Policejní ples

Jestli chcete na vlastní oči vidět policejní zátah, přijďte na náš ples. Ředitele tam přijdou zavřít za kuplířství a propagaci nacismu.

Výjimečně za to teda nemůže on, ale to má za... za... za všechno.
Ano, přátelé, náš ples asi bude rozpuštěn již po nástupu (kdoví, jestli stihnem aspoň ten.)

Organizaci nástupu má na starost Pomlčka. Což je jako fajn, že se toho někdo ujmul, protože nikdo to dělat nechce a Pomlčka je pohybově nadaná, tancuje a tak vůbec, že ano.
Akorát teda... no, hned na začátku jsem upozorňovala, že by asi nebylo nejlepší podnikat pokusy o složité nástupy s tanečními prvky. Zaprvé proto, že nejsem jediná, kdo by u toho vypadal jako debil. A zadruhé proto, že na prostorách, které budou k nástupu určeny, bude sebelíp nacvičený složitý nástup vypadat jako shluk náhodně se pohybujících a do sebe vrážejících lidí. Což se potvrdilo už na plese před dvěma lety (to jsem ještě nespala), kdy jsem se ostatních ptala, co měl znamenat ten zmatek při nástupu, načež mi bylo řečeno, že to byla pečlivě secvičovaná choreografie.
Pomlčka mě uklidňovala, že se ničeho složitého bát nemusím, protože ony přece taky nic složitého nechtějí. Už třetí týden trénujeme místo tělocviku nástup. První zkoušku Pomlčka požádala dobrovolnice, které budou vepředu tancovat. (Přihlásila se i Sancha a po chvíli i Kačátka – po dnešku jsem s nimi sice ještě nemluvila, ale škodolibě doufám, že litují.) Druhou zkoušku se nedělo celkem nic, dokonce mě začátek nástupu i příjemně překvapil, až na to, že jako povel, kterým nám jedna vysoká dívka, která mě na dějepisném semináři soustavně sere, naznačí, že teď je jako čas vyrazit, Pomlčka určila pozvednutí pravice. Navrhuju, aby ji s výkřikem "Heil markrabě!" zvedli všichni.
Na dnešní zkoušku se měly dostavit pouze tančící i netančící a sličné i nesličné děvy. Prý abychom si ukázaly, jak tančícím budeme dělat křoví. Tudíž jsem pochopila, že nikdo asi nebral vážně, když jsem říkala, že s mými motorickými schopnostmi mi dělá problém i chodit rovně (i za střízliva). A jako jistě... druhá část nástupu (která by tam jako vůbec nemusela bejt) začíná na tuhle písničku. Na začáku hodíme jakýsi sexy look kamsi a vyhřezneme bok (rozuměj pokrčíme jednu nohu, takže se ocitneme v sexy póze, to znamená, že já se podivně zkroutím a někdo z přihlížejících zavolá záchranku, že tu je případ akutního zánětu slepého střeva) a mírně si vyhrneme sukni. Potom uděláme pravo vbok (vpravo bok? vpravo vbok?) a chůzí, která by asi měla být chůzí modelek, ale mně to připomíná, jak jsme ve školce museli dělat čápa, se dopravíme o několik metrů stranou, kde lascivním gestem "pojď ke mně, brouku" budeme lákat – jak jsem tak pochopila – naše spolužáky. Poté se otočíme zpátky a čapím krokem opět o kousek popojdeme, zastavíme se, otočíme se zpátky ke spolužákům, tentokrát s gestem "jsem kráva, která neví, co chce, rozmyslela jsem si to, nešahej na mě" je jakoby zastavíme. Pak budeme s roztaženýma nohama stát a kroutit zadkem – představte si, jak to vypadá v džínách. A teď si představte, jak to vypadá, když jsme za rádoby dámičky v elegatních róbičkách. Teda nevím, proč furt používám tu první osobu množného čísla, když jediné, co jsem z výše uvedených bodů uskutečnila, byl pohyb z místa na místo (a nebyla jsem jediná, která tohle bordel defilé ignorovala – viděla jsem ještě při nejmenším tři další). Protože po celou dobu jsem si připadala jako debil, nepochybuju o tom, že jsem i vypadala jako debil, a jako ostatní – koukejme se na to objektivně – taky vypadaly jako debil, což už ale není můj problém. Prostě to dělat nebudu. Správně to vystihla Kačátka, když jsem kolem ní čapím krokem a s kyselým ksichtem procházela: "Začínám mít o Panenku vážné obavy."
Tak takhle vypadá naše část amatérských štětek, čili netančících.
Ze zvědavosti a protože jsem chtěla vlastnímu znechucení nasadit korunu, jsem si počkala na secvičování části profesionálních prostitutek, čili tančících. Fakt se nebudu divit, když jim někdo z předních stolů vyhrne šaty a za kalhotky zastrčí bankovku. Nejvíc tak stovkovou. Začátek je stejný – vyhřeznout bok, povyhrnout sukýnku, zakroutit prdelkou, čapí krok a jedem. Ale co přijde potom... Jestli to naše se nazývá kroucení zadkem, tak tohle je... tohle je pokus o vyražení si zubů vlastní pánví. A asociace s kopulačními pohyby je zřejmá.
Proboha, ať jim to někdo zakáže! Fajn, já chápu, že jen menšina sdílí můj názor, že nejlepší nástup by byl udělat hada a prostě tam dojít. Ale chce to aspoň trochu soudnosti!

Aspoň, že jsem úplně vzadu a jsem malá a nebude tolik vidět, že ani neumím pořádně chodit a že veškeré snahy udělat ze mě štětku ignoruju. Ale na druhou stranu... lidi si budou myslet, že jsem to dělala taky!