Exciting Erasmus days

Zhoubný vliv telenovel a sbíječek na intelekt.

Včera pršelo. Stejně jako předevčírem, ve středu a v úterý. Když jsme se odpoledne rozhodly, že i přes déšť vytáhneme zadky z baráku, následkem rýmy (můj nos je na tom asi tak, že včera jsem co hodinu vykřikovala "Já krvácím! Umřu!") mě natolik rozbolela hlava, že jsme usnula na gauči (ačkoliv spánek byl přerušován otcem na skypu (on ještě nerozeznává ty značky jako "nedostupný" atd.), který mi volal kvůli reklamaci na mLince mBanky, neboť v neděli mi zde bankomat Caja Madrid nevydal dvě stě euro, ale z účtu si je hajzl vzal. Caja Madrid sice trvdí, že až si bankomat uvědomí, jak hanebně se zachoval, peníze mi vrátí, ale známe to, maňana.). A nakonec jsme se vyhrabaly akorát do Dii pro mlíko a salám.

A tak jsme zaply televizi. Viděly jsme ve španělštině Smallville, to ještě šlo, ovšem pak Gilmorova děvčata a ještě větší zlo – Dawsonův svět. Na co ovšem nic nemá, je telenovela Gata salvaje alias Divoká kočka (prej to dávali i v Čechách, ale nevim, já skončila u Esmeraldy). Záporné hrdinky tam poznáte podle toho, že jsou oblečené jako štětky a mají červenou rtěnku. Kladné hrdinky poznáte podle toho, že jsou oblečené míň jako štětky a mají růžovou rtěnku. Záporní hrdinové mají ulízané vlasy, kladní hrdinové naopak natupírované. Hlavní zápletka samozřejmě spočívá v tom, že Rosauru miluje jeden natupírovanej a jeden ulízanej a Rosaura miluje natupírovanýho, jenže toho miluje nějaká štětka atd. Ale co hýbe posledními díly je fakt, že Rosauře se ztratilo dítě. Hledají ho tak, že náhodně procházejí parky a kolemjdoucích se ptají, jestli neviděli půlroční dítě. Včera jim při hledání pomáhala i jakási mladá dívka. Potkala stařenku, což je matka únoskyně, jak dítě v parku venčí. Zeptala se:
"Paní, neviděla jste tu ženu s dítětem?"
"Ne, ne."
"A to je vaše vnouče?"
"Ano, ano."
"Opravdu?"
"No jistě. Dítě mojí dcery!"
"Paní, je to vážně vaše vnouče?"
Stařenka vstává a odchází.
"Paní! Čí je to dítě?!"
A pak nechá sedmdesátiletou stařenku i s dítětem odejít a jde matce oznámit, že potkala ženu, která se jí zdála podezřelá.
Už od včerejška čekáme, kdy to půjdou nahlásit na policii. Dneska už to vypadalo nadějně, vstupovaly s matkou do nějaké budovy, která by mohla být policejní stanice. Ale byl to kostel a Rosaura teď prosí boha, aby její dítě netrestal za její hříchy. Tak policie třeba už zejtra. Jinak zoufalá matka se samozřejmě i přes své hluboké zoufalství každý den dokáže perfektně nalíčit a několikrát denně změnit oblečení i doplňky.

Když se rozhodneme, že si pustíme na intelekt náročný film, začnou sbíjet. Řekněte mi, na co ve čtyřposchoďovým baráku potřebujou výtah?

A teď ten zhoubný vliv na intelekt – v metru tady dávaj zadarmo noviny, něco jako u nás... Metro. Ve vlaku jsem holkám předčítala z mapy Španělska počasí a rozčilovala jsem se, jak je možný, že na severu maj skoro deset stupňů a v Madridu jsou necelý dva. A na Baleárech taky. A pak jsem zjistila, že to je nezaměstanost. Ještěžě mi nikdo jinej nerozuměl.

Včera jsem si taky koupila v pořádí již třetí tužidlo. Místo laku na vlasy. Poprvé se to ještě dalo pochopit, prostě jsem to kupovala ráno a blbě viděla. Pak jsem si v Mercadoně fakt koupila lak na vlasy, ale smrděl jak benzín. No ale včera... byly jsme v drogerii, prohlídla si několik laků na vlasy, co fakt byly laky na vlasy. A pak si koupila tužidlo. Takže teď mám tři tužidla a žádný lak na vlasy. Asi si půjdu rozložit deku vedle těch černochů na Atoche, co prodávaj cédéčka, a budu rozprodávat ty tužidla.