čtvrtek 27. prosince 2007

Na půli cesty mezi záchodem a odpadkovým košem

Au?


Protože debil si v Olomouci zapomněl několik studijních materiálů, kupříkladu latinu na druhý termín (za čtyři, to znamená, že by mi stačilo se naučit tak o jednu deklinaci navíc, co?) nebo celou fonetiku, učinil rozhodnutí, že by bylo záhodno si pro ně ještě před Silvestrem dojet. A jelikož pět hodin ve vlaku (když to jde dobře, což nešlo) vskutku dokáže zabít den, řekla jsem si, že bychom z toho mohli první všední den udělat rodinný výlet po mých oblíbených olomouckých hospodách... a po kultuře! Což se setkalo s tak bouřlivým nadšením, zvlášť ze strany matky, která si představila, že by měla cestovat vlakem, že jsem radši jela sama. A ráno mě celkem urazil dotaz: "Seš uražená, že jsme a tebou nejeli?" Popravdě řečeno jsem z toho spíš smutná. Zjistila jsem, že je zvykem po Vánocích navštěvovat zbytek rodiny a kamarády. A tak. Jenom my sedíme doma a už od 20:00 Štědrého dne se tváříme, jak je to jako strašně super, že ty Vánoce jsou už za náma.

Ale tak strávit jeden až dva dny po hospodách se Sockou taky není špatná náplň prázdnin. Kdyby "od 26. do 29. neměl přijet Tomáš a ty 29. odjíždíš na ty hory, viď?", což výborně koresponduje s postesknutím na icq, jak "málo se vidíme, protože já jsem přes týden pryč a ona přes víkend v práci."

EC do Olomouce bylo přecpaný. Skončila jsem na chodbě mezi záchodem a odpaďákem. Teplota asi tak o tři stupně vyšší než ta venkovní. Spolustojící se optal průvodčího, jestli tenhle vlak vždycky bývá tak nacpaný. "Jo, jó, dvacátýho šestýho vždycky jezdí spousta lidí," zahlaholil vesele v odpověď. Takže oni vědí, že 26. vždycky jezdí tolik lidí, ale přidat vagóny? Ne, proč? Zdražovat? Jo, proč ne? České dráhy se tedy z kategorie "zabít málo" přesouvají do "zabít a předtím mučit málo."

Z nádraží jsem šla pěšky. Na Olomouci je fakt krásný to, že do školy i do hospody se dostanete pěšky, a když s sebou nic netáhnete, tak i do bytu. Asi tam za poslední týden umřelo strašně moc lidí (tipovala bych tak na těch dvacet (studentských) tisíc), protože za celou cestu jsem potkala pouhých pět živol včetně souseda z druhého patra, jehož děti tak dupou.

Měla jsem hlad. Čínské bistro s gyrosem bylo zavřené, Hubert byl zavřený, Hladový okno bylo zavřený, u potoka jsem pozdravila kachny a před zavřenou Hruškou jsem se rozbrečela. A nejhorší na tom bylo, že jsem s sebou neměla řasenku. Nevím, proč jsem si nevzala jídlo, i když jsem věděla, že je svátek, a tu řasenku jsem si asi nevzala ze stejnýho důvodu, i když jsem věděla, že asi budu brečet.
V bytě jsem měla hlad a byla mi zima, protože jsme vypnuli topení. Pak jsem našla rajskou instatntní polívku a poslední dva vanilkové rohlíčky, ale ještě před tím jsem asi vyděsila souseda, jehož děti tak dupou, protože jsem velmi hlasitě zařvala "do prdele" a praštila lžičkou do dřezu, jelikož byla v pořadí již třetí, kterou jsem vzala z šuplíku a která byla špatně umytá. Zalila jsem kaktus, na který jsem před odjezdem zapomněla, sbalila latinu a fonetiku a aspoň vyzkoušela, jak funguje to makro na novém foťáku od Ježíška a vyfotila vám, co všechno máme na ubruse. (Nenuťte mě teď zacházet s tím novým programem a zmenšovat to.)

Vlak do Pardubic měl dvacet minut zpoždění (ne, přípoj do Hradce pokudivu nepočkal) a během cesty zřejmě dvakrát změnili systém měření času, protože, když jsme vyjížděli z Olomouce, hlásili "deset minut zpoždění z důvodu technické závady na soupravě, která byla opravena ve stanici Olomouc-hlavní nádraží," v České Třebové hlásili "patnáct minut zpoždění z důvodu technické závady na soupravě, která byla opravena ve stanici Olomouc-hlavní nádraží" a před Pardubicemi už to bylo "dvacet minut zpoždění z důvodu technické závady na soupravě, která byla opravena ve stanici Olomouc-hlavní nádraží." Musím vymyslet novou kategorii, do které bych ČD přesunula z kategorie "zabít a předtím mučit málo."

Domů jsem přijela smutná a nasraná a to tak, že jsem dokonce odmítla nabídku na ohřátí rýže s masem, což muselo matku obzvlášť vytrestat.

