Kolik mi dáváte?

Volně navazuje

Jedním klikem zkontrolujte, kdo tohle píše. Protože ona to dva měsíce nebyla a teď je zpátky! A bude hodná, protože je oslabena a marně hledá něco, na co by si mohla stěžovat.

Tak teda, čí to byla busta jsme rozluštily, že ano, takže jsme mohly pokračovat směle dál, kupříkladu až k zápisu.

Na právnické fakultě jsem sice žádnou bustu neviděla, nicméně i tam jsem na příliš malou plochu dostala příliš mnoho papírů k vyplnění, což někoho, kdo má dodnes problém s vyplňováním složenky a jednu (!elektronickou!) přihlášku na VŠ vyplňoval půl hodiny a za asistence dvou lidí , může značně stresovat. Ačkoliv jsem v každém papíru zapomněla vyplnit několik kolonek a musela tak učinit !milá! paní ze studijního (věřím, že v duchu si říkala něco podobného, co si říkám já o těch idiotech, co lezou do hradu bez vstupenky a ptají se, kde je pokladna), aspoň jsem jako Sancha neoznačila svůj kraj jako "východočeský."

Papíry nepapíry, cítila jsem se jako doma:
"Této knížce se říká modrá, protože je... modrá. Můžete si ji zakoupit, anebo si ji stáhnout na stránkách školy, naleznete v ní spoustu užitečných informací, bohužel po jejím vydání ještě došlo k nějakým změnám, které se do ní už nestihly zapracovat, jsou pouze v té internetové verzi, takže tu si také prohlédněte."
Vzhledem k tomu, že předevčírem mě málem rozplakalo, když jsem na stránkách školy zjistila, že už nejsem vedená jako studentka oktávy bé, ale ti hajzli nás přitom ještě nedali ani do absolventů, tak tuto připomínku starých dobrých časů vnímejte zatím pozitivně. Už jenom proto, že markrabě by nám tohle řekl až potom, co bychom si tu knížku koupili.

Že příjmení děkana fakulty je podobné příjmení markraběte asi jako Pospíšil a Pospíchal, o tom už jsem se zmiňovala, ovšem u oběda táta pronesl něco v tom smyslu, jestli náhodou nemá taky stejné jméno jako Quasimodo. Sancha vytáhla zakoupenou modrou knížku (člověk by řekl, že ty čtyři roky snad nechodila do školy se mnou) a následoval záchvat smíchu. Jakmile uvidím, že kulhá a uslyším: "Vítám váf, ftudenti," je to jasný, je to spiknutí minimálně celorepublikového rázu.
Když jsme na papíru s rozvrhem katedry anglistiky a amerikanistiky spatřila "POZOR ZMĚNY – verze z 13.8.", následoval hysterický záchvat smíchu.
Když před nás po obědě číšník se slovy "na trávení" postavil panáka slivovice, pomyslela jsem si: "A je to v prdeli." Jestli je tohle místní zvyk, mé studium se nachází ve vážném ohrožení.
Jinak doufám, že není místní zvyk, že když si objednáme Gambrinus desítku, tak nám přinesou v půllitru Gambrinusu Plzeň dvanáctku a myslí si, že to nepoznáme.


Průvodce pro prváky je skvělá věc, nicméně mělo by existovat ještě speciální vydání pro nás, Ústavem poznamenané. Mí věrní čtenáři si určitě dokáží představit, co se mnou, Sanchou a Kačátkou dokáže udělat taková věta: "Vysoká není gympl a žádných třídnických hodin, při kterých ti učitelka všechno třikrát zopakovala, se tady nedočkáš."
Co je to třídnická hodina?
Otec Třídní: "A že včera byl rodičák, to víte?"
"I ty nejdůležitější informace najdeš jen na vývěskách a na příslušných webových stránkách, proto pátrej, ptej se a vyzvídej na spolužácích..."
aneb kdo v pátek ve čtyři nesleduje nástěnku, jako by nebyl, či detektivní akce "Zjisti si, kdy maturuješ, svépomocí."
A opravdu a zcela bez ironie si myslím, že ten průvodce je dobrej, akorát za pár let asi fakt navrhnu spešl vydání pro "Ty druhé."
Hlavně se o tom ale nesmí dozvědět markrabě. Prohlásil by všechny ty kraviny za přípravu na vysokou a účtoval za ně extra poplatky.


Včera jsme taktéž sprovodily ze světa hrozbu případného bezdomovectví. Jo, máme ho. Má tři pokoje – Modrý, Žlutý a Růžový – obývák a kuchyň, kam se vešel i stůl! A plynový sporák. Já prostě nemůžu vařit, no fakt! Kačátka, která byt viděla už v pondělí, zabrala Žlutý pokoj, kam se za ní postěhuje buď Sancha anebo Ta-co-ji-neznáme-ale-víme-že-tam-s-námi-bude. Já jsem strategicky zabrala Modrý, protože je vedle kuchyně, takže mě nikdo neuvidí, až v noci půjdu vyjídat lednici. Šla bych i do Žlutého, nicméně jsem se rozhodla využít práva kdo dřív přijde, ten dřív mele. Růžový pokoj dostanou kluci. Nejhorší pokoj – protože je to tzv. nudle – na ně nezbyl proto, že je... nudle. Já bych šla i do nudle. Jenže... jako víte co, já překousnu i tu růžovou záclonku v obýváku, ale dlouhodobý pobyt mezi růžovými stěnami by mě zcela jistě dohnal k sebevraždě.