Akce Tučňák v Patagonii

Oficiální název Vejra 2008, třetího Vejra, na který byl povolen přístup osobě mužského pohlaví, ačkoliv v tomto případě to byl opět jen Tolstolobik, což se zas tak úplně nepočítá.

Podtitul: "Nebuď hysterickej!"

Narozdíl od akcí Sršatci a Psí vojáci a Krška nedošlo k cca půl až hodinovému zpoždění kvůli čekání na Tolstolobika, neboť vzhledem k loňskému prodeji Bukvoje bylo nutno zvolit alternativní způsob dopravy. To znamená jiné auto. Konkrétně Tolstolobikovo a Kačátčino. Původně jsem měla jet s Tolstolobikem, ale nakonec jsem s úlevou srovnatelnou s tím, když v Olomouci dojdu z fildy na byt, při čemž už od náměstí Republiky pořebuju čůrat, zvolila možnost, že mě na chalupu odveze táta na motorce. Tolstolobik totiž odmítá v autě zapnout klimatizaci. A před Intersparem se mě dokonce zeptal, jestli to je vevniř klimatizovaný, páč on je nastydlej.
Tolstolobik měl dorazit v šest, přijel o půl osmé.
Z nějakého důvodu navíc trval na tom, že musí vyjet už ve čtvrtek, ale holky mohly až v pátek, tudíž nás čekala jedna noc strávená pohromadě a o samotě, takže už jsem si představovala, jak rodičům vysvětluju ten krvavý flek na zdi a kam zmizel pohrabáč a proč je v lese kriminálka se psy.
Nicméně oproti očekávání došlo ke krizovému okamžiku pouze dvakrát – poprvé, když si Ryba začal číst historický časopis a nevšímal si mě, a podruhé, když si otevřel tuňáka a půl hodiny hledal správně "vyosenou" vidličku, protože on se se špatně vyosenou prostě nenají, a když ji našel, tak zjistil, že si toho tuňáka vlastně chce sníst lžičkou.

V pátek dopoledne mě Tolstolobik dovezl do Rokytnice do lékárny, protože... ano, jistě, potřebovala jsem předejít další
vyhřezlé ledvině, a přesně takhle to začínalo i minule. Nemusíte nic říkat, já vím z čeho to mám. A ještě furt nemusíte nic říkat, to vím taky, bohužel to vím vždycky až po tom. Odteď na zánět močových cest doporučjuji urologický čaj a Kozla desítku.
Ve stejný den taktéž dorazily holky, tudíž odteď začínám s ypsilonismem, protože kvůli jednomu chlapovi nebudu používat "i."

Samozřejmě si každý rok říkáme, že musíme dělat taky něco jiného než chlastat, hrát vrchcáby, chlastat, hrát karty, chlastat, hrát šipky, chlastat, hrát macháčka, dělat si prdel z Tolstolobika, chlastat a jeden večer něco ogrilovat a u toho chlastat. Třeba výlety. Což spočívá například v tom, že si maximálně tak dáme výlet do hospody. Už tři roky plánujeme procházku k soutoku. Letos už jsem tomu opravdu byly blízko skoro jak Tolstolobik smrti, když před námi promluví, jenže... ono bylo v sobotu sychravo, víte!

V pátek se také rozjela akce, která dala letošnímu Vejrovi oficiální název. Nějakým způsobem jsme se dostali k tomu, jestli v Patagonii žije tučňák. Tolstolobik byl našimi čtyřmi hlasy jednoznačně přemožen, ale i přesto tvrdil, že v Patagonii se s tučňákem seznámit nemůžeme! Nepřesvědčilo ho, ani když jsem zavolala sestře, ať tučňáka v Patagonii vygooglí. Tolstolobik má samozřejmě někde nějaký alternativní zdroj. Slavnostní závěr akce bude, až nám Tolstolobik bude předávat flašku tequily, o kterou jsme se vsadily.
Akce Tučňák v Patagonii měla ještě jednu odbočku – to když jsem zmínila, kterak SAXána říkal, že profesor Slina se je na semináři pokoušil přesvědčit, že žije tučňák, který má dva metry. S Adlétou jsme ihned vymyslely scénář k hororu o mladém talentovaném vědci, jenž se vydává do Patagonie, aby dokázal svou tezi, že v ní nežijí tučňáci. Jeho expedici však zkomplikuje nenadálý zjev dvoumetrového a velmi agresivního tučňáka... Ještě do toho někam vrazíme erotickou scénu (třeba po způsobu Yettiho) a je to. Akorát jsme se ještě nerozhodly, jestli mladý a talentovaný vědec přežije.
Tento ročník byl pro mě a Adlétu z hlediska geniálních nápadů obzvlášť plodný. Jednoho večera vyrobila Adléta z toho plastu pod zátkou od piva něco, co po několika kolech macháčka vypadalo jako kondom. Ihned mě napadlo, že bychom mohly vydělat majlant prodejem lahváčů s kondomem pod víčkem. Adléta by se starala o ekonomickou stránku věci a já o propagaci, úderné slogany a tak. Brzy jsme ovšem narazily na problém, že pod to víčko se vejdou kondomy pouze velmi skromných rozměrů. Takže nakonec tam budou dětské kondomy a to pivo budem prodávat dětem.

Další významný bod akce bylo sobotní dopoledne, kdy mě a Adlétu Tolstolobik nazval kravkami, protože zjistil, že předchozí večer jsme mu do notebooku zavřely můru. Ale ne naschvál! Jenže Adléta se neprozřetelně zmínila, že "jé, to je asi ta, jak seděla na monitoru." Tolstolobik byl za to málem zlynčován, protože fakt, že my ho několikrát denně nazveme debilem a pošleme do prdele, neznamená, že může on dělat to samé nám!
Ale jinak ho máme moc rády. Hezky seká dříví a zapaluje oheň.