neděle 29. března 2009

Konkurz na osídlení Španělska

Mají Pyreneje, mají Středozemní moře, mají Atlantik, mají Costa del Azahar, mají Alhambru, mají Kanáry, Picassa, Goyu, Lorku, Banderase (to poslední mi uklouzlo) a vůbec si to nezaslouží!

Průměrný třicetiletý Španěl se chová jako by mu bylo patnáct. Statistiku, podle které jsou z deseti Španělů mladších padesáti let normální dva, jsem si nevycucala z prstu. Skutečně je každý český puberťák psychicky vyspělejší než zdejší třicetiletý "muž." Když chcete konverzaci nebo sex, musíte si na to najít Itala.

Příklad z praxe zde. Vedle uraženého mailu jsme se také dočkaly telefonátu v pět ráno, ve kterém Ivan LinG sdělil, že nemá čest, neboť si vybrala, cituji "nejhoršího latino lovera v Madridu." Nadále bylo holkám sděleno, že s nimi už nikdy nikam nepůjdou, a na jejich odpověď, že si klidně najdou někdo jiného, Ivan zareagoval povolením, že to můžou, ale stejně vědí, že oni jsou nejlepší.
Tohle znám. Kluci to u nás dělali v devátý třídě.
Zastřízliva pak následovala omluva a jak ta fiesta vlastně byla fajn a že hned ve čtvrtek bude další. Ve čtvrtek ticho a pak jsme se jenom dozvěděly, že vlastně kluci šli radši sami a že Ivan by tedy s námi milostivě šel, ale "někdo z kluků nechce." Tohle taky znám. Dělali jsme to v devátý třídě.
Vedle toho, že to jsou retardi a nedá se jim věřit ani "hola" (a začíná mi dělat problémy nenarvat Carlosovi nájem společně s dělobuchem do prdele) v tomhle případě na mě působí taky tak, že přece ty blbky z Východu jim musí líbat nohy, když jim dovolí sedět vedle nich v baru, a vlízt jim do postele by pro ně měla být čest.
A jestli těm Carlosovým kreténům holky ještě někdy napíšou, urazim jim ruce. Nějakou sebeúctu, ne?

To by byli chlapi. Stále si trvám na tom, že každá Španělka by měla dostávat příspěvek na manžela za tu trpělivost, že s takovým blbem vydrží, nicméně by jim taky neškodilo, zopakovat si základní kurz společenského chování. Například, když stojím ve frontě, tak neposmrkávám. Případně mi dojde, když se ta cizinka za mnou španělsky otáže "Chceš kapesník?", že se mám vysmrkat. Pokud stojím ve frontě a někdo začne posmrkávat, nepřipojím se a za chvíli nebude synchronizovaně popotahovat celá fronta. A pokud to dělám, tak ne, když v tý frontě jsem já!
V supermarketu nezablokuju vozíkem nebo kočárem s dítětem uličku, takže nikdo další neprojde, dokud si nevyberu, jaký sterilovaný hrášek chci.
A (platí pro obě pohlaví) ve veřejných dopravních prostředcích se nedloubu v nose a nežeru holuby prostě z toho důvodu, že je to hnusný!

Z výše zmíněných důvodů (a zajisté časem přibudou další) vydává budoucí svrchovaná vládkyně světa nebo při nejmenším Evropy dekret, podle kterého budou obyvatelé Španělského království přesunuti do oblastí za Uralem a na Madagaskaru (výjimku budou tvořit starší osoby, které by přesun nemusely přežít, těm budou přiděleny vybydlené vesnice v Extremaduře, abyste neřekli, že jsem nehumánní) a na celé toto území se přesunou Češi (kromě sociálních demokratů a komunistů) a Slováci. Jelikož jsme však vzácná rasa a je nás málo, budeme sice mít nárok zabrat si nejlepší flek, ale potřebujeme doplnit i zbytek tohoto rozsáhlého poloostrova. Proto vyhlašuji konkurz, do kterého se mohou přihlašovat lidé jakékoliv národnosti a v případě vítězství jim zcela zdarma bude přidělena vilka či byt v libovolné části Španělska. Stěhování platí španělská vláda, která bude po dokončení znovuosídlení taktéž přesunuta za Ural. Přednost mají národy, které nemají moře a mají zimu. Výjimku na přání Jejího Veličenstva Kopřivy tvoří Italové, kteří dostávají automatické povolení k pobytu z politických důvodů, ale nesmí se mě pokusit přemlouvat, abych sem pustila Paroubka.
O Velikonocích snad pojedu prozkoumat Portugalsku. Jestli zjistím, že je to to samý, co tady, zaberem celý Pyrenejský poloostrov.
A pak už konečně můžem zavíst ten kalendář.


