úterý 9. listopadu 2010

Komplexy, Pythagorova věta, bramborová kaše

Co hýbe mým světem!

Nějak jsem se hrabala ve facebooku (promazávala "přátele", kontrolovala, kdo co může vidět, upírala přístup (páč proč by někdo měl šmírovat moje fotky, když já jeho nemůžu)) a narazila jsem přitom na nějakou řetězovku, kterou jsem dělala ještě v Madridu. Spočívala v tom, že jsem měla "vytvořit poznámku s 25 náhodnými věcmi o své osobě, zajímavostmi, svými zvyky nebo názory. Poté vybrat kolik chci lidí, které v poznámce označím."

Takže pro zajímavst aktualizovaná a okomentovaná verze (aktualizace a komentáře tučně):

1. Mám divné komplexy. Jeden z nich se týká mých prstů na nohou.
2. Nepamatuju si Pythagorovu větu. Důvodem bude zřejmě to, že jsem ji od druhého ročníku střední školy nemusela použít. Stejně jako zbytek matematiky probíraný od páté třídy výš.
3. Tvářím se nezávisle, ale potřebuji muže. Nejméně tři.
4. Jeden z nich je Tatínek.
5. Moje nejoblíbenější jídlo je bramborová kaše. V poslední době je můj největší odvaz, když si ji s Baličkou cigaret po pár lahvích vína kolem jedný ráno vaříme.
6. Za romantiku považuju, když mi někdo přinese pivo do postele. Může i víno. Zjistila jsem, že pivo mě začalo nafukovat! Ale hlavně, ať to je alkohol a ne čokoláda, kakao, nebo plyšák, bohajeho!
7. Stále věřím, že jednoho dne dostanu rozum.
8. Na druhou stranu si ale říkám, co s ním pak budu dělat?
9. Mám slabost pro španělštinu s italským přízvukem.
10. Do třinácti let jsem nebyla malá.
11. Ve škole jsem chyběla, když se probírala násobilka čtyř. Dodnes s ní mám problém. Kéž by jenom s násobilkou. Nové rozdělení nájmu jsem počítala pětkrát. Když jsem zjistila, že ještě musím rozpočítat kauci, chtěla jsem plakat.
12. Vymyslela jsem vlastní kalendář, kde jsou měsíce pojmenované podle piva a rok začíná 14. července.
13. Jediné zvíře, které mi přijde odpornější než pavouk, je šváb.
14. Nesnáším otázky jako: „Jak se máš?“ „Co posloucháš za muziku?“ „Co to vaříš?“ „Už máš hotový zkoušky?“ „Máš chlapa?“ A nově taky: "Nebolej tě z těch bot nohy?" Tak podívejte, já jsem podpatkový člověk, možná i marnivá fiflena, ale nejsem dement. Kdyby mi snad hrozil například výstup na Sněžku (asi kdybych se před někým schovávala), nevezmu si lodičky na jehlách, ale půjčím si od maminky botasky nebo jak se to jmenuje. Takže ne, já osobně nevlastním žádné pohory, tenisky, botasky nebo sportovní sandále. Protože, zaprvé, co bych k tomu nosila za oblečení? A zadruhé, jak bych v tom asi chodila? Já neumím chodit v teniskách! Správné držení těla – narovnat záda, lopatky k sobě, zatáhnout břicho, zvednout bradu – u mě nastává pouze v okamžiku, kdy na sobě mám něco, co má aspoň čtyřcentimetrový podpatek. Výjimku tvoří léto a baleríny, ale v těch už chodím nakřivo. Ale abych si obhájila konstatování, že nejsem dement: samozřejmě si na nadcházející víkend v Bruselu nevezmu kozačky na jehlách. Vezmu si ty nové s podpatkem olomouckým podpatkem. Na tomto místě si zaslouží svou vlastní vložku olomoucká dlažba. Tak tedy pokud trávíte nějaký ten čas v Olomouci, pochopíte, že především zimní boty s podpatkem pohybující se v průměrné cenové relaci vám vydrží asi tak měsíc. Tím nemám na mysli, že po měsíci si musíte nechat opravit podpatky, tím myslím, že po měsíci ty boty můžete vyhodit. Takže v podstatě máte následující možnosti: 1) Rezignovat na podpatky. 2) Udělat podpatkový kompromis spočívající v tom, že se smíříte s faktem, že jehly unosíte pouze v případě, že si je s sebou budete nosit do školy/do práce v tašce a přezouvat se do nich místo do ortopedických sandálí. Kompromisní olomoucký podpatek vypadá přibližně takhle. Pořád je na kopřiví vkus dostatečně elegantní, ale přitom se na něm na všudypřítomných kočičích hlavách nezabijete, ani nebudete muset po první procházce po Horním náměstí zamířit do nejbližší opravny obuvi (mimochodem, tu nejbližší na náměstí Hrdinů ruší, podpatky tam opravovali za sedmdesát korun). Pak si ještě můžete vybrat ze dvou finančních možností v závislosti na tom, jak rádi nakupujete. Koupit si na zimu troje levné boty a všechny během té zimy vyhodit, anebo investovat do dražších a doufat, že vám vydrží aspoň dvě sezóny. Nutno podotknout, že ty poslední s kompromisním podpatkem mám od prváku, a kdybych na ně nekašlala s údržbou, můžu je nosit doteď. U nových bot s kompromisním podpatkem jsem po celodenním nošení v Praze zjistila, že z nich mám pouze lehce odřený kloub u prsteníčku levé nohy, což se nepočítá, protože já mám puchýře i ze žabek. A hlavně mě z nich nic nebolelo... kromě... stehenních svalů! Ty vole, mám kozačky, co samy posilují stehenní svaly a budu nosit botasky, neasi! Takže jestli se mě v Bruselu někdo zeptá, jestli ty boty nejsou nepohodlný, ukopnu mu podpatkem hlavu:-)
Další debilní dotaz je: "Ty máš umělý nehty?", protože nemám, mám je hezký od tý doby, co jsem si je ve dvanácti přestala kousat, ale podrobnější analýzu necháme na jindy.

