Tajemný furlong

Ve jménu pokroku.

Milí kluci a holky, co tak spolu blogujeme. Při příležitosti odevzdání diplomové práce, k jejímuž sepsání jsem se odhodlávala dva roky a nakonec ji napsala za 208 hodin a 40 minut čistého času, jak mi hlásí můj time tracker, (a zvládla zaměnit pravý okraj s levým a nechat ji blbě vytisknout), a potažmo tedy při příležitosti možného návratu na blog, jsem se rozhodla uveřejnit klenot, jenž jsem našla při vyklízení pokoje ve svém rodném městě. (Po čtyřech hodinách práce jsem mohla prohlásit, že jsem tak v pětině. Vyhodila jsem přibližně patnáct kilo papíru včetně písanek z první třídy. Po sobě bych fakt chtěla řešit pozůstalost.)

Mezi písankami, maturitními otázkami, studijními výkazy z gymplu, ve kterých jsme s otcem pro srandu identifikovali všechny podpisy, které zaručeně nejsou jeho, a oznámeními o sběru papíru a kaštanů, jsem našla také zelený čtverečkovaný sešit nadepsaný jménem mé sestry. Na první straně se nachází její poněkud kubistické (taky to kreslila na čtverečkovaný papír) ztvárnění motýla, stromu a květiny datované 12.7. 2001. Hned poté následuje můj dopis nanečisto pro Anetu z Rychnova, ve kterém se jí vyznávám z problémů se školou („Teď mi ještě z chemie vychází dvojka, jenže bereme názvosloví solí, kyselin a tak (určitě to znáš, takže víš, že je to fakt šílený…) a stačí jedna písemka, kterou určitě zvorám, a už mám trojku,.“) a s muži („Pamatuješ si na toho kluka Aleše z karate? Tak jsem ho střídavě chtěla sbalit a pak zas ne… Všechno vypadalo skvěle, ale pak se objevil jeho nejlepší kámoš Lukáš. Je ještě hezčí než Aleš. A taky má lepší povahu… Aleš mi připadá takovej moc namachrovanej a sebevědomej a Lukáš spíš takovej tišší a jak kdyby byl v Alešově stínu. A já mám prostě takový typy radši. Když je kluk moc sebevědomej, tak si vedle něj připadá ňák utlačovaná nebo co…“) a první kapitola naštěstí nedokončeného románu pro dívky.

Vzhledem k tomu, že – za předpokladu, že vedoucí a oponent poté, co uvidí její formát, budou ochotni přečíst mou diplomovou práci a shledají její obsah o něco více vyhovujícím než formu – bych se v lednu měla stát absolventkou lingvistického oboru, je skutečnou perlou zeleného bloku můj dopis psaný naší kanadské lektorce ze základní školy.

Při dnech otevřených dveří vyučující z katedry často neví, co dát do prezentace na slide „Profil absolventa“. Půjdu jim navrhnout, aby zařadili můj dopis z osmé třídy, na kterém by ilustrovali, jak velký pokrok je možné udělat. Sedm let na katedře a v anglickém resumé diplomky absolventa narazíte pouze na stylistické nedostatky, když se mu nechce pasivizovat příliš dlouhá věta!

 Přepis dopisu níže:

Dear Ms. Mitchell,

Thank you for beautiful postcard from Turkey. I wasn’t in Turkey but my grandfather was there and took from there for me and my sister very beautiful chains. (Jak Kanaďanům vytvořit správné povědomí o české kultuře a tradicích: dědečkové pro své nezletilé vnučky kradou turecké řetězy). You travel lot, don’t you? (Zde si prosím povšimněte, že jsme se právě zřejmě naučila používat question tags. Hostující profesor k tomu poznamenal, že je škoda, že jsme v tu dobu ještě nedošli ke členům.) When I go with my family to furlong*, we stay on one place on beach. (Ve třech slovníkách jsme konzultovali, co může být furlong. Ve Fronkovi jsme prošla všechna hesla začínající na –fur. Záhadu, co je furlong, na kterém zůstáváme na pláži pořád na jednom místě, jsme však nerozluštili.) I’d like to travel in foreign country. Sometimes I would like to go to Rome, Paris and Athens and to England again. We were in Italy and Greece, but we didn’t travel and next holiday we probably go to France. (Asi někam na furlong.) Tell me more about your trip in Turkey!

Today is 17th December and next week will be Christmas and I must buy many presents and I haven’t got any money. It’s every year same. My grandmother is nervous because she thinks, she must bake many Christmas candies and my mother is nervous too, because she everytime chais. (Sloveso stejně záhadné jako furlong!) I don’t understand her. Christmas are calm and peace goliday, or no? (Zapomněla jsem, že jsem se naučila question tags.) So, why they do that? I hope, you will have calmer Christmas without nervous.

After Christmas day we will go to cottage and will be back after New Year. But I don’t want to go there. It’s very boring. There will be my grandparents, uncles, aunts, cousins… (A děda nás tam všechny sváže řetězem z Turecka.) I will can’t speak to normal person! (Které umí používat modální slovesa v budoucím čase!) I’d like to stay home with my grandmother and my friends. (Kecala jsem – v osmé třídě jsem žádné kamarády neměla!)

In Hradec is little snow. On Christmas day here wasn’t snow. (Zde se Hostující profesor již vsází, kolikrát se v textu ještě objeví slovo snow.) But this year I think we will have white Christmas (překvapila jsem). In newspaper I read, in Spanish, Greece, Hungare (pravděpodobně Maďarsko) and some another states have problems with snow (dobře, zase tolik nepřekvapila). They have block roads and car can’t drive and everywhere is crazy…

Last winter you wrote you had (zde si dovoluji upozornit, jak jsem bravurně zvládla souslednost časovou!) many snow in Canada. Is it now same?

I hope you’ll enjoy Christmas, presents and every „Chistmas thing“!

I wish you Marry Christmas and Happy New Year 2002!

Tento dopis je dnes pravděpodobně vystavován v nějakém quebeckém muzeu. Hned vedle poznatků o vývoji pidgin English na Jamajce.

A já, i kdybych neobhájila diplomku, bylo by to aspoň s vědomím, že ve čtrnácti letech jsem dokázala anglicky napsat třístránkový dopis a nepoužít v něm ani jeden člen!

*Záhadu furlongu jsem vyřešila dnes. Pravděpodobně jsem neměla vyhazovat ty písanky z první třídy, neboť při bližším zkoumání slova, jsem zhodnotila, že n není n, ale u, a to na konci je h. Což nám dává… furlough. Jo, jezdívali jsme s našima v létě na pláž na opušťák.