(LinG se mě dnes ptala, jestli večer někam jdu. Řekla jsem, že ne, a pak jsem si dělala výpisky z poesie (chápete, ten předmět se jmenuje španělská literatura 20. století a je to poesie! Poesie!!!) a celou dobu jsme místo intertextualidid psala intersexualidad, takže bych možná měla.)

11 komentářů:



  1. Hele, ale tohle mě jako docela mate... Na počítači mám, že je skoro pět a bloguje ukazuje o hodinu míň. Jako to by mi vyhovovalo víc, ale víte jak... Tak kolik je teda hodin?

    OdpovědětVymazat


  2. podle mých hodinek je šest.
    a ten návrh na osídlení španělska se mi líbí, ale možná bych tam zase tolik lidí nevozil. aby v těch supermarketech nebyly ty zbytečný fronty.
    nebo tam dovézt jen čechy a slováky (a ty tvoje italy) a nechat populaci doplnit přirozeně.

    OdpovědětVymazat


  3. Tak už i bloguje má o hodinu napřed... a já žila v naději!
    V supermarketech nejsou hlavní problém ty fronty, ale to "dej Španělce vozík..." No ale není to blbej nápad, s tím přirozeným doplněním populace. Abychom zase neměli moc těch kulturních rozdílů.

    OdpovědětVymazat


  4. Nehchť se královna Kopřiva chrání států asijských, kde jest společensky přijatelné popotahovat, za to zcela nepřípustné na veřejnosti smrkat. Mohla by být sváděna k celoplošné genocidě ;)

    OdpovědětVymazat


  5. Mimochodem, znáš koncept 4F kulturní adaptace?

    OdpovědětVymazat


  6. kam u kalendáře zmizely všechny ty komentáře plné inovací a cenných nápadů? už jsi je diktátorsky smazala? :-) jinak přicházíš v pravý čas, zrovna jsem si říkala, jak by se mi líbilo bydlet ve Španělsku nebo Itálii - počítá se doufám se mnou s nějakou pěknou vilkou? :-)

    OdpovědětVymazat


  7. Danae: Neznám:)
    No jo, ale tady jsme furt v Evropě, i když to občas tak nevypadá.

    kotě: Tak jsem si jednou přečetla, co se píše na hlavní stránce bloguje, a už je to napraveno:o)
    Předpokládám existence několika vilek v obou zemích.

    OdpovědětVymazat
  8. Hele, Kopřivo...

    ...ale když nebudu chtít, že tam nebudu muset, že ne, viď?

    OdpovědětVymazat


  9. Co myslíš? Znáš mě, né?:DDD

    OdpovědětVymazat


  10. No ono je asi pro naše duševní zdraví jednodušší, když připustíme, že kulturní rozdíly nejdou po kontinentech, ale po pár desítkách kilometrů. Člověk přejde severní hranici republiky a hodně věcí je najednou jinak (v dobrém i ve zlém ;)

    4F kulturní adaptace jsou Fun (počáteční fáze pobytu (příp. první návštěva), všechno je super/domorodci akceptují tvou jinakost), Fight (šok z odhalených negativ, snaha s nimi bojovat/domorodci začínají tlačit na to, aby ses přizpůsobila) a pak následuje buď Flight nebo Fit, tedy smíření se s rozdíly a adaptace.

    OdpovědětVymazat


  11. Mam par kamaradu z ruska ci ukrajiny.. a je to doopravdy tak ja rikas ... zenska je hadr a muze byt poctena, ze ji napr vezmou sebou do hospody .. 90% jich proste zije v tomhle duchu... ale myslel jsem teda ze spanele to budou mit trochu obracene... asi jsem se mylil ...

    OdpovědětVymazat