Když jsem Zrzce psala, že jedu do Olomouce, říkala, že ona začíná s učením až prvního a že si mám taky dát pohov. Jenže já asi fakt nemám nic jinýho na práci než si číst nebo se učit. Hodně lidí říká, že postupem času zjistilo, že když přijeli domů, zase se rychle vraceli do svého studijního města, protože zjistili, že ve městě rodném se vazby přetrhaly a nemají tam co dělat. Já se asi zasekla někde mezi, protože nemám co dělat ani v Hradci, ani v Olomouci. Všichni z Hradce, případně z jeho okolí jsou doma taky jenom na víkendy a časem se najednou musí strašně šetřit. Takže je víc než akcí individuálních spíš víc akcí hromadných, kde se sejde uzavřená skupina lidí. A o svátcích chce/musí většina lidí spíš být s rodinou. A moje rodina je vůči jakékoliv aktivitě zcela rezistentní. V Olomouci je to fajn během semestru, i když někdy taky najednou všichni, které tam chcete, přijedou až ve středu, anebo odjíždí už ve středu. A během svátků neseženete nikoho, kdo by šel na pivo, aby ta cesta zas tak úplně nezabila den. (Hm, až teď jsem si vzpomněla na Birute – řekni, prosím, že jsi stejně nemohla, jinak mi zcela zkazíš štkavý tón mého příspěvku!)

Zřejmě nejsem schopná si udělat ten správný typ přátel. (A u chlapů platí to samé. Pokud je tady něco jako "správný typ" v oběhu.) Už mě docela nebaví, jak se tolik lidí ozve jenom na Vánoce, nebo když mají problémy, nebo když potřebují půjčit peníze a pořád očekávají, že já někde budu čekat a pak freneticky vrtět ocáskem, až si na mě udělají čas. A docela už se nebavím já, protože jsem si několikrát řekla, že příště je pošlu do háje, a stejně pak vždycky zavrtím ocasem a na zavolání si přiběhnu pro piškot.
Debil.

6 komentářů:



  1. Kopřivo, jen teskni. Ja mám taky občas stejný pocit jako ty. Na Vánoce jsem plánovala 4 mini srazy s různýma lidma a nakonec se uskutečnily jen 2 a oba před Štědrým dnem. Od tý doby trčím doma, obnovuji rss čtečku, sjíždím už i bulvár a desně se nudím. Zachraňuje mě jen to, že dneska konečně odjíždím za přítelem...
    A ty kamarádi, kteří se ozvou, jen když něco potřebujou. To mi připomíná jednu kamarádku ze střední. Ta se ozve jen když něco potřebuje. Nejdříve přestala psát na narozeniny a svátky (nebo psala s týdenním zpozděním), posléze začla dávat vánoční dárky v červnu, protože dřív nebyl čas, a teď mi ani neodpověděla na přání hezkých Vánoc. Ale už jsem se jí naučila na každou icq zprávu odpovědět: "copak, ty něco potřebuješ, že píšeš?" Bohužel je splachovací a je jí to jedno:o/ tak se taky nauč být drsná a nemaž se s těma pokryteckýma vtěrkama. Buď pes, kterej kouše a štěká:o)

    OdpovědětVymazat


  2. Rozdělení světa podle teorie 11:11:
    Svět se dělí na blbce (to je bez debat), zajímavce (se neozvou), kamarády (jsou tu když potřebují) a přátele (jsou tu když potřebuješ).

    Možná by se tam někde vlezlo i pivo.

    Bez ohledu na to je správný čas jít navštívit tu nejcennější kategorii :)

    OdpovědětVymazat
  3. No...

    ...přiznávám se k sobectví - udělalas mi radost. Lidí, který by si mysleli, že sem někde pověšenej na hřebíku, na kterym mě v případě potřeby najdou, je naštěstí zatra-málo...
    A nejsi debil. Prostě je máš z nějakýho divnýho sentimentu příliš ráda na to, abys jim to definitivně přestala žrát.
    Mam dneska takovou mentorskou náladu, že bych ti s chutí zkusil poradit i s těma chlapama, ale... jednak bych mohl být podezírán z podjatosti a pak... chlapi mě nezajímaj, takže je vlastně vůbec neznám...;-)

    OdpovědětVymazat


  4. Margorie: Když já se asi bojim být zlej pes;o)
    Jinak je divný, že nudím... vzhledem k tomu, cov všechno jsem s říkala, že udělám, když jsem neměla čas.

    johny: A vymést z té nejcennější kategorie pavučiny;o) A dát tam to pivo.

    galahad: A navíc chlapi lžou;o) (To mám od doktora House, akorát on to říkal o pacientech.)

    OdpovědětVymazat
  5. No to já nevim...

    ...řikám, že je neznám...
    V každym případě bych se soustředil na lidi, který se ti čas od času ozvou i když nic nepotřebujou. Určitě se pár takovejch najde...

    OdpovědětVymazat


  6. Kopřiva: nebo použít piva jako urychlovače k vymetání sociálních pavučin :)

    OdpovědětVymazat