mám se dřít za tisícovku na měsíc? Sorry, ale to se mi víc vyplatí dřít se v práci. Na stipendia, která by motivovala, nejsou peníze. Pro mě je sociální spravedlnost to, že ze školného lidí, kteří si můžou dovolit ho platit, se dá stipendium nadaným studentům, kteří si to dovolit nemůžou.

... ale i přesto se v mnoha mých jinak pravicově orientovaných spolužácích najednou projeví nějaké "sociální cítění," hlavně asi vůči sobě, a jsou proti zavedení školného, protože studenti jsou přece tak chudí... Studenti neplatí sociální a zdravotní, když pracují, neplatí daně, a mají slevu skoro všude, kde zamávají ISICem. Tak co bych ještě chtěli?
Já bych třeba chtěla školu, která mi něco dá, aniž bych si z toho tři čtvrtiny "musela dostudovat sama."

40 komentářů:

  1. na druhou stranu...

    ...dále v životě se k tobě lidi pravděpodobně taky nechovají jen jako k bohatému zákazníkovi, ale občas z tebe udělaj idiota - možná je fajn se na to připravit.

    nevim, jestli placenim školnýho elimimuješ lidi, co jdou na filologii jako na jazykovku. ale možná by je šlo eliminovat tim, že by se prostě nebralo tolik studentů, vyhodit debily a ne méně majetné. zároveň by tak učitelé nebyli tolik vytížení a možná i míň protivný.

    brněnská filda nám taky padá na hlavu a na lavicích si přečteš postřehy několika předchozích generací. jsem ale ráda, že je to pořád relativně svobodná instituce a jedno z mála míst, kde prachy nehrajou až takovou roli. že učitelé vykládaj to, co uznaj za vhodný (a buď to vhodný je, nebo neni, to je jiná věc) a ne to, po čem je poptávka.

    btw, spolužačka měla podobný problém, jako zmiňuješ - učitel změnil způsob ukončení v průběhu zkouškového a ona neprošla. po její stížnosti se omluvil a vrátil věci do původního stavu.
    nejsem principiálně proti placenému školství, viz bortící se filosofická fakulta, nedostatek pomůcek a podobně. na druhou stranu si myslim, že u nás máme někdy tendence předpokládat, že když je něco za peníze, tak je to automaticky lepší.

    OdpovědětVymazat


  2. obecně proti školýmu nic nemám, zejména proto,že vliv státu je vždycky zhoubný.

    ale jinak mám samozřejě romanticky rád školu, kde se učí v plesnivém sklepě, učitelé jsou arogantní a informací je nedostatek, jako zasvěcení a zážitek svého druhu. dobrodružství poznávání.

    OdpovědětVymazat


  3. se školnym naprosto souhlasim, přestali by studovat debilove a studovali by jenom ti, kteří o to opravdu stojí a co se týče prospěchovýho stipendia, tak u nás je to 800 :-))

    OdpovědětVymazat


  4. stručně řečeno: školné ano, pokud se tím zvýší kvalita. zda se zvýší je těžko říct. jak vysoký by muselo bejt, aby platil argument, když odejdu, odejdou se mnou i moje peníze, taky těžko říct.

    OdpovědětVymazat


  5. Já v principu se zavedením školného souhlasím, na druhou stranu si nemyslím, že by to mnohdy a priori znamenalo zlepšení studia (možná by si třeba filologii rozmysleli někteří debilové, co vás zdržují, ale neobjevili by se místo nich další, kteří by předpokládali, že prolezou jen proto, že školu "živí"?). Podle mě záleží na škole a fakultě, kterou si zrovna člověk vybere, a jací lidi ji vedou. Chodím na fakultu sociálních věd na Karlovu Univerzitu (tj. asi další z "nepraktických oborů") a kromě toho, že sídlíme v nerozpadajících se prostorách, setkávám se i s vstřícným přístupem většiny vyučujících, kteří se často snaží nás naučit maximum, i když kvůli zmíněným dotacím na předměty taky nemůžeme ve škole stihnout 100% toho, co budeme potřebovat u zkoušky. Věřím, že kdybychom si školu museli platit, patrně by to u nás rozšířilo možnosti stáží a dalších aktivit, ale pokud by školu vedl idiot, pochybuju, že by ho víc peněz donutilo k přehodnocení vlastní práce. Jinak co se týče prospěchového stipendia, myslím, že to loni bylo asi 13 tisíc na rok, což mi připadá jako docela slušná suma (i když to asi sotva nahradí příjmy z normálního zaměstnání).