15. Věřím, že na každou svini se někde vaří voda. I na mě.
16. Existují dvě věci, které bych se ráda naučila – skládat mapy a vytáhnout papírový ručník v celku, nikoliv na cucky.
17. Nedokážu na první pokus rozdělat ani tatranku.
18. Jsem kryptomonarchistka.
19. Nevím, co chci, ale musím to mít.
20. Opravdu se neopaluju. A myslím, že „nebaví mě to a nelíbí se mi to“ je dostatečné vysvětlení.
21. Léčím se, ale pořád si myslím, že na chlapech s dlouhými vlasy toho je hodně. Jsem nedoléčená. A jsem schopná se rozbrečet, když si je nějakej ostříhá. Nebo hůř – oholí! A to přesto, že spát se s nima dá i bez vlasů.
22. Mým snem je mít muže v domácnosti. (Ideálně s dlouhými vlasy).
23. Vařit jsem se naučila díky mužům (ale nikoliv proto, že bych vařila pro ně).
24. Domnívám se, že je to moc o chlapech.
25. Bod chybí, neboť ten původní je irelevantní:-) Můžete mi vymyslet nový.

Restaurátor si po třech týdnech, co se schovával i na skypu (jako bych ho snad vyhledávala), založil facebook a přidal si mě. Úspěšně ho (kromě tlačítka "confirm") ignoruju, ale už jsem si tam stihla najít jeho bývalou přítelkyni, abych mohla Baličce cigaret oznámit, že je sympatická, ale ne moc hezká a hlavně má ráda psy. Nemusíte ztrácet čas tím, že si pomyslíte, jaká jsem kráva, věřte mi, že já už jsem to udělala za vás. Samozřejmě mě vůbec nezajímají žádné Restaurátorovy bývalé, současné ani budoucí přítelkyně, ale co kdybych někdy něčí přítelkyně potřebovala dedukovat naostro, že jo! Musim si to zkusit takhle, když o nic nejde... No a taky si myslim, že stejně spal s tou servírkou ze spodního baru. Ženská intuice!

Po tři čtvrtě roce konečně otevřeli tu vino/pivotéku, co máme dvacet metrů od bytu. Už jsem tam byla a čekám, až se Balička cigaret probudí a půjdeme se dívat na Sbohem, armádo, protože jsem to obě kdysi četly a svorně nesnášely Catherine, ale obě dvě si z toho hovno pamatujeme, ale nechce se nám to číst znova a samozřejmě si to chceme zapsat na seznam četby. Doufám, že už se brzo probudí, protože tady to víno asi od půl sedmý ochutnávám, abych jí nenabídla něco špatnýho.

