Na duši vrásky

V rodině máme mladistvý gen. Který naprosto náhodně skáče napříč generacemi v obou rodinách. Mojí mámě bylo vloni šedesát, ale maximum, které byste jí hádali, je padesát. Když byl Sucháč batole, v herně si mysleli, že je jeho matka (pro všechny hejtry geriatrických matek, co jim na sockách píšou, že ve školce si je budou plést s babičkami). Po mojí tetě, která je ale sestrou mého otce, ne mojí matky, chtěli ve třiceti občanku, když šla na film 18+. Že jí za čtyři roky bude osmdesát byste poznali podle chůze, ale ne podle obličeje. Tenhle nezasloužený gen přeskočil i na mě.

RegioJet is the new České dráhy

Prázdninová trikolóra, která je přehlídkou zklamání a povzdechů nad tím, jak se nám ten pokrok zastavil.

Hugo a lechtající voda

Když jsem čekala Suchý únor, měla jsem za to, že se bude jmenovat Hugo. Protože ještě předtím, než byl i jenom shluk buněk, jsme o něm jako o Hugovi mluvili i s jeho otcem. Fakt mě nemohlo napadnout, že to jeho otec nemyslí vážně, a že na svou upřímnou odpověď, že jméno pro kluka už přece dávno máme, dostanu kázání, co jsem to za matku ještě dřív, než jsem ho v pěti dnech přestala kojit, dala mu ochutnat hranolky (to teda až asi o dva roky později) a prozradila, že Mikuláš neexistuje. Ustoupila jsem s tím, že já jsem si vybrala příjmení, tak Chlapec si může vybrat jméno, takže Sucháč není Hugo.

Mezikus II

F08

Dopravní trikolóra

 

Co takhle v letní okurkové sezóně jiného než obnovit mou oblíbenou pindací trikolóru. Píše se to v podstatě samo a má to přibližně stejný efekt jako pokoušet se to řešit konstruktivně.

Chcípákovy ambice

Moje cesta ke sportu

Houpačky

Znáte podcast Houpačky s podtitulem „magazín pro aktivní rodiče“? Tak o tom to nebude.