    OdpovědětVymazat


  6. "Tak já jdu a moje peníze jdou se mnou." je použitelné pouze tehdy, má-li škola konkurenci v podobě instituce podobného zaměření... Nejsem si jist, zda tohle u nás v případě vysokých škol platí...

    OdpovědětVymazat


  7. Obávám se, že v současném českém školství je problém někde jinde - že školy jsou tlačeny nabírat čím dál tím víc studentů, protože dostávají dotace na hlavu. A tímhle způsobem - snížením požadavků na přijímací řízení a obskurními bakalářskými programy - se na vysoké školy dostávají ti, kdo by tam asi spíš být neměli. Školné - v případě, že by šlo rovnou škole a nebylo by čímsi jako třicet korun u doktora - by mohlo škole pomoci znovu nastavit vyšší kritéria, protože by nebyla závislá na státních dotacích. Na druhou stranu když se dnes podíváš na soukromé vysoké školy, neuvidíš na jednu dvě výjimky, které mají výhodu toho, že jsou většinou odnožemi zahraničních univerzit, nějak výrazně vyšší kvalitu výuky. Není to jen o penězích.

    OdpovědětVymazat


  8. MMCH existuje i sociální stipendium, na UK to je letos 1600 na měsíc. Prospěchové se na UK může pohybovat mezi 9500 - 19000, ovšem proplácí se až zpětně, což je jeho velký problém...
    Zajímavý článek na dané téma je tady: http://www.penize.cz...volebni-spek

    OdpovědětVymazat


  9. Ale v zásadě ani jeden problém se nevyřeší zavedením školného.
    1) Na školství obecně jde málo peněz, to je fakt. Zavedením školného by k jeho zvýšení
    ale nedošlo – stát by okamžitě snížil svůj příspěvek z rozpočtu. A dal je na důležitější věci. Třeba na další stovku Pandurů.
    2) „Méně učení chtivé“ kolegy by ani školné neodradilo. Vždyt´už ted´platí nemalé peníze (ať už sami či jejich rodiče) a studují vesele dál. Zavedení školného by buď platili o sice více, ale to si sama napsala nikoho neodradí. Buď si to mohou dovolit nebo si vezmou půjčku s myšlenkou, že ji někdy v daleké budoucnosti splatí.
    3) Vysokoškolští pedagogové nejsou až tak špatně finančně ohodnoceni. To učitelé na středních a základních školách jsou a velice. Základní plat není příliš vysoký, ale na druhou stranu většina pracovníků učí pár hodin týdně – pár přednášek, možná nějaký seminář. Spostu toho zastanou doktorandi. Výuka probíhá cca 8 měsíců v roce. Ale plat mají po celý rok, za výzkum a vědeckou činnost jsou placeni zvlášť formou příspěvků a grantů, které taky nejsou malé. A velmi často se stává že největší část grantu jde na mzdy pracovníků – zaměstnám kolegu z jiné fakulty a on zase příště mě. Plus mnozí akademičtí pracovníci učí na několika fakultách / univeritách současně. Dále často mají i soukromé zaměstnanecké či podnikatelské aktivity. V některých oblastech to mají celkem snadné – IT, medicína, ekonomie, technika…
    4) Již v současné době můžeš jít jinam. V ČR je 71 (!) vysokých škol, což na zemi naší velikosti je obrovské číslo. Tak můžeš vesele vybírat. Plus jako studentka ligvistiky nejsi limitována jazykovou bariérou a studovat můžeš po celé EU s pravidly platícími pro domácí studenty.
    5) Problém s pedagogy a jejich přístupem to též nevyřeší. Už teď je přeci platíš ty nebo rodiče ze svých daní. Můžeš jim to říct – ovšem osobně nevěřím v úspěch této argumentace. Tudíž ani když zvýšíš částku kterou přímo přispíváš si moc nepomůžeš. – Viz. poplatky ve zdravotnictví. Rozhodně se více jako právoplatný zákazník necítím a personál pacienty tak rozhodně nebere.
    6) Samostudium je nedílnou součástí VŠ. To je prostě fakt, nelze probrat vše, spíše je lepší se zaměřit na obtížnější části problému. To že učitel je nekvalitní, je špatně sestavený studijní plán, školné též nevyřeší. Od toho je akademický senát, ten je zaveden již dnes a studenti v něm mají velmi slušnou pozici. Proč se neobrátit na ně, když už byli zvoleni? Z vlastní zkušenosti vím, že to funguje již teď.

