Placenta vrací úder

Momenty, kdy je třeba naučit se žít s pocitem, že na porodním sále zahodili dítě a vaši rodiče pak vychovali placentu.


Na druhou stranu vám to pak nabízí i jedinečné momenty, při kterých můžete hrdě prohlásit: "Na placentu dobrý." To jsem si řekla například... v pondělí 17. na závěr dílu populárně-lingvisticky-perverzního seriálu z prostřední doupěte perverzních lingvistek s názvem: Placenty jdou na zkoušku z anglické syntaxe. Vlastně jako placenta jsem si začala připadat teprve před tou zkouškou a hlášku v perexu jsem si představila jako bublinu k obrázku, kterak mě Ohnivá docentka vyprovází ze své pracovny a narušuje mi tak studijní plán(:D). Jelikož Zrzavá udělala zkoušku až napodruhé a to poté, co si nechala narůst pořádné odrosty, měla mastné vlasy a přišla na ni s obrovským jebákem na bradě, Placenty se také důkladně připravily – s Baličkou cigaret jsme čtyři dny vydržely neumýt si vlasy a po dlouhém přemlouvání jedna druhé jsme po několika letech vyšly ven bez make-upu (poslední dobou si tak říkám, že dřív, když jsem se namalovala, tak to nebyl takový rozdíl oproti stavu, kdy jsem nenamalovaná. Dneska už to teda poznám. Takže buď jsem stará a hnusná, anebo jsem se konečně naučila líčit.) Já jsem cestou ještě efektně zmokla. Balička prohloupila, když si vzala deštník, takže se pak ještě zamokřila na záchodě. No a pak si ta mrcha vytáhla otázku č.1, Morfémy, a dostala samozřejmě za 1!:o) Jako vy znáte někoho, kdo si na jakékoliv zkoušce vytáhne otázku č.1, ve většině případů tu nejlehčí? Já jsem fakt myslela, že je to nějakej hoax a ve skutečnosti se otázky číslo 1 vždycky vyndaj. No anebo jsem jediná, kdo si místo otázek číslo 1 tahá otázky, který si zapomněla vytisknout, že jo. Druhá placenta si vytáhla 29 – Attributes. Samozřejmě jsme se nedostaly k jediné poznámce, kterou jsem si nachystala na potítku, nýbrž se ze mě půl hodiny snažila vytáhnout, co to je bracketing paradox (akorát aplikováno na syntax, ne na morfologii), o čemž jsem měla asi takové znalosti, že to je úplně poslední poznámka dole na stránce, podtržená oranžovým zvýrazňovačem a je u toho příklad "American history teacher." Pokudivu ze mě definici něčeho, co neznám, skutečně vytáhla, a ačkoliv já bych se vyhodila, tak Lída měla jiný názor a dala mi trojku. A bracketing paradox už nikdy nezapomenu a chci ho mít u státnic!

Placentoidní pocity mě provázely i začátkem týdne. Co taky chcete, když máte dva dny zkoušku z fonetiky. Při této příležitosti byla použita většina volebních lístků – našla jsem lepší účel, než si s některými vytřít prdel (a přísahám, že typické znaky Cockney skončily na volebním lístku ČSSD zcela náhodně). A nejhorší bylo, jak jsme v neděli vyhráli ten hokej. Řekly jsme si totiž s Baličkou, že za zlato dáme fonetiku na první pokus. Ještě před finálem jsme si říkaly, že za stříbro ji můžeme dát na druhej, a litovaly jsme, že už nemůžeme bejt třetí. Sice ještě nemám výsledky, ale po praktické části jsem skutečnost, že jsem placenta, sms zprávou sdělila i rodičům, až jako takovej idiot jsem si připadala. Podobný výkon jsem naposled předvedla někdy na gymplu při čtvrtletce z matiky, když jsem ji zrovna nemohla opsat.

