Je mi 246 měsíců a...

... měřím 158 centimetrů,
... vážím 43 000 gramů,
... a už poznám závěrovou-retoretnou-znělou souhlásku! (To jako m, kdyby někdo nevěděl.)


Teda poznám ji někdy. Ony jsou si ty obrázky na zápočet z fonetiky přece jenom dost podobný. Zajímalo by mě, zda by to mohlo probíhat podobným stylem: "b... p... hm, to ne... v... f... to to taky nebude... n... m... k... je to g, pane profesore!"

Pana profesora Jmenovce mám ráda, i když jsem ho během semestru viděla asi pětkrát (nejdřív byl pryč, pak jsem zas párkrát byla pryč já), je mi líto, že jsem o něm řekla, že je senilní, protože Danae měla pravdu, on je senilní jenom odpoledne (protože jsme za ním vždycky po půl hodině museli přijít, že má přednášku a on vždycky dělal, jako že na to nezapomněl a že už byl na cestě) a taky je mi líto, že mě viděl, jak při jeho přednášce jím mandarinku.

Taky se teď vyjadřuji mnohem víc na úrovni – už například o některých Španělech neříkám "Ach bože, ten má sexy c!", nebo ještě hůř "A jak krásně šišlá!", ale již mohu zvolat: "Ach, ten úžasný interdentální sigmatismus!"
Což je bezpochyby to, po čem jsem vždy toužila.
Jinak nevím, proč se o sykavkách všeobecně tvrdí, že nejsou sexy. No dobře, že nejsou libozvučné, ale to je to samý, ne?
A nejvíc sexy je slovo "ciudad." Jistěže vysloveno s úžasným interdentálním sigmatismem!

Budu muset vymyslet mužský rod pro slovo růžovka. Navrhuju blb. Totiž... o fotkách na Spolužácích, kde jsou mé spolužačky zachyceny, jak na vodítku venčí své drahé polovičky, už víte. Že půlka z nich na společném mailu piští, že nejde rozeznat, které referáty z fonetiky jsou z jednooboru a které z dvouoboru, když je to úplně jedno, protože všechny mají to stejné téma, to neřeším. Fakt, že referátů je míň než studentů a přesto jich třetina chybí (ale pozor, máme třikrát zpracovanou asimilaci, ale ani jednou fonaci), to mi sice trochu vadí, ale co, no.
Ovšem dnes jsem na společném mailu potkala blba. Píše své sestře soukromý email s předmětem "shishatý bradr zdraví shishatou sistr" ze společného mailu, kam chodí sto dvacet lidí.
Tak teď mi řekněte, jestli si spletl schránku (což asi ne, když už z ní psal dva maily), jestli se chce předvést, že má babu (což byl vlastně obsah sdělení), anebo... jestli to je blb.
A pak se lidi diví, že když se mě zeptají, jestli se mi nelíbí nějaký spolužák, tak je biju. Ono nestačí, že těch spolužáků mám asi pět, ale minimálně pětina z toho jsou navíc blbové!