    OdpovědětVymazat


  10. U nás taky nabírají mraky lidí, aby je pak vesele povyhazovali. Co sere mě konkrétně, je experimentální přístup k výuce a zkouškám, kdy náš ročník figuruje jako pokusní králíci a ostatní z toho vesele těží (když jsem se divila u spolužačky o ročník níž, že jde dobrovolně na proces k vyučujícímu, který u nás dával jen dvě známky, a to E a F, a bylo mi řečeno, že teď je to dobrý, on známkuje mírněji, protože oni měli těžký semestr, průběžné testy... jo, ty testy se zaváděly u nás - a zkouška byla masakr. Grrr...).

    Vyučující jsou lidi a jsou dobří i špatní, si nevybereš, na každé škole je debil. Doktorandi můžou být stejně tak super nebo naprosto neschopní, ovšem s novým výmyslem děkanky, že nemůžou mít nic bokem, myslím, že se jí na to stejně brzo všichni vyserou - taky koho by rodina živila po škole další čtyři roky, že.
    Stejně tak mě točí, že když jsme ještě za semestru - díky "inovacím" - měli úplně nový předmět a dokázali nabídnout garantovi to nejlepší řešení zkoušky pro všechny (místo psaní cca 3-5 stran rukou a bez předpisů a judikatury jsme navrhovali odstřihnout pc učebnu od netu, psát na pc a mít k ruce ASPI, ale to by nešlo, prootže to by se na pár hodin o zkouškovém zablokovala učebna! - zajímavé, že to není problém, když se poslední dva týdny semestru píšou zápočty a učebna není přístupná prakticky celou tu dobu, za plného provozu, kdy je fakultě překvapivě mnohem víc lidí než o zkouškovém), tak ačkoliv je odborník a hodiny jsou přínosné, on není s ISem moc kamarád a ono by to prostě nešlo... vsadím boty, že příští semestr to nebude problém.

    OdpovědětVymazat


  11. Hm, ja jsem driv Ohnivou docentku taky nechapala... Dnes z druhe strany bariery uz ji chapu... I kdyz nesouhlasim...

    OdpovědětVymazat


  12. Ness: Ale to ať si klidně naberou hodně lidí a pak je vyhází - ale ať jsou nastavené takové podmínky, že se na škole neudrží člověk, který se akorát dokáže naučit obrovské množství textu nazpaměť bez toho, že by z něj pochopil jediné slovo. Minulý semestr jsem viděla holky, co ve větě nenašly podmět, proboha!

    My jsme svým způsobem taky experimentální ročník, stejně jako ten pod námi - u nás zkusili, kolik lidí se přihlásí, když vezmou každého, a u nich se zase nedostali lidi, co by na tu školu v pohodě měli.
    Celkově si nemyslím, že současný systém přijímání na vysokou školu v pořádku.

    Laura: Já jsem se jí vážně u Zrzky dlouho zastávala, nevadilo mi, že do studentů rýpe, občas to i vedlo k lepším výkonům atd. Nedá se jí upřít odbornost, navíc má plus za to, co pro nás jako proděnkana pro studijní záležitosti dělá v boji proti nesmyslným pravidlům a nařízením. Ale na pondělní syntaxi se mi od základky poprvé stalo, že by mě někdo svým chováním uzemnil tak, že se mi nedostávalo slov. O téhle přednášce dokonce celý týden mluvili i lidi, co tam ani nebyli, až tak se šířila její sláva. Ale jestli je pravda, co říká Zrzka - že taková byla celý minulý rok - tak se žádným antipatiím nedivím.

    OdpovědětVymazat


  13. Pokladníku, tvůj bod 3 bohužel platí jen u některých oborů a od určité výše akademických titulů. Jistěže většina učitelů medicíny ještě pracuje v nemocnici a většina docentů už je za vodou, jenže stát se tím docentem znamená například na humanitních oborech zatnout na několik let zuby, po dnech učit, po večerech si přivydělávat (když máš rodinu, je to vpodstatě nezbytné - a problém je, že tvůj obor je možná příliš specializovaný, než aby po něm byla na trhu velká poptávka) a po nocích psát dizertaci a pak habilitační práci. To každý nevydrží, a že tím trpí i výuka, je nabíledni. Mnoho mých nadaných bývalých spolužáků doktorandů/asistentů to nakonec vzdalo, protože při tom zápřahu prostě PhD ve stanoveném limitu udělat nestihli... Kohouty příspěvků a grantů jsou během posledních dvou let slušně přiškrcené, protože kde nic není, ani krize nebere. Tady by školné jdoucí přímo na platy učitelů pomoci mohlo.

