pátek 25. července 2014

Ježek v zadku



Skandální nadpis.


Jak se pozná, že člověk je starý. Ráno nechápe, proč poslední sms z předchozího večera zní: „Ty sis půjčila ježka a strčila sis ho do zadku?“
A to po třech pivech. Si to nepamatuje, ne si strká do zadku ježka. Abych si do zadku strčila ježka, po mně chtěla instruktorka na poslední hodině pilates. Ježek je toto:



Pravděpodobně to bylo vynalezeno pro posílení pánevního dna žen asi tak o čtyřicet kilo těžších než já, protože když po nás instruktorka chtěla, abychom tuto umělohmotnou věc s ostny umístily „pod sedací kosti“ a následně se pohyby pánví přemístily dopředu podložky, zoufale jsem pozorovala, kterak ježek mizí v zábalech zadnic ostatních cvičenek, zatímco já se na ježkovi nemůžu udržet a vzpomínám, jak jsem mohla přežít tu bolest, kdy jsem ve čtyřech letech nezvládla pluh a brždění a zastavila se o chatu s lyží mezi nohama. O pozitivních účincích této pomůcky na mé pánevní dno má své pochybnosti.

Dál se pozná, že je člověk starý, když jde s kocovinou po třech pivech kupovat své rozvádějící se kamarádce, říkejme jí třeba Sociální pracovnice, k narozeninám vibrátor. S Baličkou cigaret jsme zamířily do Erotic City, kde jsme popravdě tvrdily, že sháníme něco pro kamarádku, a nikdo nám to nevěřil.
Nákup jsem musela přerušit, neboť bez nějakého antikocovinového přípravku jsem nebyla s to zbytky své mozkové kapacity (asi tak 20%) soustředit na rozdíl mezi plastovým, gelovým a silikonovým povrchem vibrátoru, vibrační vajíčka s drátkem (to se nesmí zavádět „dovnitř“) a bez, na vibrátor se sedmdesátiprocentní slevou, protože je to vlastně dildo, neboť tomu nefunguje nabíječka, a blahodárný účinek Venušiných kuliček:

„Má to i zdravotní účely, posiluje to pánevní dno. Takže pokud je kamarádka po porodu… nebo před. Vlastně to jde i preventivně.“

„No a já blbka chodím kvůli pánevnímu dnu na pilates.“ A strkám si tam do zadku ježka.

Takže jsme si daly pauzu a v mexickém bistru jsme si u Vietnamců koupily čínské nudle a s navrácenou schopností dát dohromady jednoduchou větu jsme se vydaly zpět do Erotic City. Slečna evidentně nečekala, že se ještě vrátíme. Zvlášť poté, co viděla můj výraz, když jsem spatřila předměty velmi podobné ježkovi.

Zjistila jsem, že vybírat erotickou pomůcku je mnohem těžší než vybrat si toaletní papír nebo aviváž (obojí v průměru vybírám cca patnáct minut).

Já: „Kolikrát Sociální pracovnice vlastně zmínila, že chce vibrátor? Chce ho vůbec?“
Balička: „Aspoň dvakrát.“
Já: „Tak velikostně vezmeme něco průměrného, ne?“
Balička: „Tady píšou mini.“
Já: „To je mini?“
Balička: „Ženo, asi máš jiné standardy.“

Je fakt, že tam bylo i něco, co mělo půl metru.

„Tak záleží na tom, co od toho kamarádka očekává. Kuličky slouží spíš jako předehra nebo, jak už jsem řekla, pro zdravotní účely. Ze začátku bych ji asi upozornila, aby je zkusila zavést spíš na kratší dobu a nešla s tím třeba hned do práce.“

„No, to by bylo fajn, ona pracuje s dětmi.“

Kamarádka Baličky ale říkala, že díky cestě autobusem do práce s Venušinými kuličkami (ne v kabelce) začala svou práci milovat.

Dilema, zda s ohledem na cenu a výkon koupit vibrátor, vajíčko nebo kuličky, rozseklo, když se Balička podržela v ruce růžový rozvibrovaný údajně mini přístroj s deseti stupni intenzity vibrací.

„Hmmm.“
„A to to držíš jenom v ruce. Dáte nám k tomu tašku?“

Platit za vibrátor taky není to samé jako platit za toaletní papír:
„Baličko? Chtěla jsem to zaplatit kartou, ale došlo mi, že výpisy dávám účetní a nejde mi tam vyfiltrovat jenom příjmy…“

Při večeři Lena vybalila v restauraci vibrátor. Já skleničky na víno.

10 komentářů:

  1. Jak je ten ježek velký? (jen čistě ze zvědavosti, jestli bych mohla mít ježka v kleci jako zmíněné cvičenky). Možná to v dvojkombinaci s Venušinými kuličkami teprve dělá ty pravé divy světa! (za předpokladu, že člověk nemá tak ochablé svalstvo, že za sebou trousí pomůcky po sedadlech autobusů)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V průměru tak deset centimetrů. Hlavně je levnější. Jenom je třeba dávat pozor, abys pak v tělocvičně do tašky vrátila ježka a ne kuličky.

      Vymazat
  2. tak takhle to Honza Nedvěd myslel, když kňoural, že holky těžší to maj ...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. spíš to vypadá, že žil nějakou dobu s ženskou :)

      Vymazat
    2. ...nebo jezdil do práce s Venušinými kuličkami...

      Vymazat
  3. S vybíráním toaleťáku mám taky problém - naštěstí, co chodím do Makra, beru to největší balení a pak mám měsíc klid:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Není to sranda. Sehnat neparfémovaný, bílý, třívrstvý toaleťák. A to si myslím, že třeba nejsem náročná stran vzoru a vroubkování, i štěňátka snesu!

      Vymazat
    2. Jednou mi jakási dealerka vnutila toaleťák (doma říkáme panapr - papír na prdel) a až doma jsem zjistil, že je broskvový. Tak jsem si říkal - to mi bude někdo čuchat k zadku, že musí bejt panapr navoněnej?

      Vymazat
    3. Tak, Sejra, nikdy nevíš, že jo...
      Každopádně broskový toaleťák vede v mé topce hnusu. Stačí to čuchat, když je člověk nemocný (a nemusí se jednat o střevní nebo žaludeční potíže), aby se mi na záchodě okamžitě přitížilo.

      Vymazat