28 komentářů:

  1. no teda,

    bod 16 ma prinútil sa zamyslieť, a neovládam to! ale pythagorovu vetu aj o polnoci (som matikárka, tak aj s dôkazmi :-)

    OdpovědětVymazat


  2. Pythagorovu větu si asi taky nepamatuju, většinou chodím v botaskách, ale poslední dobou toužím čím dál tím víc po vysokých podpatcích (i když na nich neumím chodit. Ale souhlasím, nikdy jsem nechodila tak rovně a tak dobře nezatahovala břicho jako na vysokých botách) a dlouhovlasí chlapi mě berou taky! (nic mě nebaví víc, než se Historikovi prohrabávat ve vlasech a splétat mu cop).
    A s těma fotkama jsi dobře udělala. Já si jich třeba už stihla docela dost prohlédnout:D Ale nejvíc ses mi stejně líbila jako mrtvá židovka!

    OdpovědětVymazat
  3. Pythagorovu vetu znam

    "Nedotýkej se mých kruhů!" Možná to byl Archimédes, ale oni se kluci třeba znali, tak je to jedno.

    OdpovědětVymazat


  4. danka: A jak zvládáš bramborovou kaši?;o)

    Veve: S těmi fotkami to bylo tak - a jsem si asi na devadesát procent jistá - že FB si sám změnil privacy. Protože si myslím, že jsem měla nastaveno, že moje alba můžou vidět only friends, ale někdo m upozornil na to, že i friends of friends. A upravila jsem to tak před měsícem a půl;o) Ale spousta lidí dodnes evidentně nepřišlo na to, že má veřejný celý profil.
    Jinak jsem spíš měla na mysli lidi, co mám v přátelích, ale co nesdílí všechno, i když vím, že to tam mají;o) Prostě když mi někdo neukáže svoje fotky, proč bych mu měla ukazovat já svoje? Navíc se většinou jedná o lidi, kteří požádali o přátelství mě, ne naopak.

    OdpovědětVymazat


  5. Roj: Na to je nějakej vtip, ale s Baličkou jsem vyply Hemingwaye a zaply Bronteovou a vypily to víno, takže nevim jakej:o)

    OdpovědětVymazat


  6. Hele, vysvětlete mi někdo, proč mám v toplistu asi deset přístupů z plurk.cz? Já tomu nerozumět!

    OdpovědětVymazat


  7. na ty dražší boty pozor! Když je to tzv. módní obuv, tak sice stojí i několik tisíc, ale můžeš v ní maximálně někam do nákupáku a to ještě ne každý den! Takhle naletěla moje ségra :o)))
    taky se mi líbí chlapi s delšími vlasy (a s třídenním strništěm), bohužel jsem ve svém životě měla jen jednoho! Ale náležitě jsem si to užila :o))

    OdpovědětVymazat


  8. To jsou krásné body, jen co je pravda:-)
    Chtěl sem něco napsat o podpatcích, ale většinou je to marné, tak se nebudu snažit. Jen si na vás podpatkové ženy vždycky vzpomenu na rehabilitaci, když tam potkávám pajdající ženy zralého věku, žehrající na svou podpatkovou blbost. A zezačátku sem nechtěl věřit tomu, co všechno se může v těle posrat díky blbejm botám. Zkrátka všechno:-(

    OdpovědětVymazat


  9. Mně se líbí bod 7. Ten je takovej nadějeplnej ;o)

    OdpovědětVymazat


  10. jarmilka: No, já měla dva a bojím se, že si na jiný nezvyknu;o) Naštěstí vlasy vždycky můžou dorůst! Bohužel ne všem chlapům má co dorůstat:o)
    Tak blbou a drahou botu většinou poznám - hlavně, když vím, co všechno musí vydržet.

    Sejra: Já jsem čekala, kdo s tím přijde:o) Blbá bota není automaticky bota na podpatku. Taky se mi nechce věřit, co všechno se může posrat kvůli blbě předepsaný ortopedický vložce.
    Co se týče bolavých nožiček, tak když někdo celej život nosí nekvalitní boty na jehlách za pár stovek, ve kterých se nedá ani stabilně stát, tak se není čemu divit. V botě ta noha nesmí plavat, nesmí se nikam posouvat a na časté nošení není vhodný deseticentimetrový podpatek, to dá rozum, že jo. Nohy krásně rasí taky žabky, sandály s tenkou, rovnou podrážkou, baleríny s tenkou podrážkou...
    My máme bolavý nožičky dokonce v rodině. Máma asi do pětatřiceti boty na podpatku ani nenosila. Pak šla s nohama na operaci a od tý doby je nosí:o) Mě zase bolely nožičky, když jsem byla malá a v pubertě. Podpatky jsem měla od tatínka zakázaný. Pak jsem se na to vykašlala a nožičky mě bolí úplně stejně (když už mě teda bolí - a bolí mě většinou, když si dám masážní procházku po kočičích hlavách v něčem, co má půlcentimetrovou podrážku).

    ave: Ale všimla sis, že bod osm na něj navazuje, jo?:o)

    OdpovědětVymazat


  11. zemiakovú, aj krupicovú kašu zvládnem, a najlepšia je aj tak s hrudkami!
    asi som konečne dospela aj na podpätky, nosím ich od 1. septembra, a v živote sa mi lepšie nechodilo. opätkom zdar!