    A druhé pozitivum školného skutečně vidím ve studijní motivaci. Jak brutálně klesla doba studia na UK, když se začal platit sedmák a osmák, bylo až zázračné (testováno i na mě ;) Takže si minimálně myslím, že by klesl počet studentů "na zkoušku - já kdyžtak půjdu příští rok jinam", a poněkud by vzrostl tlak rodičů a studentovo uvědomění ceny vzdělání. Ono se to nezdá, ale i ten třicetikorunový poplatek do jisté míry funguje, z důvěryhodných zdrojů mám, že od chvíle jeho zavedení klesl počet donesených kafíček a flaštiček panu doktorovi - lidé si uvědomili, že pro pan doktor vlastně nedělá zadarmo.

    Takže bych pro školné v zásadě byla, ale chci systém průhledný (chci vědět a vidět, že ty peníze jdou škole), sociálně únosný, případně sociálně kompenzovaný a odstupňovaný podle kvality školy a pozdější výdělečnosti oboru. V tomto ohledu je velmi zajímavé, jak to dělaí v austrálii.
    http://www.leblog.cz/?q=node/364

    OdpovědětVymazat
  14. To ano...

    ...ale!
    Logicky při výběru univerzity volíš tu nejlepší. Bude se ti z ní chtít odcházet s vyhlídkou na ještě zhovadilejší instituci? Nebude... A to zcela nezávisle na školnym...

    OdpovědětVymazat


  15. Danae: Ty jo, my máme sousedka doktora a on nosí flaštičky nám...:D

    Úplně a tebou souhlasím - taky si myslím, že další z důvodů, proč má tolik lidí ze školného strach, jsou obavy z toho, že se ty peníze zase rozkradou. Je to jaksi běh na dlouhou trať a upřímně doufám, že pokud se někdy školné realizuje, vezmeme si příklad spíš ze zahraničí a nevymyslíme si zas nějakou kocourkovskou hovadinu.

    Co se týče motivace, tak já můžu porovnávat jenom se Španělskem. A je fakt, že jediní, kdo tam pravidelně vynechávali semináře (docházka tam není, nemusíš tam chodit, stačí na závěr odevzdat práci, nebo udělat zkoušku), byli Erasmáci. Obvykle ze zemí, kde se školné neplatí.

    galahad: Teď dost dobře nechápu, jak to myslíš? Jak si tedy představuješ konkurenci? Je tu několik univerzit, které nabízejí stejné obory a bojují o studenty...

    OdpovědětVymazat
  16. Jsem PRO

    A proto nasim detem sporime,aby na to bylo :).A proto nebudeme mit ctyri nevystudovany deti,i kdyz bychom je uzivili,ale jen dve,ktere bud vystuduji,nebo budou mit castku na Start do zivota :)).
    Pokud neco platim,muzu poukazat na nekvalitni sluzbu.:)

    OdpovědětVymazat


  17. Cheo, já bych radši, kdyby mohly vystudovat i čtyři děti ze sociálně slabší rodiny - pokud na to mají (intelektem, ne penězi). Proto když školné, tak systém výhodných půjček a zpětného splácení.
    Ne všichni si můžou dovolit šetřit (i jenom dvěma) dětem na studia. Když oba dva rodiče ještě učili, tak byli rádi, že pro nás mají peníze aspoň na půl roku dopředu, na nějaké šetření na případnou VŠ někdy za patnáct let opravdu nebylo. Naštěstí toho učení oba nechali;o)

    OdpovědětVymazat
  18. To myslim tak,

    že existence většího množství vzdělávacích ústavů zhruba stejného zaměření ještě neznamená, že si tyto konkurují. Mohou se třeba také stran úrovně poskytovaných vědomostí prostě jen doplňovat. A jelikož žádný soudný člověk nepůjde studovat na školu, o níž si myslí, že na ní nemá, a stejně tak z okruhu jeho zájmu vypadnou i školy, které považuje za podřadné, okruh vhodných ústavů může být užší, než se na první pohled zdá...

    OdpovědětVymazat


  19. Tak se ta debata pěkně rozjela...
    Každý má svoji část pravdy (asi). Ale jeden důvod tu ještě zmíněn nebyl. A to zahraniční studenti - slováci především. Ti zde vlastně dostávají vzdělání zadarmo (pro SR). Pokud by zde zůstali, tak je to plus, ale spousta z nich se bud´vrací domů nebo zkoušejí štěstí dále na západě. Na státních vysokých školách jich je spousta - někde jsem nalezl údaj 20.000 s tím, že na určitých oborech (medicína, psychologie, práva, IT) jich je téměř polovina ročníku. Při přibližné dotaci 100.000,- na studenta/rok to představuje nezanedbatelnou částku, která logicky musí chybět. Nevím jaký je počet čechů studujících v SR, ale myslím, že se to zdaleka nedá srovnávat. Vzhledem k takovým počtům a informacím co mám se nejedná o náhodu a migrace k nám je státními úřady SR dokonce cíleně podporována (tiskopisy zdarma, informační přednášky kde, kdy, kam, stipendia a jak žádat). Nejde jen o místo ve třídě, ale také sociální, ubytovací stipendia, místa na kolejích. Některé koleje jsou téměř čistě slovenské. Měl jsem spolužákaa slováka, který studoval v ČR jen proto, že kdyby se mu nedařilo, tak půjde zpět domů a nemusí platit poplatek za překročení doby studia. - Což následně i udělal. Nechci tím říci, že je to celé špatně, konkurence mezi studenty naopak zvedá kvalitu, ale je třeba se nad tímto zamyslet. Zavedení školného by tento příliv zahraničních studentů jistě zpomalil. Na soukromých vysokých školách jich je minimum.

