Preludium

A stejně přijdu do pekla, protože si dělám prdel z pojišťováků.

Jsem si říkala, že když mám v lednu jenom tři zkoušky (z nichž dvě se mi sešly na jeden den) a předtím dva týdny volna, tak se na to hezky pečlivě připravím a budu mít ze všech nejhůř dvojku, že jo! Tak jsem si řekla, že třeba toho 29. bych se už mohla začít učit a taky že si na ten druhý termín na britskou literaturu přečtu Na větrné hůrce, protože jsem zjistila, že tam narozdíl od Austenový jsou mrtvý lidi, takže by mě to mohlo i bavit. Takže jsem si to půjčila a u toho jsem taky skončila, ale můžu vám doporučit Mluviti pravdu od Formánka.

Hm, tak zítra mám ten druhý pokus na britskou a budu ráda, když budu mít aspoň C. Navíc jsem zaslechla cosi o tom, že na tenhle předmět se snad nevypisuje druhý opravný termín! (Ale jinak z debilní eseje mám B+, takže to aspoň nemusím přepisovat – s tím bych začínala zhruba tak dneska.)
V pondělí pak mám španělskou syntax a anglickou lexikologii. Materiály na lexu leží v batohu, který leží na stejném místě, na které jsem ho 20. prosince položila. Španělskou syntax jsem vytáhla včera, když se mě Gedžitka ptala, co mám jako poslední kapitolu. Tak jsem jsem ji upozornila, že "ke konci" jsem už poznámky vzdala a že poslední nadpis mám "Sintagma nominal." Načež mi bylo řečeno, že Sintagma nominal je přednáška z 10.11. No co, poslední měsíc je konec semestru.

Takže v podstatě jsem se začala učit 3. ledna cestou z oslavy Zrzčina 5. výročí dvacátých narozenin, ovšem v pondělí jsem si stihla zajít na masáž a včera ke kadeřnici (to už ale bylo potřeba, protože s těma odrostama už jsem vypadala jak docentka V. na anglickou syntax, což mi naznačila i Zrzka, protože když mě v sobotu viděla, automaticky začala vyjmenovávat pět důvodů, proč je Mary subject.)
Na bytě už zase máme devět prázdných flašek od vína na vrácení. To už je zase skoro jeden Monastrel zdarma!

A tak opravný termín, taky termín, jenže k 1. prosinci, což bylo úterý, zrušili click4sky, v pondělí už prý nefungovaly stránky a já si v pátek koupila letenky. Na únor. A kdy asi budou ty opraný termíny. Už vidím to dilema, jestli nechat propadnout termín nebo letenku.

Včera mě z pečlivého učení (seděla jsem v kuchyni u stolu a čuměla doblba) vyrušil telefonát na pevnou linku.
"Prosím?"
"Dobrý den, tady XX, z YY pojišťovny. Rád bych se vás zeptal na vaše zkušenosti se životním pojištěním."
"Mně ale ještě nebylo osmnáct."
(Ačkoliv třeba brigádníci mobilních operátorů mi to už na ulici ale přestávají věřit. To bude tím novým sestřihem.)
"Ale životní pojistku máte, ne?"
Kurva.
"No, to jo, ale o to se starají rodiče."
"A vy nejste slečna Kopřiva?"
WTF?!
"Ne. Ta není doma."
"A kdy asi bude doma?"
"To nevím."
"Můžu zavolat později?"
"Zkuste to."

Později otec na mou žádost řekl, že jsem dlouhodobě v zahraničí, a dodal: "Ona vám to mladší dcera neřekla?"
Blbý je, že když se ptá na zkušenosti s životní pojistkou mě, tak mu nemůžou říct, že jsem umřela.

Na pravém oku mám ječné zrno. Není vidět, takže mě nikdo nelituje, ale bolí to jak... no, bolí. (Zrzka nás totiž nakazila novým vyjadřovacím červem" "... jak do prdele!" Třeba "je zima jak do prdele!" Snažím se nepoužívat slovní spojení "bolí to jak do prdele" a "je to dobrý jak do prdele." Samozřejmě je to vulgární a nehodící se k něžným dámám, jakými bezpochyby jsme, ale zdá se mi to lepší než "mocinky.") Mám na to takovou mastičku, která je modrá, takže mám pak na chvíli modré bělmo. Je to fakt hustý. A samozřejmě nepřetržitě vypadám, že pláču, čehož bych mohla využít na zítřejší zkoušce, až na pí doktorku upřu své modré, lesknoucí se bělmo a zafňukám: "Tak mi řekněte, co znamená ta první věta v Pride and Prejudice?! Dyť z toho vyplývá, že každej chlap se chce ženit, ale celá ta knížka je vo tom, jak se ženský snažej uhnat chlapa! Jakýhokoliv!"

A kdo pozná, k jakému britskému literátovi se váže nadpis dnešního příspěvku, dostane další Na břehu řeky Svratky. (A samozřejmě, že jsem to nečetla, dyť to je veršovaný!)

Hezké Vánoce a šťastný nový rok.