    OdpovědětVymazat


  12. [6] Protože uživatel plurku, který tě miluje a strašně žárlí, si neumí zablokovat toplist.

    OdpovědětVymazat


  13. Už si to úplně přesně nepamatuju, ale chodidlo roznáší váhu těla nějak v poměru pata 55% špička 45% Při 4 cm vysokém podpatku už pata přenáší 80% váhy. Důsledky - vyšší zatížení kloubů, deformace páteře, přenos otřesů na mozek (migréna), deformace klenby. Další důsledky - zkrácení lýtkových svalů, deformace achilovky...víc si toho radši už nepamatuju.
    Že skoro celý život běháme po tvrdém povrchu, je jenom takový "milý" přídavek.
    P.S. Moje matka byla taky na operaci nohou. 4 x achilovky. Zkurvený z blbejch bot. Zničený kyčle netřeba popisovat. A jak ráda si kupuje kvalitní boty a ortopedické vložky:-)

    OdpovědětVymazat


  14. Všimla ;o)
    Ale bod osm se mi taky moc líbí, ten je zas takovej pěkně realistickej (skoro jako bych je psala já :o)

    Mimochodem, mě nejvíc bolí nožičky z úplně rovnejch bot, takže třeba balerinky nosit v podstatě nemůžu.
    A když si člověk dobře vybere, tak jsou boty na podpadku strašně pohodlný. Bych si měla zase nějaký pořádný pořídit, začínám si připadat maličká :o)

    OdpovědětVymazat


  15. ave, já si třeba nepřipadám maličká, já jsem maličká:o) I když pravda, pořád jsem vyšší než Kopřiva. Ale zato jsem pořád menší než všichni v mém okolí.

    Kopřivo, jo fb si to změnil sám. Taky jsem na to přišla, až když mi jedna známá oznámila, že může na moje fotky koukat i když nejsme přátelé. Tak jsem si to všechno okamžitě přenastavila zpátky. Nechci, aby na mě čučeli lidi, které nám v přátelích.

    OdpovědětVymazat


  16. danka: Vidíš, já ji neumím:o) Nebo jo, umím, ale není jako od maminky nebo od Baličky cigaret!

    roj: Podle všeho mě těch uživatelů plurku miluje asi patnáct.

    Sejra: No a teď si místo bot na podpatku dosaď asi tak devadesát procent bot bez podpatku, které v Čechách seženeš:o) Mně se vždycky hrozně líbí, když mi sdělí, že si v botech na podpatku ničím nohy, někdo, kdo na sobě má křusky od Vietnamců a já úplně slyším plakat jeho klenbu. To neznamená, že tě podezírám, že na sobě máš křusky od Vietnamců, jenom chci znova říct, že bota na podpatku automaticky neznamená blbá bota, a bota bez podpatku dobrá bota, i když si to spousta lidí myslí. Samozřejmě se nic nemá přehánět, ale abychom nosili výhradně zdravou obuv, můžeme chodit jenom v ortopedických sandálech. Kolik bot, co se tváří hrozně pohodlně a zdravě, je ve skutečnosti úplně na hovno. A to nemluvím o těch - s prominutím - sračkách, co se vyrábí pro děti. Dnešní holčičky už v sedmnácti nebudou mít dilema, jestli si botami na podpatku nezničí nohy, protože už je budou mít zničené z dětských botiček.

    My máme v rodině takzvané vybočené palce - v podstatě se ti palec jako by snaží vlízt pod ostatní prsty a ten kloub u něj naopak vybočuje na druhou stranu. Byla s tím na operaci babička i máma a já taky budu:o) Máma předtím právě nenosila lodičky, protože se do nich s těmi palci ani nevešla. A ono to hlavně občas docela bolí, mě paradoxně mnohem víc třeba z těch půjčených botasek:o) Ale v podstatě to je už v obchodě docela dobrý indikátor toho, jestli si zkouším kvalitní boty.

