Krásný nový rok všem!

Calendarium Ioannae
Usoudila jsem, že je na čase, aby tento rok již skončil. Začal být blbý asi tak 31. prosince 2007 a čekat na jeho skon ještě půl roku se mi nechtělo. Tomu se říká vzít osud do vlastních rukou!

I napsala jsem někomu, o kom jsem věděla, že mi neřekne, že mi hráblo, a SAXána řekl ano!

Původně jsem chtěla prostě jen oslavit Silvestr a dnešním dnem začít rok 2009. Ovšem když se sejdou dva geniální vypité mozky, vznikne... no, vznikne asi něco jako včera.

Již na základní škole jsme se se SAXánou nezávisle na sobě rozhodli, že to jediné pravé povolání, které je nás hodno, je prezident. Svůj postoj jsem přehodnotila při psaní maturitní práce o Fidelovi a Frankovi a došla jsem k závěru, že jediná možná forma vládnutí, kterou si lidská verbež zaslouží, je diktatura. Budu tedy diktátorka! Mezitím se konkurenční boj mezi mnou a SAXánou postupně změnil ve formu jisté spolupráce. A náš původní plán nastolit diktaturu v Čechách se rozšířil na Evropu a posléze i na svět, neboť jsem Adlétě slíbila Argentinu a Kačátce Francouzskou Polynésii.
Založení vlastního kalendáře by se dalo považovat za první krok k uskutečnění našeho cíle.

Nyní máte skvělou šanci naučit se používat nový kalendář s předstihem, ještě dřív, než vstoupí oficiálně v platnost a nahradí kalendář stávající.
Takže dávejte pozor:
Nový rok začíná 1. Gambrinusu. V nynějším kalednáři se tento den nazývá 14. červenec.
Aby se vám to nepletlo, následující měsíce odpovídají měsícům stávajícího kalendáře zhruba takto:
srpen – plzeň
září – staropramen
říjen – černý kozel
listopad – litovel (měsíc je to depresivní jak to pivo)
prosinec – krakonoš
leden – krušovice
únor – opat (nejkratší měsíc, nejhnusnější pivo)
březen – březňák (o jehož existenci jsem neměla tušení, dokud mi SAXána nepředvedl reklamu)
duben – starobrno
květen – kelt
červen – braník

Abychom si to ilustrovali na příkladu – narozeniny mám 19. července, od nynějška tedy 6. gambrinusu. Rozumíme si?
Možná je ale budu slavit jako britská královna dvakrát, protože v gambrinusu jsou všichni pryč. Oficiální narozeniny asi budu slavit na výročí bitvy na Bílé hoře.

Prozatím jsme stanovili devět státních svátků, bohužel jsme se zasekli u krakonoše, protože můj diář překvapivě končil prosincem a po třech pivech už jsme to nedokázali spočítat.

Výtisky nového kalendáře se začnou připravovat, jakmile to všechno spočítám a SAXáně pošlu. Výtisky objednávejte přes Mafaldu.
(Součástí kalendáře bude pro slabší i návod, jak ho používat, tzn. pod každým datem bude malým písmem připsáno, jaký den by mu odpovídal ve starém kalendáři. Než si zvyknete. Takže tak na rok 3 už bude kalendář bez legendy.)

Jelikož jsme nějak nevychytali hospodu, kde bychom přelom roku mohli oslavit a z Luigiho nás vyhodili už po desáté, zamířili jsme do zrekonstruované Bystřičky s mimózním číšníkem, kde jsme potkali SAXánina mladšího bratra s metrosexuálním chlapcem a svou přítelkyní, o které SAXána tvrdí, že je hloupoučká. Ale tak jistě, sedmnáctiletí kluci obvykle hledají intelektuální pokec.
Se SAXánou jsme se dostali až k tématu španělského masa (jako že chorizo a jamón, vy perverzáci!), až jsem na něj dostala takovou chuť, že jsem si z toho vzpomněla, že Tesco má teď non-stop a dvojka určitě ještě jezdí! Dokonce jsem se pokoušela SAXánina bratra neúspěšně přesvědčit, aby mi pro chorizo dojel, protože by mu to jednou mohlo hodit třeba kus Tichomoří. Anebo taky nějaký to vězeníčko a mučeníčko, že.

SAXánin bratr se ho otázal, zda "jeho žena" hraje fotbálek, na což mu "jeho žena" odpověděla, že pouze v opilosti, ke které samozřejmě došlo, protože SAXána do mě lil tequilu. A byť si dle našeho nového kalendáře můžu vymyslet libovolný věk, vlastní tělo nezblbnu, tudíž novoroční kocovina proběhla. Stejně jako ranní preventivní prohlídka u zubaře, při které mi od doby, co mi vypadaly mléčné zuby, poprvé nenašel žádný kaz. Poznamenal k tomu "ty se nám nekazíš!" Chm.
Doufám, že to není znamení, že nehledal, ale prostě znamení, že rok 1 se vydaří bez kazů!

Cesta domů se neobešla bez tradičního novoročního bilancování, tudíž i na mírnou depku se dostalo, proto jsem místo domů zamířila na procházku k synagoze a na hřbitov. Protože jsem si chtěla jít povídat s Arnoštem, myslela jsem, že přelezu bránu, ale zjistila jsem, že nemám fyzičku a mám podpatky. Tak jsem šla dom a zrovna v tu chvíli mi k tomu odbily kostelní zvony a mp3 pustila zmiňovanou Volverá la Suerte. Takže brilla la luz del día, asi o půl třetí ráno.

A k tomu novému roku samozřejmě písničku, že:
El Día de Año Nuevo

A ať se vám vydaří!


(A dnes proběhne hospoda s Adlétou a přespání na koleji, v úterý proběhne náhodné setkání s guano a kretkou – než kretka přijde, budu muset být s guano sama, ach bože, ale snad se mi v Luxoru podaří sehnat náhradu za můj ukradený Plechový bubínek, a radši si budu číst! – večer proběhne asi další hospoda s Adlétou a přespání na koleji a poté jakási guanina pochybná chata!)