A tuhle znáte?

Ajajaj.


Důvodem nečekaného příspěvku po méně než měsíci není, abych ohlásila zásnuby s Brucem, popřípadě, abych oznámila, že jsme si aspoň začali tykat, ale email od vedoucího mé bakalářské práce s feedbackem na překlad. (S vedoucím práce jsme si v Ponorce na seminářích občas tykali. Tím nemyslím, že jsem s ním spala, kdyby něco.)

Nedávno jsem narazila na blog, kde měla bakalářka svou vlastní rubriku. Na chvíli jsem se zamyslela, ale pak jsem usoudila, že s mou nynější frekvencí psaní (blogu i bakalářky) už to nemá cenu. Na druhou stranu, jestli se s tím budu srát tímhle tempem, tak to asi znova otevřu. Ale obhajobu v září bych si už nezdůvodnila ani sama před sebou.
Tak tedy, feedback na první povídku dorazil (po dvou týdnech) včera večer. Jsem vděčná za dvě věci: Zaprvé, že jsem se zdržela nadšeného facebookovského statutu (že od Leprikóna je vlastně feedback, který obsahuje "to asi nebude česky" a "au" pouze dvakrát a navíc jednu pochvalu, docela úspěch), dokud neposlal feedback i na druhou povídku. A zadruhé za to, že ho poslal až dneska dopoledne, protože včera bych už neusnula. On ho tedy plánoval poslat ještě včera večer, jenže vysvětlil mi, že to vzdal, protože ty dialogy se nedaj číst. Takže je to navíc opravený jenom do půlky.

Přes největší pocit trapnosti, kdy jsem uvažovala i o tom, jak to je možný, že mám z angličtiny aspoň maturitu, už jsem se během dne dostala, takže teď jsem schopná ten komentář znova otevřít a hledat důvody, proč to není tak strašný. (Za chvíli jsme u hledání důvodů, proč mám pravdu já:o)).
No, je to Leprikón. Leprikón ztratí nervy, když najde v textu tři dvojitý mezery, takže když už psal i komentáře typu "verbal, pls," poukazuje to spíš na fakt, že ten večer měl asi dobrou náladu.
Ale prostě... mně Leprikón za celou dobu nikdy neposlal překlad zpátky s tím, ať to předělám, že se to nedá číst! Na druhou stranu zas... taky to nebyl překlad na bakalářku.
Každopádně – ne že bych dneska na studijním na záchodě (kam jsme šla čůrat, ne brečet) neuvažovala, jestli je možný, že na něco, co tady dělám tři roky a o čem jsem myslela, že mi to celkem jde, objektivně prostě nemám. A proč to kurva musim zjistit měsíc před deadlinem odevzdání bakalářky! Ovšem svou důvěru opět vkládám do Leprikóna – on je moc velkej ješita na to, aby si na bakalářku vzal někoho, o kom ví, že mu u obhajoby udělá ostudu. A přece by to u mě už zjistil, ne? Vlastně bych asi chtěla slyšet něco jako potvrzení: "On ti to poslal zpátky, protože ví, že to umíš líp.":o)

Právě teď už si nekladu otázku, proč jsem se po maturitě nenechala zbouchnout a živit se chlapem, ale pořád se ptám, jestli jsem radši neměla zůstat u překladu svých tumorů. Tumory nevedou dialogy.
Dneska jsem brouzdala STAGem a zjistila jsem, že "kolegyně," co měla dělat komentovaný překlad True Love od Ursuly Le Guin, což je autorka, která mimo jiné disponuje taky celkem komplikovanou syntaxí a dlouhými souvětími a jejíž povídku – přesně tuhle povídku – mám přeloženou – dobře přeloženou! – ze semináře s Leprikónem, už nestuduje a tu práci nedokončila! A teď mi řekněte, proč si někdo, kdo nedokáže napsat větu, která by byla kratší než celý odstavec, vybere k analýze autora, který souvětí použije tak jednou za stránku a jeho povídky stojí na krátkých dialozích?!
S dovolením si i sama odpovím. Protože nenám žádný jasný osobní ani profesní cíl (jak tu zaznělo v komentářích;o)) a nevybírám si téma BP po zralé úvaze a s přihlédnutím ke všem aspektům (jako třeba k tomu, že jsem si vybrala vedoucího, který taky dělá všechno na poslední chvíli a taky je schopen pracovat pouze ve stresu... a taky má zrzavý vlasy...), ale dva dny před deadlinem a hrábnu po autorovi, kterého už jsem jednou překládala a v podstatě mě nezaujal, ale byl volný a znala jsem ho. Nezbývá než zopakovat, že – pokud se tam dostanu – tak na magistru nebudu flákač, nebudu flákač, nebudu flákač...

Jako poslední útěcha mi slouží fakt, že svět by měl být v rovnováze. Dvě mé splubydlící už mají bakalářku hotovou, k tomu provozují jogging a ještě se u toho usmívají. Další spolubydlící, které bude říkat Rebeka, protože jako Rebeka vypadá, začala psát diplomku o něco později než já bakalářku a deadline má o čtrnáct dní dřív. Vedoucí práce jí poslal zpátky opravené čtyři stránky z dvaceti s tím, jestli skutečně odchodila kurzy syntaxe a morfologie na bohemistice a že ho to ruší při čtení, takže ať si to opraví po stylistické stránce a pošle znova. No a Balička cigaret je v Irsku a nepíše nic. Takže jsem se musela přiklonit k jedné skupině. A Baličku znám dýl.
A večer bych mohla Rebece navhnout, že si otevřeme víno a Word a budeme brečet.

Co se týče druhého béčka, tak doufám, že s ním i s bakalářkou pohnu v kopřivím stylu. To znamená, že to dlouho nepůjde a pak najednou jo! (Přibylo oslovení "liško," pravá liška snad promine, a sundávání vlasů ze svetru. Ness kvůli tomu dělala průzkum mezi muži, jestli to něco znamená. A kotě s Amatou se mi snažily vsugerovat, že je teplej.)