pátek 15. dubna 2016

O kočkách a

hovnech.

Poslední reportáž z prostředí detenčního ústavu pro kočičí chovance jsem zakončila příslibem fekálních historek, ty má totiž každý rád a zvyšuje to návštěvnost.
Naštěstí nedisponuji běžnými chovatelskými historkami, kterak žárlící kocour opakovanými útoky vylučovací soustavy zdecimoval milostný život své majitelky*. To si žárlivý kocour Black totiž vyhrazuje na jiný živočišný druh – jeden čas s námi pobývala útulková kočka Hroběna. Než se u ní prokázala vysoce infekční smrtelná kočičí nemoc. Black ji nenáviděl. Musím se přiznat, že ani mně k srdci tak úplně nepřirostla. Čím víc milovala ona mě, tím míň jsem měla ráda já ji, protože tím víc Black nenáviděl nás obě. Byla taky jediná z koček, u které jsem zažila močení do postele a na nábytek jako mstu za nepřítomnost. Takže když se v našem tehdy ještě s Baličkou cigaret sdíleném bytě objevilo ve vaně hovno, volba byla jasná. Až po několika dnech mi došlo, že ten kocour není jenom chytrý, ale i škodolibý a vychcaný. A vysraný. Do vany. Hrobi by se při své konstituci sice možná dostala do vany, nikoliv však z ní.
Původce druhého hovna na místě, kam rozhodně nepatří, sice prokázán nebyl, nicméně o Hrobině ruce k dílu jsem tentokrát přesvědčena, i když bývám obviňována z předpojatosti. Větší čas vánočního volna jsem trávila sama ve Městě, kde zavraždili posledního Přemyslovce. Když jsem mezi svátky přijela, v bytě něco hrozně smrdělo. Netrvalo dlouho a bylo zřejmé, že to něco je hovno a je lokalizováno někde v Baliččině pokoji. Přesnější polohu se mi však nedařilo určit. Baliččin příjezd se blížil a smrad se stupňoval. Den před Silvestrem mi otec dovezl věci a našel hovno. Bylo pečlivě zahrabáno v záhybech přehozu přes postel.
Když jsem domů přinesla Balůa, podobná reakce se naštěstí nekonala, možná proto, že Balů si s sebou do nového domova nepřinesl dávku koronavirů a taky proto, že první tři měsíce jsem se k němu nesměla přiblížit, natož tak, aby se on přiblížil ke mně.
Když jsme na tři měsíce bydleli v Salónu republiky u táty, měli chovanci svůj záchod na záchodě. Táta jim občas zavřel dveře. Dvakrát. Poprvé šel Black slušně do koupelny na dlaždičky a Balů do krabice. Když se to stalo podruhé, pochválila jsem je, že to tak pěkně vydrželi, než jsem přišla na to, že se nemůžou dostat na záchod. Několik dní na to jsme se s Hostujícím profesorem chystali ulehnout do pokoje pro hosty. Při přiblížení se k rozkládacímu gauči bylo jasné, že dnes tak neučiníme. Poté, co jsme z peřiny odstranili pečlivě zahrabaný bobek a zapnuli pračku, jsme se odebrali spát pod širák.

Pokud jim v tom nebrání objektivní překážky, chovanci jinak vzorně vylučují tam, kam mají, nicméně jsem zaznamenala při stejné stravě přece jenom jiné procesy. Zatímco Black dostane průjem maximálně, když venku něco sežere, konzistenci Balůovy stolice ovlivňuje mnoho vnějších faktorů: návštěva instalatéra, vyvážení popelnic, nebo když si ostříhám vlasy.
Na rozdíl od Blacka, který spí celou noc, Balů kolem půl páté ráno vstává a jde si hrát, popřípadě chodí po bytě a nadává. Jediný způsob, jak získat poslední dvě hodiny spánku, je zavřít ho do obýváku a zapnout mu rybičky**, aby se zabavil. Normální kočka dvě hodiny bez záchodu vydrží. Dnešního rána se však v akvárku zřejmě rychleji pohnula plata a Balů dostal průjem. Ráno jsem pustila Blacka ven, pochovala Balůa a jako každé ráno mu laskavým tónem vysvětlovala, proč šel do karantény (jednou tu analogii pochopí). „Proč mám na ruce hovno?“ zeptala jsem se, když jsem ho pustila.
Řídká hromádka způsobně ležela na pelechu v rohu pokoje. Balů se ji evidentně snažil zahrabat. Efekt zahrabávání hovna, když nemáte od čeho, je takový, že hovno ohodí dvě stěny a šikmý strop. Aspoň je důvod při této příležitosti zamalovat i ty fleky od vína.


*Není pravda, že ženy mají kočky, protože nemají chlapa. Ženy nemají chlapa, protože mají kočky.

**Zapnout světlo v akváriu.

13 komentářů:

  1. "Není pravda, že ženy mají kočky, protože nemají chlapa. Ženy nemají chlapa, protože mají kočky."

