středa 17. prosince 2008

Jak to jen říct... (toto je čtvrtý nadpis, jenž začíná slovem jak)

Za čtyři roky blogování je to skoro na definici vyrovnané osoby. Každopádně, vidíte, kolik je hodin?


Ne že bych snad vstala tak brzo, vstala jsem totiž ještě dřív, ve čtvrt na šest, neboť včera jsme se Zrzkou, Baličkou cigaret a Upírkou slavily Vánoce a já jsem (tentokrát ne následkem alkoholu, spíš kombinací alkoholu a faktu, že za posledních čtrnáct dní jsem měla výčitky svědomí, že se neučím nebo nepracuju, třeba když jsem šla na záchod, a tento stav byl dnes částečně ukončen snaddoufámkéžby úspěšnou zkouškou z lexikologie, což ovšem nemění nic na tom, že mě ještě čeká asi tak čtyřicet stránek překladů – ano, ještě pořád si nepřestali pořádat kongresy, když mám dovolenou nebo zkouškové – nebyla o půl dvanácté stavu dojít na zastávku a Zrzka mi nabídla místo na svém gauči a sama odešla pokračovat do Účka, odkud si přivedla zřejmě toho samého Španěla co minule, a ačkoliv tvrdila, že vše podstatné již proběhlo v koupelně a nemám srát a spát dál, přece jenom jsem se vzdálila. Pořád říkám, že bych byla skvělá spolubydlící (škoda, že ji Zrzka nehledala před čtvrt rokem). Což se nedá říct třeba o takové Medičce. Vzdávám veškerou snahu o omluvu, je to prostě kráva. Ilustrační příklad s oknem: Medička neotevře hubu, ale otevře okno. Pět minut ji nechám větrat:
"Medičko? Víš, že je prosinec?"
"Noo..." + nechápavý pohled.
"Je tady docela zima."
Jeden by řekl, že normální člověk pochopí, v čem spočívá problém. Medička den poté přijde ze školy, na pozdrav odpoví na půl huby, otevře okno a jde si do kuchyně vařit oběd. Už se těším, až jí půjdu říct, ať mi vrátí zálohu. Od kluků se nechám informovat, kolik spolubydlících za příští semestr vystřídá. Ji člověk prostě může buď zabít, anebo se odstěhovat.

Včerejší Vánoce s sebou také přinesly jeden z nejpodstatnějších darů (vedle Duškové). Kopřiva už má podvazkový pás! Takže sbohem náplasti a izolepo a promarněné příležitosti, ustupte všem mým luxusním samodržícím punčochám, co samodrží třicet sekund, a obchodu v Praze, kde mají punčochy za tři koruny! Sice jsme se nakonec domluvily, že si dárky (Zrzka si původně vybrala dárek ze sexshopu, ale nakonec to změnila) dáme až v lednu jako součást goodbye party, protože teď je nestíháme koupit, ale já jsem ten podvazkovej pás prostě nutně potřebovala teď hned, musela jsem tedy Baličku donutit jít ho se mnou koupit, neboť jsem se styděla. Bohužel se obávám, že můj punčochový problém tím ještě nekončí, protože jeden z podvazků je naprasklý, tudíž se mi z něj punčocha vyvlíká, proto ho jdu, až ta kráva vstane a já si budu moct jít oblíknout kalhotky (protože ona sice o půl sedmý ráno šustí cornflakama, ale mně je pořád blbý jít šustit igelitkou), vyměnit. Už se nestydím. Řekla bych, že to je stejný, jako když si kupujete první tampony nebo první kondomy. Poprvé děláte, jako že kolem toho regálu jdete náhodou a najednou si vzpomenete, že tohle vlastně taky potřebujete koupit, a pak už si klidně deset minut vybíráte.

Taky jsem si říkala, že když už mám ten podvazkový pás, možná bych někdy mohla vyrazit do Účka, kam mě Zrzka neustále láká. Stádo španělských a jiných poníků je tedy jediné, co by mě tam mohlo dostat, nicméně je to složité, když jste zvyklý chlapy balit na to, že s nima mluvíte.
Ale tak Madrid, Madrid, Madrid, že jo.

10 komentářů:

  1. nemohla...

