středa 13. června 2007

Tady bude příspěvek

Ale až usoudím, že uplynulo dostatek času na to, aby mi ten příspěvek něco nezakřikl.

Do té doby vás prosím, abyste šetřili mé nervy a neptali se mě na přijímačky. Tato otázka se stala nejotravnější hned po:
"Jak se máš?"
"Co posloucháš za hudbu?"
"Z čeho maturuješ?"
"Kam se hlásíš na školu?"
"Tak co maturita?"
a
"Máš někoho?"
"Kdy budeš mít děti?"

Děkuji za pochopení.


27 komentářů:

  1. Tak mam dojem,

    že teď přijde up-date s doplněným seznamem otázek... ta od tebe, p., ta tam bude dvakrát tučnou kurzívou...

    OdpovědětVymazat
  2. p.,

    sakra, to jsem se chtěla zeptat já!

    OdpovědětVymazat


  3. p./Ness: A která si mě vezmete?:o)
    Ne, rodina se už smířila s tím, že můj odpor k instituci manžleství je prostě nepřekonatelný, bohužel vědí, že potomka si lze pořídit i bez papírů, tudíž otravují aspoň s touhle otázkou:o)

    OdpovědětVymazat


  4. mě spíš dostává tátovo "V kolik jsi vstávala?"

    OdpovědětVymazat


  5. p.: No, tak tím mi naši vyhrožovali v pubertě a čím jsem starší, tak tím častějí spíš slýchám: "A kdy budeš doma?" Až budu pryč i přes týden, to teprve bude...

    guano: Já myslela, že tě chodí budit:o)

    OdpovědětVymazat
  6. Guano,

    tebe taky?! A taky musíš o víkendu vstávat v osm?

    OdpovědětVymazat


  7. A co tohle?
    "Ty na to máš, Kopřivo. TEBE určitě vezmou kamkoliv budeš chtít."
    (pardon)

    OdpovědětVymazat
  8. Já bych si tě i vzala:D

    otázkou je, jestli bys chtěla ty mě:D a vidíš, když se tady tak ptáš, kdo si tě vezme... takže to tedy znamená, že nikoho nemáš?:D:D

    OdpovědětVymazat


  9. kopřiva: to bylo přece jen pro foťák.) a ano, ráno do školy. ale teď je pauza, že.

    Ness: jako malá jsem byla nucena vstávat brzy. později jsem se naučila vyspávat třeba do dvanácti, což bylo pokaždé náležitě okomentováno. nyní se automaticky budím kolem deváté, otázka ohledně vstávání však zůstává oblíbenou konverzační otázkou, zdá se mi.

    OdpovědětVymazat


  10. Cheche, a kam se poděla moje nejnenáviděnější otázka Co budeš/ bys chtěla jednou dělat?
    anebo když uvedeš obor, který studuješ/budeš studovat/ uvažuješ o tom, že ho budeš studovat: A co s tím potom budeš dělat, půjdeš učit?

    OdpovědětVymazat


  11. ale tak na druhou stranu - ony ty otázky jsou vcelku přirozené, to by se pak člověk nemohl ptát téměř na nic!

    OdpovědětVymazat
  12. A to ještě Kopřiva neví,

    že začátkem semestru se znova jak bumerang vrátí otázka "Co škola?" (nenávidím ji až do morku kostí - teda jako tu otázku, aby bylo jasno) a jako třešnička na dortu přibyde "Co zkoušky?"

    OdpovědětVymazat


  13. A až budeš psát diplomku, bude ti naskakovat husí kůže z otázky: "Tak co, jak to de?"
    V jisté fázi tohoto martyria jsem si chtěla pořídit tričko, které by mělo na zádech něco jako: "Držte sakra zobák! Tady se nedá pracovat!" Pak by se člověk ani nemusel otáčet od počítače.
    Fingers crossed anyway ;)

    OdpovědětVymazat


  14. Danae :-) mám to zrovna čerstvě za sebou, takže potvrzuju, že otázka "Tak co diplomka" nebo "Jak pokračuješ?" je ještě desetkrát horší než "Tak kdy budeš mít to dítě", což každý, kdo mě zná, ví, že za ni vraždím. (fuj, to je blbá věta, ale jinak to říct nejde)

    OdpovědětVymazat


  15. Pro mě je momentálně nejotravnější tohle:
    Někdo: Ahoj. Jak se máš?
    Já: Blbě
    Někdo: Proč?
    Já: Učím se ... (doplň dle zkoušky)
    Někdo: A jak to jde?
    Já: Blbě

    OdpovědětVymazat
  16. anebo

    Rodiče: Myslíš, že to umíš?

    OdpovědětVymazat


  17. Rodiče: Učila ses?
    ("A umíš to?" následuje až před zkouškou)

    OdpovědětVymazat


  18. u mě vede "a myslíš, že to stihneš dozítra aspoň přečíst?"

    OdpovědětVymazat


  19. ale na "jedno velký ?" slyšíš, ne ? .)

    OdpovědětVymazat


  20. Jenže to není blbá otázka. Navíc to vlastně není ani otázka, spíš konstatování:o)

    OdpovědětVymazat


  21. já se pak za sebe vždycky stydím, protože někteří číšnící jsou milí, pěkní a tak a já se na ně dívám jak na debily, že přede mnou ty desítky nelevitují samy :)

    OdpovědětVymazat
  22. Lauro,

    je sladké potkat spolutrpitele :) A tu druhou otázku znám taky. Její výhodou oproti té první je, že na ni obvykle stačí odpovědět jen jednou ;)

    OdpovědětVymazat


  23. cheche, pro tenhle post mám plné pochopení:) kdyby aspoň lidem stačily výsledky, ale to chce každej vědět, jak to probíhalo, a co sem nevěděla, a proč mám tak málo bodů... tfuj. to samé bylo po maturitě. a věty "maturitu dáš na samý" a "tě vezmou, koho jinýho by měli vzít, když ne tebe" mě rozčilujou k nepříčetnosti... ;)

    OdpovědětVymazat


  24. Nejhorší je, že mě to ze začátku bavilo popisovat pořád dokola, až jsem s tím musela být otravná, a štvát mě to začalo v okamžiku, kdy se ti lidi ptali sami.

    To rodičovské přeceňování mě taky rozčiluje. Obzvlášť, že oni u těch jazyků opravdu nemůžou posoudit, na co mám a na co nemám, ale pořád mi prostě budou tvrdit, "že přece pro mě nebude problém se tam dostat."

    OdpovědětVymazat