Kdyby někoho zajímal můj nejmíň oblíbený měsíc v roce, tak je to duben. Březen obvykle nabídne takovou malou ochutnávku jara, kdy je o víkendu na sluníčku přes dvacet, zahazuju Sucháčovu nepadnoucí čepici, utratím patnáct stovek za jeho nový jarní boty a nechápu, proč už nejsou otevřený zahrádky a nemám přezutý auto. Pak přijde duben, venku pocitově tři stupně nad nulou, ráno pod, Sucháčovi je malá zimní bunda a dostane sopel. Přede mnou výhled na to, že duben trvá asi padesát dní, potom bude tři hodiny jaro a pak hned přes třicet ve stínu.