    ...jsem odolat a mlcet a nepodotknout, že podvazky působí na převážnou většinu mužských pohlaví velice neklidně, a to stačí když třeba jen vědí, natož když vidí... na ty se, z mně nepochopitelných důvodů, balej chlapi sami... já do práce už nemůžu v sukni. Tudíž k této premiéře gratuluji, připomnělo mi to můj první nákup, neméně veselý /a na pokračování.../. Nechť slouží... alibisticky si můžeš říci, že podvazky jsou dostatečně výmluvné, samomluvné a prostě vůbec praktické. Leč v zimě jsou o zdraví, tudíž ve všech směrech opatrně ;-).

    OdpovědětVymazat
  2. taky mám ráda podvazky

    i když v zimě to skutečně chce teplé spodní prádlo a kabát :)

    ale nechápu, proč té medičce neřekneš všechno, co Ti vadí narovinu - o co by to bylo jednodušší... jí třeba přijde, že je zadýcháno a vyvětrá a Ty už v tom v podstatě vidíš osobní útok. určitě by se i ráno snažila být víc potichu, kdyby věděla, že Tě budí, každý není tak empatický, aby rozpoznal tyhle věci (a největší podíl na tom má vyrůstání v pokojíku se sourozenci, jak jsem po čtyřech letech na kolejích pochopila :-)

    OdpovědětVymazat


  3. Chceme fotodokumentaci!

    OdpovědětVymazat


  4. Marto, dle mých zkušeností jsou někteří lidé prostě idioti a nic s nimi nenaděláš. Leda fakt zabít.

    Jestli má teda Mathilda stejné závazky jako Julinka, tak si Julinka fakt doufá, že loni slíbila, že to bude do Silvestra:-)

    OdpovědětVymazat


  5. Tak medička je ke všemu ještě oknař. No potěš.

    OdpovědětVymazat


  6. balis mluvenim? ja taky. nebo si to aspon rada myslim :)

    OdpovědětVymazat


  7. ros: Tak ne že bych si podvědomě podvazkový pás nepořizovala i s funkcí erotickou, nicméně ta ryze praktická převažuje - protože silonky prostě už víc nesnesu, je to děsně nepohodlný, a samodržící punčochy mi prostě ze zásady nesamodržej a jsem z nich nervózní, že mi spadnou.
    Jinak v zime to hodlám řešit jako marta, na zastávce si radši nesedat;)

    marta: U Medičky je ten problém, že s ní se prostě mluvit nedá. Doporučuju poslední odstavec a komentáře tady: http://ty_vis_kdo.bloguje.cz....php
    ;)
    A jelikož už jsem tam jenom v lednu, nebudu devatenáctiletou učit základním sociálním dovednostem.

    r1: No to určitě a pak tady budete neklidný;o))

    Julie: Mathilda má dojem, že tentokrát ti to neprojde;o))

    zoe: V Účku tenhle problém spočívá v tom, že buď můžeš jít tancovat, což u mě nepřipadá v úvahu, anebo si se zcela jednozančnými úmysly jít sednout na bar a čekat, kdo tě pozve na panáka. A možná se pletu, ale u toho by se mi hodila nějaká ta konverzace, což v tom řevu nejde;)

    OdpovědětVymazat
  8. kopřivo,

    praktivká stránka souhlasí, gumu už nikdy více (našla jsem pěkné, co drží, ale serou mne...) a silonky pouze v sebeobraně (vymyslel je někdo za trest?)... Zimní nesedání nepomůže, ono to tam tak nepříjemně táhne nejen chlapy, ale i větříček... a nechť pomáhají v lovení panáků (tekutých...), protože těch není většinou nikdy dost...

    OdpovědětVymazat


  9. Ano, ano! Někdo silonky vymyslel za trest a měl za to být veřejně lynčován. Škrtí to a styděla bych se v tom svlíkout i před doktorem.
    Co se větříčku týče... já zánět močáku chytnu, i kdybych chodila v lyžařský kombinéze. I v létě. Takže mě ty punčochy asi už moc nevytrhnou.

    OdpovědětVymazat
  10. jen bojuj a nezanecuj se...

    a prosim smaz ten muj dualni omyl, mam samohybny interfernet... ten trest budu muset vytahnout nekdy v lednu a uz ted je mi z toho zle... schvalne zitra proverim, kdo to vymyslel a najdu jeho potomky... budu zadat odskodne... psychicke nasledky nevycislitelne...

    OdpovědětVymazat