    OdpovědětVymazat


  20. galahad: Já jsem asi dneska nějaká natvrdlá, ale pořád nerozumím, co tím chceš říct;o) Když vezmu v potaz svůj obor, tak na třech největších/nejznámějších (aspoň myslím) univerzitách, takže Praha, Brno, Olomouc, se dá studovat. Podle mých informací v podstatě nabízejí to samé - i stejné problémy, které jsem zmínila na své škole. Jak tu napsala Danae a z praxe jsem potvrdila já a nioblad, tak problém spočívá v tom, že univerzity dostávají dotaci na každého studenta, tudíž aby měly peníze, tak se dá říct, že čím víc, tím líp. Takže se dají lehké přijímačky, popřípadě žádné, a nespěchá se s vyhazováním. Pokud by jedna škola dala přijímačky těžší, přijde o studenty, tedy o peníze, kteří/které půjdou na zbývající univerzity. (Viz náš ročník - na nás si nahrabali, takže za rok si mohli dovolit vzít na španělštinu dvacet lidí, v porovnání se sto dvaceti v našem ročníku). V podstatě by se dalo říct, že si školy nemůžou studenty vybírat... Jak tady zmiňuje taky Danae, kdyby bylo školné odstupňováno podle kvality školy, ta konkurence by vypadala jinak.

    Pokladník: To je hodně zajímavá připomínka. U nás (na filologii) je slovenských studentů docela dost (tedy mně přijde poměrně dost, že na sto českých studentů připadá zhruba patnáct slovenských) a vedle toho zmíněného ubytovacího a případně prospěchového stipendia, mají - dle informací mé spolužačky, ale pžřiznám se, že ona je z východu Slovenska, tak jsem měla trochu problém:o) - nárok na příspěvek od České republiky ve výši 2 000,-. Rozhodně proti Slovákům studujícím u nás nic nemám, ale v podstatě jsou to cizinci, tudíž nerozumím, proč jim tyhle příspěvky nevyplácí jejich stát.

    OdpovědětVymazat
  21. Dobrá tedy;-)

    Příklad: Já jako absolvent strojní průmky volil jsem sobě univerzitu technického směru... Jak jsem zjistil, má smysl vybírat ze tří takových škol. Neříkám, že nutně pro každého, ale troufnu si tvrdit, že pro drtivou většinu. A pro drtivou většinu z té drtivé většiny platil při výběru následující klíč:
    -Chci-li mít krom diplomu v ruce taky odpovídající vědomosti v hlavě, nemám jinou možnost, než FS ČVUT.
    -Pokud se na ČVUT necítím, volím VUT v Brně.
    -Pokud chci titul "za docházku", přihlásím se na Technickou fakultu ČZU.

    Jinými slovy - tři školy nabízející studium stejného zaměření, ale ani omylem o nich nelze říci, že by si navzájem konkurovaly. Každá má úplně jinou cílovou skupinu těhle...zákazníků.
    ...
    Dále tak trochu nerozumím přesvědčení nejen tvému, že když je něco zadarmo, je kvalita nevymahatelná a může to zcela beztrestně stát za hovno. Čas je taky investice a ve chvíli, kdy se překročení doby studia platí výše zmíněnými částkami, je i poměrně snadno měřitelná... Zkusil bych se tedy zeptat Ness, coby naší místní expertky na legislativu, zda by lzlo profesora, jenž se dopustí výroku: "Když se vám to nelíbí, můžete jít jinam!" popotahovat kvůli náhradě škody vzniklé právě překročením doby studia "jinde"...