    :-))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No ale fakt. Hostující profesor se urazí, protože to tady čte, ale nesmí mě opustit už proto, že neexistuje jiný chlap, co by snesl, že po noci, kdy mě objímal, zatímco já jsem objímala kočku, neboť kočka, která přede, se nepouští, si musí z vousů vybrat chlupy, a chápe, že kočka občas prostě zesere zeď.

      Vymazat
    2. Úžasný muž. Závidím.

      Vymazat
  2. Jinak dík stěhování kočky mám již několik let novu matraci na posteli.

    OdpovědětVymazat
  3. A proto si myslím, že kočka nemá v bytě co dělat. A naši dva kocouři a sosuedovic kočka (teď čerstvě po antikoťátkové operaci) tohle respektují. Samo že se snaží dostat do chalupy; asi proto, že mlíko vevnitř je určitě lepší než to samé venku; ale vždy opatrně nakouknou a když mě vidí, čekají na mojí reakci: pokud použiju jemné "Táhni do hajzlu!" utečou, pokud nijak nereaguju, opatrně vstoupí. A když mám dobrou náladu, dostanou něco na zub:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je hrozné.
      Pes nemá v chalupě co dělat, protože tam nemá nic na práci. Ale kočka musí mít plný přístup do všech prostor v nemovitosti, aby mohla svou roli myšilovky řádně plnit.
      A vůbec - víte, proč Pán Bůh stvořil kočičku?
      Aby si děti mohly pohladit šelmičku!
      Milan

      Vymazat
    2. Kocouři jsou dostatečně hlazeni venku. Myšilovnou fci už dávno neplní, protože existujou granule a konzervy. A když né u nás, tak u sousedů.
      A když nejsou granule ani konzervy, jsou schopný sežrat všechno, třeba čočkovou polívku.
      Pokud je i sporák prázdný, přichází na řadu ptáci a to mě sere neskutečně.

      Vymazat
  4. Sejra: "Táhni do hajzlu" zní opravdu temně, ... tedy jemně :D

    OdpovědětVymazat
  5. Podle mě se to nedá paušalizovat, protože s kočkama je to stejný jako se spoulbydlícíma - je jich nepřeberná škála od pohodářek po čuňáky. U mě se zatím osvědčily všechny ryze domácí kočky, který chodily způsobně na záchod (at už náš, nebo kočkolit), neblily a neškrábaly o nábytek. Nejhorší hodnocení si vysloužili aspoň u nás kocouři, co žili venku a domů se chodili jen nažrat (venku proto, že se nedovedli vzdát sexu a rvaček, ne proto, že bychom je doma nechtěli). Z těhle chlápků tu a tam odpádavali polomrtví ptáci, nasátý klíšťata, roztrhaný uši, nebo jen strašlivej smrad kotelen a jejich milenek.
    Jinak gratuluji k práci!

    OdpovědětVymazat
  6. Sejra: Hlavně mlíko nemá v kočce co dělat;o)
    Těžko, když si pořizuješ kočku do bytu v centru města, tak od ní očekáváš myšilovku. Co jsem se přestěhovala, tak jsou možnosti větší, takže Black chodí, přece jenom se narodil na vesnici, Balůa bych nepustila, protože je na to prostě moc blbej. Samozřejmě se bojím i o Blacka, strach mám hlavně z aut a z magorů (stačí ti dobrodinci, co ho začali krmit lidským jídlem), ale pustit ven Balůa by bylo jako nechat dvouletý děcko dojít samo do školy.

    psice: Souhlas. Když občas slyším, co dělají jiné kočky, popřípadě, co si jejich majitelé nechají líbit (fakt znám chlapa, co si jde ve čtyři ráno s kočkou hrát, protože kočka se tak rozhodne - já si radši nechám posrat zeď), tak myslím, že moje nelidské stvůry jsou vlastně v pohodě. Kromě případu hovna ve vaně za to vždycky mohl člověk, blijou tak akorát, abych se nemusela být, že jim chlupy zauzlovaly střeva, cíleně nikdy nic nezničili, i když na gauči je poznat jejich přítomnost (plus si ještě nějaká blbka pořídila postel z ekokůže, že).
    Jinak, když se Black vrací, tak občas smrtí po rybě a občas voní dámským parfémem a krbem. Kurevník.
    Dík. Uvidíme po zkušebce:o)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No tak to u nás je klid, Kočka chodí ven a domů po prkně z kuchyňskýho okna, domů občas i po schodech se sousedama, ti už to znají a jen klepnou a otevřou dveře od bytu a zas za ní zavřou, v noci zbytečně neotravuje a krom toho extempore hned po přestěhování ani nijak netrpí trávicíma obtížema.
      Problém občas vyvstává akorát v létě, když to okno od kuchyně zůstává otevřený trvale a Kočka si nosí domů na hraní myši, ptáčky a plazy.

      Ale je fakt, že ti dva kocouři před ní byli podstatně problémovější.

      Vymazat
  7. Ono ani ty granule nejsou nic moc, že?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nevim, já je nežeru, ale psychoušům jedou;o)

      Vymazat