Pocit, že na posranýho i hovno spadne (ne sice přímo třeba hovna našeho devadesátikilového Beďara, který je schopen produkovat exkrementy velikosti kravince (měli jste vidět, jak vypadala zahrada, když slezl sníh), ale takový slepičí trus teda jo-o), v posledních dvou týdnech zesílil. Vedle toho, že jsem si vytvořila naprosto zbytečnou složku s názvem "Jak si hledám pracovní stáž" a usoudila jsem, že na katedře romanistiky není možno napsat bakalářskou práci, kterou napsat chci, nám někam na týden zmizela matka, nezvedala telefony a pouze o svém stavu občas informovala smskou, že je ráda, že při ní stojí aspoň cizí lidé, když ne rodina, a tak podobně. Nevím, co bych k tomu dodala, ani se mi k tomu nic moc dodávat nechce, protože všem (až na matku a její kamarády, kteří ji vidí jenom z té okouzlující stránky) je jasný, že tady se jedná o dvě diagnózy, které společně vedou ke třetí. Jenže když s tím nic nebude chtít udělat máma sama, neudělá s tím nikdo nic. Snažit se o to proti její vůli znamená jenom to, že kromě sebe zničí i všechny ostatní. Ani nevím, proč z toho vlastně nejsem šokovaná – asi že když na to koukáte několik let, tak si na to zvyknete. Ale pro někoho zvenku to musí vypadat asi stejně, jako když se o tom milém sousedovi dozvíte, že dostal svoji manželku do nemocnice s otřesem mozku a přeraženou čelistí. Taky tomu nechcete věřit.
Za týden se teda vrátila, ale tak nějak nemůžu popřít, že když tam nebyla – a já jsem zrovna doma byla – že by nebyl větší klid.

Začátkem týdne se mému studijnímu životu a zbytku iluzí, které jsem o českém školství ještě měla, pokusila zasadit smrtící ránu katedra romanistiky. Podle toho, co se poslední dobou dozvídám, nechápu, že jsem to neviděla dřív. Nebo nechtěla vidět. Vedoucímu španělské sekce už i můj jinak flegmatický Nejmilovanější docent sdělil, že je neschopný nejen vést sekci, ale i učit. No, sdělil... Prý se ten řev rozlíhal přes celou chodbu. Naši dva mladí páni doktoři, tedy ten mladý a dynamický pohon katedry, se mezi sebou sice nesnášejí, to jim ovšem nebrání katedru likvidovat systematickým ničením potenciální rostoucí konkurence z řad studentů. Vedoucí katedry a profesorka na syntax se ani nedokážou shodnout, co chtějí zkoušet u právě probíhajících státnic. Lektor Zakopaný pes hraje s prváky na jazykových cvičeních divadlo a studentkám, které projevily s podobným osvojováním si gramatiky nesouhlas, vyhrožuje, že je nechá vyhodit. Někteří vedoucí prací, konkrétně Koordinátor, u obhajob potápí své vlastní zdroje, které předtím doporučili.
Proto jsem usoudila, že beru jako vedoucího buď Nejmilovanějšího, anebo nic. Zvítězilo nic. Respektive anglistika. V úterý mi sdělil, že i když mi to v březnu slíbil, nemůže mě vzít, mimojiné také proto, že s překlady mu "kolegové dělají problémy." Není divu, když Nejmilovanější není jen mým nejmilovanějším, a k ostatním se chodí proto, že Nejmilovanější je rozebrán. Na můj dotaz, koho by mi z kolegů doporučil jako vedoucího práce, se na mě nejdřív podíval, jako by chtěl říct, že kreténi to jsou všichni, a pak řekl, že neví. Takže v podstatě jako jediný důvěryhodný člověk na katedře mi zbyla sekretářka.
Takže jsem dva dny před deadlinem psala Leprikónovi, co vede překladatelské semináře v hospodě (trénujeme tak udržení pozornosti po čtvrtém pivě). O osudu mém a bakalářky bylo rozhodnuto dnes 01:28, kdy mi Leprikón napsal, že ok, knížku na překlad schvaluje, a dokonce mi poslal anotace seminářů se seznamem literatury, ze kterého jsem si měla vybrat zdroje do zadání. Dopoledne před zápočtem z americký ještě následovala akce Ulov Boba Leprikóna, který právě zkouší u přijímaček. Vzpomněla jsem si, jak jsem se šla v prváku vyklepaná ptát Nejmilovaněšího, jestli můžu na Dějiny Španělska chodit s jednooborem – jako chápete, měla jsem oslovit někoho, kdo je docent! Dneska jsem jako velkej mazák využila příležitosti, kdy z učebny vycházela odzkoušená studentka, vlítla jsem tam, vysvětlila, že na přijímačkách už jsem byla (vidíte, že pořád vypadám mladší!), a u úplně cizího docenta jsem si vyžádala Boba Leprikóna, jenž na mě zamával, jako že tu zná, a podepsal mi zadání BP. Sekretářka na anglistice měla úřední hodiny do 11:30, v 11:31 jsem klepala na dveře. Asi kvůli velikosti a kvůli tomu, že anglistika vždycky disponovala vyššími tituly, mi ta katedra vždycky přišla víc studená a neosobní. Když dneska z díry vedle sekretářky vylezli různí doktorandi a doktoři podívat se, kdo to přišel, tak už zase nevim, proč. Anebo se možná přišli podívat, protože kdoví, co tam vedle u sekretářky takhle v pauzách dělaj! Fonetický už-doktor a už-tatínek Bez Vlasů se na mě tak mile usmíval, že si myslím, že už asi viděl můj test z praktické části.
A romanistiku snad uvidím až za rok při státnicích. Pokud se opět něco nepodělá, tak nikoliv už v září, protože na můj mail z 12. dubna, mi 17. května (správně, v den vysílání dílu Placenty jdou na zkoušku z anglické syntaxe) odpověděla Španělská organizace v Londýně. Že by to jako od října šlo. Jelikož mi Organizaci schválila i Miss Cancer na zahraničním, odeslala jsem tam patřičné dokumenty a dneska mi přišla odpověď, že dokumenty poštou odeslány zpět. Což je nejdál, kam jsem se s pracovní stáží zatím dostala. Takže očekávám, co se posere tentokrát. Myslím, že mě tam musí mít za pošuka. Například jsem se hrozně omlouvala, že mi musí poslat originál dopisu o přijetí poštou, protože už jsem viděla, jak asi 121. pokus o stáž ztroskotává na tom, že Španělovi se nechce dojít na poštu. Ale kdyby věděli...! (Ovšem stále je ve hře to, že napsal špatnou adresu, britská nebo naše pošta dopis ztratí, anebo tam něco vyplnil blbě.)