    OdpovědětVymazat


  22. Galahad
    To mě přijde jako opravdu hodně zjednodušené. Možná to tak vnímáš, ale jestli to není jen šum. To je stejné jako kdybychom řekli, že nejlepší je UK a všechny ostatní jsou větší či menší flákárny. A kdo nešel na VŠE má znalosti z ekonomie na nic... To samé chemie a VŠCHT. A v USA je vlastně dobrá jen Ivy league? Stejně nakonec záleží na člověku samotném, jestli se opravdu CHCE učit. Škola ti jen dá šanci. Žádná škola tě nenaučí všechno co kdy budeš potřebovat, ale měla by tě naučit myslet. Nejvíc se stejně naučíš v praxi. A úrověň školy může velmi rychle kolísat - od dobré ke špatné za pár let (opačně to jde hůř) viz.třeba práva v Plzni.

    OdpovědětVymazat
  23. Tak prrr...

    já nenapsal, že krom ČVUT je všechno flákárna... Mluvil jsem o nárocích na studentstvo a ty jsou ze jmenovaných škol na ČVUT jednoznačně nejvyšší... A to není dojem, to je zkušenost... Stačí se podívat, kolik neúspěšných studentů strojní fakulty ČVUT končí na VUT v Brně, nebo na technické fakultě ČZU...

    OdpovědětVymazat


  24. Me by se docela libila myslenka -my ti zaplatime studium a ty pro nas budes urcitou dobu pracovat.:))

    OdpovědětVymazat


  25. galahad: Promiň, ale myslím, že Ness by se zasmála;o) To zní trochu jako alienovská žaloba... Proč by někomu mělo záležet na mém čase? Vybaví za můj čas učebnu, zaplatí za můj čas vyučujícímu víc odpracovaných hodin? A teda "zažaluju" jednu školu, že jsem tam ztrácela čas a nic neumím a půjdu na jinou a zase ji zažaluju, protože to bude úplně to samé, akorát mi tu větu řekne jiný profesor?

    Pokladník: V tomhle máš pravdu, u většiny VŠ jde stejně o to, abys na to, co umíš a co ses z větší části naučil sám, měl nějaký papír... Ale bylo by fajn, kdybych tam teda získala i něco jiného než ten diplom.

    Cheo: Pracovat pro koho? Jako že by ti vzdělání platila nějaká firma a absolvent by proti pak nějakou dobu pracoval? Taky možnost, jenže těžko aplikovatelná na všechny obory. Například školství a zdravotnictví si těžko může dovolit platit studium svých budoucích zaměstnanců.
    Pak je ještě možnost, že během studia pracuješ pro školu, například vedoucímu katedry přerovnáváš papíry, tak platíš míň, ale takových míst je málo, nepokryla by "poptávku."

    OdpovědětVymazat
  26. Kdybych si to přirovnání k alienovi fakt zasloužil,

    tak tě za něj bezodkladně zažaluju. ;-)
    Ta zmínka o tom popotahování byla spíš v teoretický rovině, nicméně nezlob se na mně - když tě nějakej zhovadilej profesor vyštve z jedný školy a ty pak na druhý musíš doplácet školný za semestry navíc, tak ti prostě vznikla škoda, za kterou bys měla mít na nějakou satisfakci nárok... Když už ne právní tak morální určitě. Ale máš pravdu, že morální nároky se vymáhaj dost blbě...

    OdpovědětVymazat


  27. Hezký rozbor. Má ale několik, mno, úletů?

    1) Chyba není vždy na straně toho, že ve školeství nejsou peníze. Ony nejsou, ale jde o to, jak umíš pracovat s penězi a jak je získat. Naše katedra nemá učebnu bez dataprojektoru, plátna, normálních židlí. Jen pro naši malou katedru máme učebnu pro 80 lidí, zbytek fakulty se dělí o tu stovkouvou velkou. Proč? Protože peníze od Uni nejsou jediné, bereme z EU atd. Nederlandistika zase z fondů v Nizozemsku. To, že to na romanistice nebo anglistice vypadá tak, jak vypadá, je ze dvou důvodů - jednal lidi nemají chuť neo schopnost sehnat prachy jinde, druhak ještě před rokem nikdo nevěděl, kde skončí, protože se dislokovaly obory na Přirodovědu na třídě Svobody. Dodnes si pamatuju, jak naše paní doktorka s napětím poslouchala, kam se postěhujeme a všichni jsem si oddychli, když děkan zahlásil, že zůstáváme na K12.

    2) Školné by rozhodně nemělo sloužit k tomu, aby člověk měl nějaké páky na vedení. Tom že to možná fungovalo na gymplu byla jen chyba a slabost tamního vedení. Studovalo vás tam tak 400 max, kdyby se 10% sebralo a vypadlo, asi by to s nima zamávalo (mimochodem, i oni dostávali příspěvky od státu). Když budeš mávat účtenbkou z banky před očima děkana, nic se nestane. Proč? Na sedmitisícové fakultě to nikoho bolet nebude, protože kolik lidí odejde, o tolik víc naberou do prváku a prachy jsou zpátky, druhak, ty neodejdeš, dokud to nebude "životní" problém, protože budeš mít tu půjčku, kterozu musíš platit nebo si už zaplatila třeba 2 roky studia a jít někam znova od prváku? Na to ti nikdo neskočí :) Peníze by neměly sloužit v tomto smyslu. Měly by sloužit jako motivace, k celkovému zlepšení systému během výhledových 10, 20 let a aby do školství nateklo více peněz... čímž se dostáváme k číslu...

