Chyť mě, když to dokážeš!

S láskou, Tvůj rozvrh.


Já vím, že jsem to měla čekat. Zaprvé proto, že poslední čtyři roky u mě byla slova "rozvrh," "včas" a "normální" pouze minimálně kompatibilní, a zadruhé na to, že to měl být můj první rozvrh, se to všechno tvářilo až příliš jednouše: v pondělí v osm ráno jsem se pokusila pětkrát neúspěšně přihlásit do systému, načež jsem zjistila, že mi to nejde proto, že se přihlašuju jinam, než mám. Na to, že mě všechny tyhle systémy už z principu nenávidí, je pět pokusů celkem slušné číslo. V osm deset jsem se konečně zalogovala tam, kam mám a bylo mi škodolibě sděleno, že systém je přetížen a mám počkat. Po půl deváté se mi konečně podařilo probojovat k mému budoucímu rozvrhu. Jistěže jsem ho tvořila metodou pokus omyl a omyly převažovaly, nicméně během deseti minut jsem si rozvrh na angličtinu vytvořila přesně jak jsem chtěla! Nemalou zásluhu na tom má i fakt, že už u zápisu jsme k tomu dostali instrukce, které jsem asi po dvacátém devátém přečtení pochopila.

Ovšem španělština, že ano. Na první pohled jsem pochopila, že výběr předmětů je typu "Chceš chleba se sejrem nebo se šunkou? Se šunkou. Nevymejšlej si, dostaneš se sejrem." Ale co už. Kdyby... kdyby se mi povinné dějiny Španělska nekryly s volitelným překladatelským seminářem! Přesto jsem kombinovala a kombinovala – přibližně stylem, jakým se pejsek a kočička vzájemně věšeli na šňůru, až tam viseli oba dva – až mi i v rozvrhu visely jak dějiny Španělska, tak překladatelský seminář. Zálibně jsem si prohlížela své dílo, jehož jedinou vadou byla španělská fonetika, která se tvářila, jako že by mě v pátek chtěla ve škole držet do půl šesté. Nicméně v zájmu estetické stránky rozvrhu jsem si ji tam odmítla zapsat, dokud mě k tomu někdo nedonutí.

Během včerejška se však můj rozvrh "Ahoj, skoro tě miluju" změnil na "Nazdar, ty pojebanej kreténe."
Kochala jsem se pohledem na své dílo, když tu mi najednou zrak padl na nepatrnou, drobným písmem psanou poznámku 1 ob ŠF, kterou jsem dešifrovala jako "jednooborová španělská filologie." Což já teda nejsem, že ano. A byla u mých dějin Španělska! Stejně tak byla i u konverzace a jazykových cvičení, kde ovšem nebyla ani žádná "2 ob ŠF!"
A z toho mám já... jestli to znamená, že si nemůžu zapsat termín přednášek a seminářů, kde je 1 ob ŠF, tak to znamená, že si musím zapsat jiný termín dějin Španělska, což znamená, že se budu muset odhlásit z překladatelského semináře, což mi zlomí srdce! Pak to taky znamená, že si půlku rozvrhu budu muset předělat, což znamená, že místo př. semináře si budu muset zapsat něco z jiné katedry, nebo něco, co se nazývá historie britské kolonizace! A pokud se mi nepodaří na překladatelský seminář, na který se mi teď podařilo zapsat se jako předposlední, protože má kapacitu dvacet lidí, dostat v příštím semestru, zlomí mi to druhé srdce!

A vedle toho taky budu mít zkurvenej rozvrh, kde budu mít v úterý volno a v pátek do půl šestý.

Já vím, že se svou rozvrhovou anamnézou jsem správně nic jiného ani neměls očekávat, nicméně... co myslíte, že bude efektivnější, když budu vyhrožovat sebevraždou, nebo tím, že jim tam přitáhnu Miss World?