sobota 22. listopadu 2008

Jak to, že nemáš chlapa?

Ty máš červy?*


Tak já vím, že jsem se nezvykle dlouho neozvala, protože obvykle se dozvídáte, jak mě honilo pendolino, nebo jak jsem si hodinu přišívala ramínko u šatů, s jinačí frekvencí. Ale aspoň jste si mezitím stačili přečíst nějakou hodnotnou knihu, nebo trávit více času s rodinou, což vám schvaluju, protože tyhlety internety...

Zážitky by byly, čas nikoliv. (Ale nebojte se, neprohlásím oblíbené bloggerské moudro "já nebloguju, protože žiju," nehrozí, že by se můj společenský život vyšplhal na tuto úroveň.) Prostě je ale mnoho morfologie (nové moudro naší magistry: "Já jsem na to kdysi psala bakalářku, ale už si nepamatuju závěr."), v mailu mnoho materiálu o tumorech a lenosti pořád stejně, a když tedy člověk chce titul a peníze, musí tu lenost směřovat někam jinam než na práci a školu.
Takže sorry, prostě nebude historka o tom, jak za Zrzkou přijeli dva Katalánci a v hospodě jsme je nechali u toho, že ten křen je sýr, takže pak se u všeho, co jenom trochu připomínalo křen, ujišťovali, jestli to zas není ten sýr. Nebude ani povídání o tom, kterak po anglistice koluje email od sekretářky, zda někdo neví, kam se ze dřezu ztratil oblíbený hrníček vedoucího katedry. A už vůbec zde nehodlám komentovat, jak vypadá vlak v neděli odpoledne, ani že se nedivím, že z něj vypadávají lidi, když se za jízdy otvírají dveře (vím zcela jistě, že to nebyla náhoda, otevíraly se celé dvě hodiny, co jsem u nich stála).

* Madagaskar 2. Byla jsem na tom včera, s jedním Čecho-Američanem, co jsem se s ním seznámila a opila na jedné oslavě narozenin, což bych narozdíl od svých rodičů nepovažovala za zaznamenáníhodnou událost. Jelikož naši rodiče jsou pracovně celkem úzce propojeni, pomalu docházím k závěru, že má doma možná variaci na moje "chudinka bez nohy." Jinak si nedokážu představit, proč se z faktu, že jejich syn jde s někým jen tak do kina, stává záležitost, která se musí veřejně ohlašovat. Vzhledem k tomu, že již delší dobu pozoruji, že z přístupu mých rodičů "to je dobře, že nemá chlapa, aspoň nebude zbouchnutá," začíná stávat spíš "a je vůbec normální?", snažila jsem se návštěvu kina tajit, což se mi kvůli výše zmíněnému nepodařilo. Tudíž nezávisle na sobě dvakrát následovalo (proneseno s výrazem "tak přece ses dočkala!"): "Tak ty prej jdeš do kina! A na co jdete?"
(nasrat, nasrat, nasrat): "Na Madagaskar."
"Ale dyť to je kreslený, ne?"
(A to je ještě nevědí, že původně jsme chtěli jít na Saw 5.)
Jsem jediná, komu tohle přijde prostě trapný?
Zbytek večera již tak trapný nebyl, možná proto, že pokud má stejné představy jako naši rodiče, umí to nedávat tolik najevo, tudíž jsem nemusela řešit problém spamujích šátrajích ruk v přítmí kinosálu apod. Nicméně je to situace, která se musí řešit. Mně prostě strašně dlouho přišlo normální, že je normální jít s někým do kina nebo do hospody jen tak, protože se vám oběma líbí stejné filmy a oba máte rádi pivo. Jak zjišťuju, v případě, že toto provozují on a ona, okolí z toho vyvodí zcela jiné závěry. Někdy stejné závěry vyvodí i on. To jsou pak chvíle, kdy se ptám, kolik že mi jako je? Umím velmi slušně poslat do prdele někoho, kdo si myslí, že "půjdem na pivo?" je ekvivalent k "vyspíme se spolu?" (Ehm, tak jako někdy je, že jo, ale víte jak...) Ale nějak pořád neumím pořádně důrazně odmítat ty, co přichází s nabídkou kvalitní hlubší podstaty a já je nechci.
Včera jsme při obědě s Margaritou řešily další z doprovodných problémů. Nevyžádaná lítost aneb zmiňované "chudinka, nemá nohu." Když se rozešla s manželem, její okolí na ni shodně koukalo jako na chudinku. Ta bez nohy. Přesně jako jsem si na Silvestra připadala díky vlastní rodině já. Povinně se teď budeme cítit frustrovaně. Problém je zřejmě v tom, že vy nemáte problém z toho, že nemáte chlapa, ale okolí má problém s tím, že vy nemáte problém.
A proč se po mně sakra vyžaduje, abych se – když už si teda nejsem schopná obstarat stálého poníka – aspoň přestala tvářit, jako že mi to nevadí?
Jsem ve věku, kdy už nejsem zas tak úplně blbá. Vydělávám tolik, že bych se sice asi úplně sama neuživila, anebo možná jo, ale nemohla bych si jako teď párkrát do roka udělat hezkou dovolenou a vypít piva, kolik chci, aniž bych se někoho musela prosit o peníze. Asi od mých dvaceti už rodiče pojali za svůj vlastní názor, že jsem svéprávná. Prostě jistá forma nezávislosti. Skoro si můžu dělat, co chci. Formálně mě nikde nic nedrží. Ne jako Sancha, která nakonec do Itálie nejede, a ačkoliv tvrdí, že je to kvůli tomu, že by musela hledat náhradu do bytu (to věděla už dřív), pustit práci (těch pár hodin v jazykovce) a pak dohánět předměty na anglistice (to všichni), stejně si myslím, že je to kvůli chlapovi. Já to chápu. A protože to chápu, tak si přece dobrovolně nepořídím podobnou citovou zátěž taky. Netvrdím, že se nemůže stát, klidně příští tejden, že mě někdo zblbne úplně stejně. To se stává i v lepších rodinách. Ale proč bych se snažila takový vztah uměle vytvořit? Co je na tom tak těžko pochopitelnýho?
Samozřejmě to má i stinný stránky – třeba sobotní večer budu velmi nezávisle trávit nad morfologií, protože SAXána se na mě vysral. Ale všechno musí mít svoji protiváhu, že.