    3) Reakce na Pokladníka aj. Zavedení školeného nebude znamenat, resp. by rozhodně nemělo znamenat snížení státního příspěvku. Rozhodně ne v prvních letech. Všechno je to o jakémsi přecházení od starého systému k novému. Vždy když se dělá takováto to "privatizační" reforma, všichni se bojí co všechno se stane... ale zrušení důchodů, zavedení školného aj. prostě neznamená, že druhý den budeme všichni bez peněz.

    Dodatek: Je potřeba si uvědomit, že Ohnivá docentka má momentálně jistou funkci. DOst možná to ovlivňuje její pracovní povinnosti, což samozřejmě není dobře. Možná uspěje, možná to provaří na plné čáře...

    OdpovědětVymazat


  28. galahade, jak chceš definovat to "vyštve?"

    sunfreedom:
    1) No, ano, to je přesný popis situace a teď mi řekni, co se s tím dá dělat a jak?
    Zmínila jsem tady, že ve francouzské sekci je zřejmě někdo, kdo organizuje pracovní stáže apod. Ve španělské sekci nikdo ani neví, že něco takového existuje, protoře vrchol praktičnosti našeho vedoucího je zavázat si tkaničky a na přednášce z literatury nám vyprávět o zpracování kaučuju, a jiný, velmi schopný docent, vedoucího dělat nepůjde, protože to nemá zapotřebí...

    2) Fajn, určitá logika v tom je, ALE - oba dva máme zkušenost se studiem v zahraničí, nevím, jak je to u tebe, ale já ze země, kde se školné platí. Vedle toho, že tam neexistovalo, že by profesor viděl studenta poprvé až na zkoušce, tak se mi taky nestalo - jako se mi u nás stává běžně - že přijdu na přednášku a na dveřích visí malý (obvykle žlutý) lísteček, že přednáška odpadá (což jsem oceňovala obzvlášť v prváku, kdy jsem tam v pondělí jezdila kvůli jedné přednášce a v úterý jsem měla volno), nebo že bez náhrady odpadne přes padesát procent výuky (což vypadá, že se letos stane s jednou literaturou - kolik týdnů že to zbývá do konce semestru? Každopádně jsme seminář zatím měli třikrát). Jestli to není školným, tak mi řekni, čím to je, že tam to funguje a u nás ne, a protože seš v Akademickém senátu, tak mi to okamžitě zařiď i tady:P

    Co se týče vyhrožování, že odejdu - nemusím přece někde jinde začínat od prváku, stačí, když půjdu jinam na magistra. A se mnou třeba půlka nasranýho ročníku.
    A že si to vykompenzují nabráním většího množství prváků? To jsme ale tam, co dneska. Možná jsem naivní, ale mám dojem, že každá škola by ráda měla pověst kvalitní instituce. Dneska ta kvalita jde dolů, protože škola dostává dotace za každého studenta, nemůže si je vybírat, protože nastavit laťku vysoko a vzít opravdu ty nejlepší, znamená přijít o peníze - o tom už se tady taky diskutovalo. A pokud je to z jiného důvodu, než jsou prachy, tak se nechám ráda poučit z jakého (a teď bez ironie, protože si neumím představit jiný důvod než peníze nebo senilitu vedoucího katedry pro nabrání sto dvaceti studentů na španělskou filologii, z nichž se čtvrtina učí španělsky půl roku).

    Ad dodatek - tuhle pověst měla Ohnivá docentka ještě předtím, než jsem na anglistiku vlezla. To asi jenom minulý semestr měla slabší chvilku, že se chovala jako člověk.
    Skoro se mi chce říct, že je v jejím vlastním zájmu, aby nic neprovařila, protože v porovnání s tím, jak se o ní vyjadřuje mnoho jiných lidí, tak já k ní mám ještě velmi láskyplný vztah;o)

    OdpovědětVymazat
  29. Blbě, kmotra, blbě...

    ...a v tom bych viděl největší průser tý případný žaloby - v průkaznosti...

