Tohle nebude šťastný rok na nadpisy!

Protože jestli na jak Nový rok, tak po celý rok, tak teda potěš. Buď budu muset zvolit dadaistickou formu nadpisů i perexů, anebo příspěvky nadepisovat jen datem.


Kde jsem to minulý rok skončila...: Nemám nic proti plánům, sama nesnáším, když nevím, co bude, jenže oni neplánují nic, co by nějakým způsobem vybočilo z jejích životního stereotypu.
Cizinec je o tři roky starší než já, jeho přítelkyně o rok. O to větší se mi pak zdá ten kontrast, když se hodinu po tom, co od nich odejdu, dostanu k Aries do bytu mezi blázincem a hřbitovem a i přes věkový rozdíl dvaceti let (ale asi spíš míň, já si jenom pořád nejsem schopná zapamatovat, kolik jí přesně je – všechna čtyřmístná čísla mi dělají problémy;o)) si s ní mám víc co říct než s se skoro stejně starým Cizincem.

Jinak poslední minuty roku 2006 jsem strávila tím, že jsem byla do telefonu nepříjemná na matku. Volala mi totiž ve 23:54 a mně ještě zbývalo napsat několik vět do příspěvku a bála jsem se, že to do konce roku nestihnu, protože matka se vykecává vždycky, a když je míň střízlivá než já, tak ještě víc. A samozřejmě se musela ptát zrovna na to, kde jsem teď a kde jsem byla předtím, protože jsem jí to řekla asi jenom čtyřikrát.

Asi bych měla učinit jakousi prognózu na rok 2007 (teď mě napadá, že bych si možná mohla zaprognózovat, jak budu snášet, že mi uteče těch několik kamarádů, které jsem si udělala na gymplu – při slově "prognóza" si totiž už vždycky vzpomenu na Kačátku; Plesnivec na ekonomii: "Kdo byl největší český prognostik?" Kačátka: "Libuše.") stejně jako jsem to udělala s minulým rokem (taky vždycky kvůli mým dlouhým závorkám ztratíte nit s předchozí větou?) To jsem prohlásila, že to nebude dobrý rok, takže 06 zřejmě měla touhu vyvést mě z omylu. Jenže minulý rok, přesně touhle dobou, jsem ovíněná postávala před domem bývalého spolužáka a ještě s dalším bývalým spolužákem jsme přímo z lahve popíjeli šampaňské a strašně mi mrzly nohy (loni touhle dobou tady totiž taky byl sníh). A mimojiné jsem se dozvěděla, že jiný bývalý spolužák umřel.
Rozhodně jsem neměla našlápnuto dobře. Letos... no, ještě včera bych vám řekla, že dobře našlápnuto mám. Ale dneska už je leden, to znamená, že květen není zas tak daleko. Co je ale horší, duben je ještě míň daleko. A co teprve březen, navíc, když jsme si všichny mysleli, že maturitní práce se budou obhajovat někdy koncem dubna a teď kolují zvěsti, že už v březnu. Plánovala jsem, že během volna začnu. Nemám ani nadpis.
Taky vím, že první školní týden bude nabytý veškrými resty kvůli "tak až po prázdninách, pane profesore", ale už nevím, čím přesně že to bude nabytý. Diář jsem přestala používat někdy v říjnu, neboť jsem usoudila, že pohled množství věcí, které bych měla udělat, by mě jenom deprimoval a stejně bych všechno nestihla, a tak udělám prostě jenom to, na co si vzpomenu. Jenže teď už bych si aspoň půlku zapisovat chtěla, jenže nemám od čeho, protože letos Ježíšek diář nepřinesl.
Co tím ale chci říct... možná, že kdybych opět prohlásila něco jako "tenhle rok nebude dobrý", třeba by to zase dopadlo naopak. I když roky nejsou blbý, že ano. A já vím, že dávku smůly si někdy vybrat musím... Ale třeba kdyby to mohlo ještě chvíli počkat... Dobře, už mlčím.


Někteří z vás si taky možná vzpomínají na loňskou anketu o největší událost roku 2005, ze které jsem plánovala udělat tradici. Jenže letos jsme na to tři a navíc těch událostí je poněkud víc. A ne o všech existuje záznam. O některých jsem sice příspěvek rozepsala, ale nedokončila buď z důvodů časových, anebo jsem v půlce usoudila, že některé zážitky jsou nepředatelné, a u jiných už jsem předem vzdala snahu u popsnání některých skutečností, protože kdo tam s námi nebyl, stejně nepochopí. (Říkala jsem, že tohle heslo máme na maturitní stužce? (a že o stužkovacím večírků z října mám taky rozepsaný příspěvek?) Už asi třikrát, co? Ale z podvědomí už to nedostanu, leze mi na jazyk všude.) Ale pokud se sejde dostatek nadšenců (anebo třeba i jen jeden, ale zato velmi aktivní nadšenec) a do komentářů mi sdělí, co považuje za nominaci na největší událost roku 2006 hodné, anketu ráda vyhlásím.
Ale opravdu se obávám, že bez Psích vojáků a Sršatců (srpen, taktéž mám dojem rozepsané), sletu v chýši jedové (září, o sepsání jsem se ani nepokusila) či rodinné likvidace sudů (červenec, srpen?) to nebude relevatní.