"Bylo to pěkné,"

řekl mi a konečně otevřel oči.


A do indexu mi napsal výborně.
Předpokládám, že nezvyklý jev, kdy se mi podaří dát zkoušku z fonetiky hned napoprvé a ještě k tomu za jedna, způsobil fakt, že profesor Jmenovec měl po celou dobu zavřené oči. Zřejmě usnul a pak mu bylo blbý říct, ať to zopakuju ještě jednou.
Anebo z něj možná ještě nevyprchaly dojmy z úterního zápočtu.
"V máte ale pěkné jméno. Odkud jste?"
"Z HK:"
"Opravdu? Já taky. A kam jste chodila na gymnázium?"
"Na Prase Sežralo Jetej Guláš. To je na Slezském."
"Tam jsem bydlel celou druhou světovou válku."
"To jste ještě nemohl být na světě!" (Dobře, to poslední jsem neřekla.)

Můžu si tedy škrtnout jednu zkoušku ze tří, které se perou o to, aby si na studijním zase škrtli mě. Ze seznamu studentů. Popravdě to nebylo tak strašné, jak jsem myslela, že to strašné bude. (Strašná v podstatě byla jen akustika a to hlavně proto, že jsem celou dobu měla před očima magistru Plochou.) Občas mě to snad i bavilo (na tomto místě bych opět ráda poznamenala, že V TOM PŘÍPADĚ BY TEDA BYLA ŠKODA, KDYBY MĚ VYHODILI!), protože jsem včera takřka zaprotestovala, když cestou do hospody táta řekl, že si myslí, že to stejně k ničemu není. Taky jsem zřejmě mírně deformovaná, neboť v pondělí v hospodě (měla bych si dávat pozor, aby se mi tu nevyskytovalo slovo "hospoda" ve dvou po sobě jdoucích větách. Ještě byste si o mně něco mysleli.) jsme s Baličkou cigaret, Pruhovanou a Zrzkou odrborně (;o)))) diskutovaly naše přízvuky. Moje čeština byla označena za nejnormálnější, ani moravština, ani pražština. No jo, my holky z Východu.

A víte, proč jsem v pondělí byla v... (dosaďte si teda sami)? (Teda ono to nebylo proto, výsledky jsem se dozvěděla, až ve středu, ale potřebuju se k tomu nějak nenápadně dostat.) Protože na druhý pokus jsem konečně prolezla lingvistikou. O jeden a půl bodu. Protože... po tom, co jsem absolvovala Úvod studia jazyka s magistrem Bez Vlasů a fonetiku na katedře romanistiky, tak jsem v testu opět nebyla schopná pořádně definovat rozdíl mezi fonetikou a fonologií. Ještěže fonetiku s Bez Vlasů mám až příští semestr, jinak bych sežrala svůj index, kde mám jedničku od Jmenovce, a následně se umlátila laryngoskopem.

Než se začnu učit na opravný termín z latiny, musím vyřešit jedno dilema. Jestli se ty vzory pro deklinaci naučit, anebo napsat na tahák. Devadesát procent těch, se kterými se v úterý setkám v aule, pro první termín zvolilo možnost á. Když mně je to trapný, naposledny jsem to udělala někdy ve druháku. Na druhou stranu jsem se ale kromě češtiny nikdy nebyla schopná naučit žádný jazyk, který skloňuje. Ruštinu jsem vzdala, když nám rozdali provizorní vzory pro skoloňování. Že je němčina blbej nápad, jsem sice věděla od začátku, ale skloňování to dorazilo.