A myslete na mě, ať nemusím v dohledné době do umírací jámy**, jo?

** taky Madagaskar.

23 komentářů:



  1. jé, já se někdy setkávám s úplně podobným přístupem ostatních, ale naštěstí ne zas až tak moc, takže se to dá zvládat.

    OdpovědětVymazat


  2. Tyhle dlouhý prodlevy mi nedělej, já mám pak šok z kvalitního příspěvku (na peťulku jsem si dneska ještě netroufla). Ale jsem ti moc vděčná, že nepoužíváš mantru "nebloguju, žiju". Vždycky, když ji někde zahlédnu, mám chuť zabodnout tužku do monitoru.
    Jinak myslím že zasloužíš gratulaci za sebeovládání :) (A taky za výběr parťáka, kluk, co jde na animák a dá dámě v kině pokoj rozhodně prošel do druhýho kola ;)

    OdpovědětVymazat


  3. Danae: No jo, když ale já ho právě nechci do žádnýho kola;o)

    OdpovědětVymazat


  4. Může to být i výběrové řízení na "kluka, co se s ním dá chodit bezpečně do kina". (Třeba si rodiče časem zvyknou, že patří do téhle a žádné jiné kategorie ;)

    OdpovědětVymazat


  5. Johó, deset hvězdiček! Tohle si velmi dobře pamatuju. Pak teda nastalo to zblbnutí(a já se pochopitelně bránila a tvrdila jak to tak nebude ani náhodou)
    A ještě bych dodala něco strašně otřepanýho: můj nezávislej přístup k věci byl okolím velmi často hodnocen jako promiskuita (a byla to blbost. A já se ptám, stalo by se to, kdybych byla chlap?
    Otřepaný, co?

    OdpovědětVymazat


  6. zoe - s tímhle se někdy taky potýkám, s tím obviňováním z promiskuity :)

    OdpovědětVymazat


  7. Mathildo, vydrž, ještě se okolí nedostalo do fáze "nemá chlapa, protože je vlastně lesba a stydí se za to". To je taky fajn.

    OdpovědětVymazat


  8. Danae: Tak kéž by to tak bral i no;) Kdybych měla spočítat, o kolik perspektivních kamarádství jsem přišla, protože druhá strana to brala trochu jinak...

    zoe, dewberry: Tak vzhledem k tomu, že o chlapech, co jsou, většinou vědí jenom čtenáři blogu a několik kamarádů, tak z promiskuity bych mohla být nařčena jedině vámi;o) A kdyby se tak stalo, tak dopředu říkám, že radši budu promiskuitní, než vdaná - jedna z mých spolužaček ze základky právě dlouze polemizuje, jak to, že po třech letech známosti ještě nemá prstýnek s diamanty, a mně to prostě přijde ještě trapnější než promiskuita. Prostě by mi to bylo jedno. A nejkrásnější na téhle době je, že my si můžem dovolit, aby nám bylo jedno, že si někdo myslí, že jsme promiskuitní;o)

    Knihomyš: Já si akorát myslím, že to ještě nikdo neřekl nahlas;o)
    A jinak jsem několikrát vlezla na tvůj blog a pořád přesmýšlím, kdo seš a že bych tě měla znát? Ale ty mi to stejně neřekneš, co?

    OdpovědětVymazat


  9. A není to jedno ? Místo mantry "nebloguju / žiju" motat pořád dokola mantru "mám chlapa / nemám chlapa / chci mít chlapa / nechci mít chlapa"? Přijde mi to stejnéééé.

    Tužka papír a seznam s nadpisem:
    Dvacet důvodů, proč se bojím mít s někým stálý vztah. Piš, piš.