Takže pokud se například STAG nerozhodne, že nezkousne dvě zadání BP (a nedozvím se to třeba v den obhajoby), a v půlce července se nedozvím, že mi nedali stipendium, tak začnu věřit, že zásoba padajících exkrementů není nevyčerpatelná.
Což ovšem ještě neznamená, že v příštích dílech neuvidíte:
- Proč jsem si na bakalářku vybrala tak blbou knihu?
- Proč jsem si vybrala na bakalářku překlad?
- Proč mi Leprikón pořád říká, že jsem blbá?
- Proč jsem jela do Londýna? Nerozumím jim.
- Proč jsem jela do Londýna? Mám tady hlad. A nerozumím jim.

Tohle je na delší dobu zase poslední příspěvek, protože vedle toho, že po víkendu už si asi nebudeme moct psát, co chceme, tak mám taky asi tak do 21. června poslední den, kdy můžu dělat něco jiného než počítat fonémy a analyzovat španělské romantiky (všichni psali o nějakým Álvarovi, co na konci vždycky umřel násilnou smrtí) bez toho, že bych se za to musela okamžitě potrestat. (Ness ať se nebojí, komentování oblíbených blogů mám napsaný od doktora!)
Začínám zítra ráno, neb do konce května mám Leprikónovi odevzdat všechny překlady z celého semestru plus zápočtový (a vzhledem k tomu, že je to teď můj vedoucí bakalářky, bylo by záhodno udělat to včas a pořádně. Však taky vyhrožoval kvalitní spoluprací!) Ukázka ze zápočtového překladu:
"Lick the shit of my dick after fuck your mother up the ass!" Já nevim, proč jsme si mysleli, že se Leprikón po porodu zklidní...