Kdo nic nedělá, nic nezkazí

Znáte tu reklamu, jak ten chlap vypráví, jak dal vajíčko do mikrovlnky? Kolik lidí myslíte, že už to zkusilo?

Já to teda nezkoušela, ale babička o tom prý uvažovala. Od té doby mě to neskutečně láká. Jenže ona to může svést na věk, já ne.

Měsíc potom, co jsem si slíbila, že se budu míň řídit heslem "Kdo nic nedělá, nic nezkazí," jsem dělala přesně to nic. Pak zas chvíli ne a pak jsem se rozhodla, že bezpečnější bude návrat do období pasivní rezistence. (To jsem nevymyslela já, to jsem četla někde na blogu.)

Včerejší den byl zasranej. Ne blbej, prostě zasranej.

Jako jo, globálně vzato se má zbytek planety hůř než já...
... hlad v Africe...
... chudoba v jižní Americe...
... sirotci v Asii...
... nemocný děti všude...
Ale já jsem přece taková chudinka!
A Balička cigaret taky. A proto jsme se vzájemně litovaly a to natolik důsledně, že z plánu jet večer po zkoušce domů sešlo a místo toho jsme cesou z hospody koupily litr a půl stáčeného vína a pokračovaly ve vzájemném litování u Baličky na koleji. To víno během noci někdo vypil.

Jo, zkouška. Úvody nebudou moje silná stránka. Doktorka V Botaskách mě dostala na de Saussurovi, univerzální odpovědi na všechno. A profesor Jmenovec: "Vy máte moc hezký projev, je příjemné vás poslouchat, ale máte takové nevyrovnané výkony. Všechno to bylo v pořádku, ale... za tu generativní gramatiku vám musím dát trojku." Nelíbí se mi věta "Víte, on Chomsky ještě žije." Prosím zde přítomné lingvistky, aby zadržely smích.
Stejně jako v reálném životě obvykle poseru primitivní základy, zbytek je v pořádku, děkuji.

Během doby, kdy jsem v kabinetě pohřbívala lingvisty, někdo na chodbě pohřbil můj batoh a kabát. Jo, asi je naivní myslet si, že člověk může normálně nechat na univerzitní půdě na chodbě batoh a kabát. Nemůže. Doufám, že ty dva svetry velikosti 32 ti budou slušet, protože v Čechách je velká pravděpodobnost, že tohle bude i tvoje velikost. Ale kdybys mi vrátila tu knížku.
Jako ještě chápu, že někdo ukradne batoh, protože si myslí, že tam bude peněženka a mobil. Ale že vezme i kabát a šálu, to už nepobírám.

Tak mi Balička cigaret půjčila bundu a šly jsme do hospody a... dál už to znáte.

Ze slov "kreténi, debilové a zmetci" jsme za cinkotu do sebe narážejících hrníčků vytvořily průměrnou českou vesnici. A zase jsem kouřila... ach jo, když ty balený cigarety, normální už bych dneska do huby nevzala. Kouřily jsme na chodbě u otevřenýho okna a došly jsme k závěru, že až bude nejhůř, nastydnem se a umřem a všichni budou čumět.

Až budu s Baličkou bydlet – pokud přežiju další semestr – asi mě to zabije. Lákala mě do bytu už od jara. Ale nemůžu, nemůžu, i když je teď se mnou v pokoji cizí chlap.

A že všichni chlapi kromě tatínků lžou, to jste věděli?

Taky jsem si z rozrušení koupila nový punčochy.