    Chlapi, kteří chtějí být kamarádi s nějakou dívčinou a tváří se, že s ní nechtějí šukat jsou:
    1) pozadu, bo mají taky svůj seznam obav
    2) pokrytci
    3) poserové, kteří se bojí, že je pošleš kvůli svému seznamu do háje.

    Jak je v Hradci ? Tady ve Stodůlách stojí fůra sněhu (a moje kára na letních gumách).

    OdpovědětVymazat


  10. tláčo, tláčo, tak to mému okolí řekni, ať tu mantru přestane motat pořád do kola;) Jakožto exblogger určutě víš, že příspěvku obvykle předchází podnět.

    Se seznamem důvodů "proč se bojím mít stálý vtah" neposloužím, ale mohla bych ti věnovat pragmatický výčet důvodů, proč se mi to teď teda fakt nehodí.

    Ad 3 body - ano, to jsi trefil;) Formuluju to jinak - rozdíl mezi sexem s večeří a bez:D

    V Hradcí máme přezuto;)

    OdpovědětVymazat
  11. Kopřivo,

    a co teprve když si chlapa najdeš a pak se s ním rozejdeš...
    "A jak to snášíš?" (následoval můj nechápavý pohled a odpověď typu "Jako jak co snáším?"... "No to, že jste se rozešli.") - ano, většina lidí měla problém pochopit, že nijak výjimečně, neboť jsem rozchod vůbec neprožívala a jsem s daným stavem věci naprosto spokojená (a ne, nebylo to tak, že by mě pustil k vodě).

    OdpovědětVymazat
  12. Ano, dovolit si to můžeme

    A upřímně řečeno, jsem poslední, komu by vadilo, že si někdo myslí, že jsem promiskuitní. Spíš mě skoro uráží, když si někdo myslí, že v žádném případě nejsem :D

    OdpovědětVymazat


  13. Snažit se něco uměle upatlat je na pendrek. Nejlepší je o někoho náhodou zakopnout...
    V každym případě soustavně posílat do prdele lidi, který to nepochopili ani na pátý vysvětlení, jednoho dovede utahat...

    OdpovědětVymazat


  14. půjdem na pivo? O:-)

    OdpovědětVymazat


  15. No, půjčovala jsem si od Tebe pro jednoho profesora čaj, ale obecně je pro seriózní mladé dívky lepší mě neznat. Na tenhle bložínek jsem narazila před rokem a něco zcela náhodou a bez souvislostí s ty-víš-čím :)

    OdpovědětVymazat


  16. Začni s tím seznamem, co navrhuješ a pak si ke každému důvodu napiš ještě ... a nehodí se mi to protože mám obavu, že ... tudy to jde taky. Nejsem sadista, vážne to zkus.

    ps přezuto bude zítra.

    OdpovědětVymazat


  17. zoe: :D :D :D

    galahad (nebo mám dodržovat toho galaada?;)): Jo, ale někteří tě evidentně stejně budou považovat za vhodný objekt k psychoanalýze;)

    drinker: Ale mám červy. Neva?;o)

    Knihomyš: Uff, tak to ještěže nejsem seriózní, když jsem jednou seděla skoro vedle tebe!;)

    tláča:
    1) nehodí se mi to, protože za dva měsíce odjíždím do Madridu a v Madridu je spousta španělských poníků a mám obavy, že chudák stálý partner by nemusel sdílet můj názor, že je v pořádku, když toho využiju.
    Takhle nějak?

    Proboha, proč mi z toho, že v jednadvaceti zoufale nehledám chlapa na stálo, vytváříš problém?

    OdpovědětVymazat


  18. No v každym pípadě mě už lidi lezou na nervy jen když se mi snažej naznačit, že moc chlastám...;-) :-P

    OdpovědětVymazat


  19. Měl by ses nad sebou zamyslet, galahade! Jako já. Protože to jste ještě neslyšeli sausage story! Jsem kvůli tomu minulej pátek dobrovolně abstinovala...

    OdpovědětVymazat


  20. Ježiš už zase???

    OdpovědětVymazat


  21. TOBĚ UŽ JE JEDNADVACET A JEŠTĚ NEMÁŠ CHLAPA ????????

    :))))))))) sorry musel jsem .......

    (stejně nechápu, proč máš problém s tím, že ti to ostatní říkaj ....).

    Já například jsem tlustej a byl jsem hubenej. Jenže je to děsná dřina bejt hubenej. Tak to nedělám (jenom proto, aby ostatní ne/říkali, že ...).

    Seznam dobrý, ale je tam napsáno jenom zaprvé a pak nic. Nicméně syntaxe i obsah za jedna.

    :) možná už mi to došlo, doma nuda, za dva měsíce stádo poníků a doma otázky: ty nemáš poníka ? Hele a nechce si nějakýho pořídit (s doložkou ... na dva měsíce).

    Ok, už mlčim.

    OdpovědětVymazat


  22. Hele, já fakt nepobírám, co se mi tady snažíš sdělit. A bohužel doby, kdy P_D měla čas a náladu řešit i tyhle komentáře, už jsou nenávratně pryč.

    OdpovědětVymazat