    OdpovědětVymazat


  30. Oceňuji pěknou diskuzi. Možná je zavedení školného blíže než si myslíme. Pokud pravicové strany vyhrají jarní volby je možné ho čekat již v rámci příštího volebního období. Pokud ne, tak v rámci poměrně pravidelné výměny popularity vláda/opozice do pěti let. Což až tak dlouho není (byť nás to asi většinu trápit nebude). / Bohužel si myslím, že by zavedení školného vedlo ke zmenšení příspěvku od státu. Vezmu si jako příklad zdravotnictví a známé poplatky, protože se v tomto odvětví pohybuji. Jejich zavedení vedlo ke snížení příspěvků pro odborné specialisty až o 40%, praktiky 20% a nemocnice 10%. Není důvod aby to samé nenásledovalo u školnho. Motivem zavedení školného pro stát je ušetření financí a nic jiného. To že pár dlouhostudentů (opak lidí z Plzně) si to zaplatí nic neřeší. Z toho bude pár desítek/set milionů, což pro rozpočet o cca 3.800 miliardách jen drobné. Nestojící za politický risk. Význam to má v řádech miliard až desítek a ty se získají ze školného, ty stát ušetří. To je celý motiv školného. Netvrdím, že je to v principu špatně, ale chtělo by to se zavedením školného zákonně garantovat stálý příspěvek státu do školství v určité % výši HDP.

    OdpovědětVymazat


  31. Pokladníku, to máš těžký...
    Ono když se školný zavede a dotace zůstanou tam kde jsou, tak se - stran přístupu profesorů ke studentům - pravděpodobně nic moc nezmění, protože pořád budou mít svý jistý a k tomu navíc ještě ty peníze, co vyinkasujou na tom školnym...

    OdpovědětVymazat


  32. to, co mě tady (v této diskusi) vadí, a jinde taky, je ta neúcta k flákání, válení, radovánkám života td. jak říkává poradce L.Jakl, práce je něco, co vykonáváme jen po nezbytně dlouhou dobu (abyhcom se třeba uživili), protože nám bere čas, který můžeme strávit po svém ("smysluplně proflákat", abych byl doslovný): jinými slovy: práce není hodnota. ani výkony, ani zodpovědnost. ano,na škole je fajn se běco dozvědět a tak. tayk mě vadí stduenti a učitelé bez zájmu (což skztečně školné nevyřeší, to nevyřeší NIC). ale s těmi požadavky na řád, pořádek a efektivitu a tak bych to nepřeháněl. abychom za chvíli neskončili v diktatuře!

    OdpovědětVymazat
  33. Waidersi,

    tu vzájemnou benevolenci, o níž mluvíš, si můžem dovolit, pokud k sobě obě strany přistupují stylem žít a nechat žít. Ale když třeba profesor změní požadavky ke zkoušce přímo na zkoušce, do tohohle pravidla se ani omylem nevejde...

    OdpovědětVymazat


  34. zažil jsem a přežil jsem. adapatce, galahade! aspoň se nenudíme.

    OdpovědětVymazat
  35. Waidersi,

    toho jsem si za svého působení na vysoký ráčil všimnout a můžu ti říct, že to byla jedna z věcí, který mě vytáčely. Možná jsem naivní, ale měl jsem za to, že absolvent univerzity je inteligentní člověk, který dokáže svůj intelekt v kombinaci se získanými vědomostmi pružně využívat... Namísto toho z vysokých škol celkem často lezou trotlové, který neumí víc, než prolézt systémem... jinými slovy ve správnou chvíli vlézt do správný prdele...

    OdpovědětVymazat


  36. "Namísto toho z vysokých škol celkem často lezou trotlové, který neumí víc, než prolézt systémem... jinými slovy ve správnou chvíli vlézt do správný prdele..."

    Amen;o)

    OdpovědětVymazat


  37. ...na br�chu spad k�men...;-)

    OdpovědětVymazat


  38. Z trochu jiného úhlu - já jsem učila na škole, kde se školné platilo. A byla to pro mne katastrofa, protože studenti už v prváku rychle získali pocit, že díky placení školného mají samá práva a žádné povinnosti a celkem úspěšně mě šikanovali (s posvěcením vedení školy, protože platící student má přece vždycky pravdu a kantor je otloukací debil). Ředitelství mi vyházelo ty nejinteligentnější studenty, se kterými se dobře pracovalo - protože měli například fialové vlasy nebo vlastní názory - a ten zbytek byli s prominutím spratci s neprůstřelnou imunitou. Státní školství bylo v tomhle ohledu lepší.

    OdpovědětVymazat


  39. zavedení školného,k tomu zaplatit kolej ,legitimaci no chudáci rodičové...

    OdpovědětVymazat


  40. Prosím tě, přečetl sis něco jiného než nadpis?

    OdpovědětVymazat