    OdpovědětVymazat


  17. Ano, to je další věc - jak podpatek lidem pod metr šedesát pomáhá v boji proti ušlapaným kalhotám:o)

    ave, boty, ze kterých mě kdy nejvíc bolely nohy i záda a uprostřed Barcelony jsem je sundala a vyhodila a šla si koupit jiný, byly právě sandále s podrážkou, co neměla ani půl centimetru. Jinak baleríny (dražší) jdou koupit i s pevnější strukturou a silnější podrážkou a dají se do nich dát i ortopedické vložky. Sice nejsou tak elegantní jako ty fakt baleťácký (nebo možná jo, ale ty už jdou asi cenově mimo mě), ale jsou mnohem pohodlnější. Běžný baleríny mám taky jenom na ozdobu.

    OdpovědětVymazat


  18. Souhlasím, až na tu výšku těch podpatků, to je prostě anatomický fakt.
    Že ti dělá problém chůze v botách bez podpatku, je problém jiný.
    Jinak mám na nohách polobotky Martens s ortopedickou vložkou na míru. Ale většinou chodím v kanclu bez bot, protože boty mají nohu chránit, ne ji omezovat a já se cítím v botách v místnosti omezen:-)

    OdpovědětVymazat


  19. Jsem holčička, co má nohy zničené z dětských botiček...

    Kdybych chtěla rejpat do sejra, řeknu, že dělá blbě, páč chodit naboso je zdravý po nerovným povrchu a né v místnosti, že jo. A pokud se cítí v botě omezen, bude někde asi něco blbě. A kdo chodí v kanclu bez bot je buran :-P

    Nejlepší je bod č.10.

    OdpovědětVymazat
  20. Scandiaca

    Rejpat můžeš, podpatky tím ovšem neobhájíš:-)
    Jistě, strniště nebo lesní terén by byl na chůzi lepší, ale někdo kdysi vymyslel, že vrcholem pokroku je koberec, a tak máme v kanclu koberec.A bota mě omezuje v tom, že je tu teplo, noha se mi potí a to se mi nelíbí.A jí to nesvědčí:-)
    A tak jsem rád buranem, alespoň v tomhle určitě:-)

    OdpovědětVymazat


  21. Sejra, hlavně, jestli ti nesmrděj nohy, to si pak boty sundávat můžeš;o)

    OdpovědětVymazat


  22. Tak mně je teda celkem u zadku jak si kdo huntuje vlastní tělo :-)) Nicméně ta tvoje informace s procentama je hodně zkreslená, páč záleží na tom, jak je podpatek stabilní, jak je bota zkonstruovaná atakdále a samozřejmě - překvápko - taky na dýlce chodidla.

    Třícentimetrovej kitten heel bude na běžný nošení pro tělo horší než štyrcentimetrovej širokej. O žabkách ani nemluvě. Takže ne, nižší nerovná se zdravější. Podpatek byl původně vymyšlenej právě kvůli chůzi po tvrdým povrchu.

    P.S. Tuším, že teplota se dá regulovat i jinak než sundáním bot. Ale chápu, že je jednodušší je skopnout pod stůl :-))

    OdpovědětVymazat


  23. (Resp. vymyšlenej asi ne, ale rozšířenej jo.)

    OdpovědětVymazat
  24. 25?

    "...trp�m chronickou grafom�ni�..."

    OdpovědětVymazat


  25. galahade, ja ti nevim, ale mas nejakej problem?

    Zdravim z Bruselu.

    OdpovědětVymazat
  26. J�...?

    ...nem�m. To byl jen takovej n�pad;-)

    OdpovědětVymazat


  27. Skvely! :))
    Asi to s dovolenim spacham taky :).

    OdpovědětVymazat
  28. botičkíííýýýýý!

    Ty já taky můžu. Z toho kšeftu, co ty, mám nejedny loděnky a jiné krasavice. Zrovna dneska jsem si odtamtud donesla botky na zimu ve městě, ale musela jsem obejít dva (!) obchody, než jsem je našla v černé 37, s podpatkem vhodným na pražskou dlažbu, neb pracuju v centru a miluju procházky starou Prahou. A na to je ten podpatek 5 cm jako dělaný, hlavně když se člověk škrábe do kopců na Malé Straně. Taky nemůžu nosit boty bez podpatku, strašně mě pak z nicho bolí záda.
    Bramborovou kaši děláš podle Pohlereicha :-)?

    OdpovědětVymazat